Historie
Obecná historie:
První škrobárnu na Vysočině postavil u Louckého mlýna v Přibyslavi roku 1855 Jan Royka (†1868). Podnik pak prostřednictvím Františky (Fanny) Fuknerové přešel roku 1884 do majetku Viléma Fuknera (1830–1906), ředitele panství Thurn-Taxisů v Červených Pečkách, který byl uznávaným bramborářským odborníkem a také mecenášem. S jeho osobou je snad možné spojit dnešní podobu třípatrové mlýnice se západní přístavbou halového traktu pračky brambor a rozhlehlé patrové budovy škrobových kádí, která si však na rozdíl od mlýnice nezachovala bohatou eklektickou fasádu. Roku 1897 od Fuknera podnik vykoupila a. s. Amylon a vybavení škrobárny rekonstruovala. Budovy jsou dobře dochovány, naposledy, do roku 2007, sloužily výrobě kartonových obalů, dodnes zde pracuje generátor a turbína 33 HP.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
připomínán 1591-1595, mlynáři zasíláno do Jihlavy za koupený mlýn na louce 15 kop gr. českých vejruňku
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
17. stol. o dvou složeních, nájemce platí 58 zl. 20 kr. ve dvou termínech, namísto vykrmení 3 vepřů platí 17 zl. 30 kr., k mlýnu náleží 4 míry pole a kus louky
1743 - 1753 zmiňován mlynář Adalbertus (Vojtěch) Mastný a jeho syn Antonín Mastný, kterým se zde rodí děti
1754 zgruntu nově vystavěn od vrchního hejtmana Khautze
30.6.1769 od vrchnosti emfyteticky zakoupil Matěj Hladík za 1200 zl., bude platit 150 zl. roční činže.
museli sem jezdit mlít z Volešné, Poříčí, Hříště a České Jablonné
1838 Jan Rojka
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1868 1/2 mlýna dostala jako svatební dar Františka Rojková
červenec 1906 zakoupil Vladimír Malínský
srpen 1913 Vlad. Malínský prodal mlýn společnosti AMYLON, přebudován na škrobárnu
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1920 připadl státu, 1925 zrušeno, navrácen společnosti AMYLON
V roce 1930 patřil mlýn a přilehlá škrobárna Zemské akciové továrně Omylon.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1948 uvalena národní správa
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 n.p. Amylon Havlíčkův Brod
1954 přejmenováno na Horácké škrobárny n.p. Havlíčkův Brod
Horácké lihovárny a škrobárny n.p. Havlíčkův Brod
1961 České škrobárny n.p. Havlíčkův Brod
Vývoj po roce 1989
1990 Kartonex Žďár n/S
poté opuštěn, chátrá
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hladík Malínský Rojka Mastný Royka Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1743 - 1753 Vojtěch a Antonín Mastný
1769 Matěj Hladík
1838 Jan Rojka
1868 1/2 Františka Rojková
1906-1913 Vladimír Malínský
1913-1948 AMYLON a.s.
1950-1954 Amylon n.p. Havlíčkův Brod
1954 Horácké škrobárny n.p. Havlíčkův Brod
Horácké lihovárny a škrobárny n.p. Havlíčkův Brod
1961 České škrobárny n.p. Havlíčkův Brod
1990 Kartonex Žďár n/S
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
