Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1786 – 1795 zm. Matyaš Marek mlynář 1797, 1811 zm. František Marek mlynář 1819 - 1847 zm Jan Sláva mlynář manželka Marie dcera Antonína Čerycha mlynáře z Kunčic
Pflegr František mlynář ve Stěžerách si 20.9.1842 vzal za ženu Annu, dceru Jana Slávy mlynáře z Lubna 23
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Zm. od r. 1850 Jan Berger mlynář (syn Antonína Bergera, mlynáře z Boharyně 38) 1890 sčítání Justin Berger (jeho syn) mlynář
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V r. 1930 je psán majitel mlýna František Červinka.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1786–1795 Matyaš Marek 1797-1811 František Marek
1819-1847 Jan Sláva
1930 - František Červinka
1939 - Justin Berger (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
1786 – 1795 zm. Matyaš Marek mlynář 1797, 1811 zm. František Marek mlynář 1819 - 1847 zm Jan Sláva mlynář manželka Marie dcera Antonína Čerycha mlynáře z Kunčic Zm. Od r. 1850 Jan Berger mlynář (syn Antonína Bergera, mlynáře z Boharyně 38) 1890 sčítání Justin Berger (jeho syn) mlynář
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: