Červený mlýn

Červený Mlýn was the mill for the nearby zámek, or chateau, of Nalžovský Horý and the surrounding region. The chateau, known as Schloss Ellischau, has foundations going back to the 1400's, so we can only imagine when the mill's origins dates to. Probably by the end of feudalism, in the late 1500's when the Austro-Hungarian Empire controlled the Czech lands, the Red Mill was established. The region itself has been settled since ancient times, with Celtic sites abundant in the area. The oldest written documents we have found record the sale of the mill in 1758 to a certain Jakub Šlechty of Miřenice (the nearest village which the mill still belongs to). The sales contract states that the new own er must agree to special instructions for milling the flour, as well as 1) Remain a Faithful Catholic, 2) Buy beer only from the lorded l ands of Nalžovský Brewery, and 3) Keep the water level high enough in the lake so as not to harm the Carp. Well.....we may have failed on the first rule, but are certainly paying attention to the second two! The Navratíl family had the mill for the 3 generations before we arrived. They modernized it in the 1920's just when Czechoslovakia claimed itself an independent nation free from 400 years of Hapsburg rule. At this time it was renamed "Valcový Mlýn", which means literally "cylinder" mill, when they exchanged the old-fashioned millstones and water wheel for a new turbine. It was the 2nd modernized mill in the country- a major technological feat for that time. The name never stuck, but the turbine still exists. We still use it to make water move, and hope to make it into an energy source again, as it was until the 1970's when Mrs. Navratílová brought the mill onto the grid and installed indoor plumbing. The Navratíl's lived through the two World Wars, keeping the mill running even during the black out times of fascist occupation in the 1940's. Červený Mlýn contributed to the nation by illegally milling at night, despite the Nazi curfew and law that only Germans would have bread. Because of this activity the miller, Pan Navratíl was eventually caught and interred in a concentration camp. He survived, only to be imprisoned a second time after the war, for fighting against the new Communist regime in his own country. The mill kept running during these hard times by the stoic Marie Navratílová, a beautiful woman who the local farmers still speak about with respect. Artist Barbara Benish who now lives at the mill, dedicated a series of work to this strong woman, called "The Miller's Wife" (2004-07) and "Bread and a Millstone" that can now be seen in the mill's gallery.

Červený Mlýn byl mlýnem na nedaleký zámek či zámek Nalžovský Horý a okolí. Zámek, známý jako Ellischau má základy sahající až do 14. století, takže si můžeme jen domýšlet, odkdy se datují počátky mlýna . Mlýn vznikl pravděpodobně koncem 16. století, kdy české země ovládali Habsburkové. Samotná oblast byla osídlena již od starověku a v oblasti se nacházejí četná keltská místa. Nejstarší písemné doklady, které jsme nalezli, zachycují prodej mlýna v roce 1758 jistému Jakubu Šlechtovi z Miřenic (nejbližší vesnice, ke které mlýn dodnes patří). V kupní smlouvě je uvedeno, že nový majitel musí souhlasit se zvláštními pokyny pro mletí mouky a dále 1) zůstat věrným katolíkem, 2) nakupovat pivo pouze od pánů z Nalžovského pivovaru a 3) udržovat hladinu vody. dostatečně vysoko v jezeře, aby neublížil kaprům. No...možná jsme selhali u prvního pravidla, ale určitě dáváme pozor na druhá dvě! Rodina Navratílových měla mlýn 3 generace, než jsme přišli. Zmodernizovali ho ve 20. letech 20. století, když se Československo prohlásilo za samostatný národ osvobozený od 400 let habsburské nadvlády. V této době byl přejmenován na "Valcový Mlýn", což znamená doslova "válcový" mlýn, když vyměnili staré mlýnské kameny a vodní kolo za novou turbínu. Jednalo se o 2. modernizovaný mlýn v zemi - významný technologický počin té doby. Název se nikdy neudržel, ale turbína stále existuje. Dodnes ho používáme k pohybu vody a doufáme, že z něj zase uděláme zdroj energie, jako tomu bylo do 70. let, kdy paní Navrátilová přivedla mlýn na síť a nainstalovala vnitřní vodovod. Navrátilovi prožili dvě světové války a udrželi mlýn v chodu i v dobách blackoutu fašistické okupace ve 40. letech 20. století. Červený Mlýn přispíval národu ilegálním nočním mletím, navzdory nacistickému zákazu vycházení a zákonu, že chleba budou mít jen Němci. Kvůli této činnosti byl nakonec mlynář Pan Navratíl dopaden a pohřben v koncentračním táboře. Přežil, jen aby byl po válce uvězněn podruhé za boj proti novému komunistickému režimu ve vlastní zemi. Mlýn v těchto těžkých časech udržovala v chodu stoická Marie Navrátilová, krásná žena, o které místní sedláci dodnes mluví s úctou. Umělkyně Barbora Benishová, která nyní žije ve mlýně, věnovala této silné ženě sérii prací nazvaných „Mlynářova žena“ (2004-07) a „Chléb a mlýnský kámen“, které jsou nyní k vidění v galerii mlýna.