Filištíni ho popadli a vyloupli mu oči. Potom ho odvedli dolů do Gazy, kde ho spoutali bronzovými řetězy a ve vězení musel otáčet mlýnským kamenem.
(Sd 16, 21)

mlýn Pila

mlýn Pila
19
28
Lhota
37833
Jindřichův Hradec
Lhota u Sedla
49° 2' 30.4'', 15° 3' 32.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Pod Návesním rybníkem v obci Lhota u Sedla si nelze nepovšimnout pily, která je v provozu. Celý objekt prošel běhen dvou set let zajímavou historii. Nejdříve tu byl panský hamr, následně přestavěný na mlýn, který byl pak přestavěn na přádelnu. Po první světové válce přádelna zkrachovala a znovu zda byla pila a po roce 1930 opět i mlýn, který byl v provozu i po roce 1945. Mlýn byl pak přestavěn na byty zaměstnanců pily, která pracuje doposud, ale není již poháněna turbínou, ale elektromotorem.
Ve středu obce
Lhotský potok
nepřístupný

Obecná historie:

Kronika obecní Lhota
https://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_jindrichuv_hradec-kroniky_obecni-l-lhota
strana 71-73 (psáno německy)
Dům č.p. 28 (V továrně)
Kdy byla tato usedlost založena, nelze doložit. Každopádně je jisté, že si zde vrchnost z Nové Bystřice v roce 1820 založila velký hamr. Nebyla to proto žádná obytná budova ale pouze dílna. Panský mistr hamru stejně tak tovaryši byly ubytováni na jiném místě v obci. Hamr každopádně provozovalo panstvo samo až do roku 1878. 13. Října 1878 získal pouze hamr od novobytřického vrchnosti Matias Grausam se svojí chotí. Byl zároveň vlastníkem chalupy 9 v Marzinách, měl také dvě usedlosti v Heumoth (Sedlo). Ale protože navýšil dluhy na svých usedlostech, nemohl být po jeho smrti majetek zachovaný. Hamr pronajmul po zakoupení Ferdinandu Preidlovi, který hamr do roku 1885 provozoval. Hamr byl přestavený na mlýn. 11. listopadu 1885 přešel mlýn do vlastnictví obchodníka s realitami Felixe Schneidera a jeho manželky Aloisie Schneider, každému jeho polovinou. Již 19. prosince 1885 se objevují manželé Karl a Therezia Dědek jako vlastníci, každý poloviny mlýna. V roce 1896 se dostala usedlost k veřejnému prodeji. 14.dubna 1896 koupil usedlost zase obchodník s realitami Shneider. 11. listopadu 1896 přešla kupní smlouvou do vlastnictví Josefa Müllera z Muttaschlagu. Také tento vlastník držel usedlost pouze několik měsíců, již 23. února 1897 se objevují manželé Johann a Augusta Langovi jako noví majitelé. Mlýn byl teď v příštích letech přestavěný na mechanickou přádelnu bavlny. Manželé Langovi měli z mlýna dobrý obchod, chtěli ale rychle zbohatnout a postavili proto tkalcovnu. To ale nedopadlo tak, jak si přáli, tkalcovna nepřinesla očekávaný výnos, a to sice pro malé odborné znalosti majitelů. Rodina, která na mlýně dosáhla blahobytu, zchudla na tkalcovně. Celá tkalcovna přišla do aukce. 7. Srpna 1915 získala tkalcovská firma Hutter a Welt z Nové Bystřice podnik v prodeji, aby ho sama vedla. Během války nemohly být do tkalcovny dodávané suroviny. Po válce v Československu bavlnu zpracující průmysl obrovsky poklesl z důvodu nedostatku odbytu. Tkalcovnu v Nové Bystřici vedla firma Hutter a Welt pouze krátkou dobu a museli později její provoz ukončit, protože výsledky nebyly rentabilní. Stroje byly převedené do rakouské pobočky a budova zůstala po léta prázdná. 27. února 1927 koupil budovu Karl Deutch a přestavěl ji na pilu. Hned od samého začátku šly obchody dobře, což se dalo předpokládat, protože budova konečně nalezla uplatnění, ke kterému byl určená. V roce 1931 byl v budově také ještě zřízen moderní mlýn.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vrchnost z Nové Bystřice zde v roce 1820 založila velký hamr. Nebyla to proto žádná obytná budova ale pouze dílna.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

V roce 1927 přestavěna přádelna na pilu a v roce 1931 přistavěn i mlýn.

Mlýn byl krátce v provozu. Provoz obnoven v roce 1945.

SokA Jindřichův Hradec Fond ONV Jndřichův Hradec, inv.č.54, karton č.18, signatura 10
Za 2. světové války se mlýn nacházel na území Sudet, mlynář Kallina H. a provoz mlýna byl úřady zastaven až ke konci války. Poslední mlynář s rodinou byl po válce odsunut. Mlýn byl opětovně uveden do provozu, národní správce Šelepa Jan a mlel námezdně pro obce Lhota a Sedlo.

SokA Jindřichův Hradec, Fond ONV Jndřichův Hradec, karton č.61a další
Výměr z 7.9.1946 (výpis)
Okresní národní výbor v Jindřichově Hradci rozhoduje podle § 4 odst. 4 dekretu prezidenta republiky ze dne 15. října 1945, č. 108 Sb o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, že podmínky pro konfiskaci podle § 1 odst. 1 č. 2 jsou dány u Ing. Hanse Kalliny, mlynáře a pilaře německé národnosti ve Lhotě u Číměře (nyní odsunutého) a že proto se konfiskuje jeho majetek sestávající ze živnosti mlynářské a pilařské, t.j. mlýn: 2 mlecí stolice 70/30 cm, 1 vodní turbína; pila: 2 rámové pily provozované ve Lhotě u Čiměře čp.28 t.č. v (národní) správě Jana Šelepi mlynářského stárka bytem ve Lhotě čp.28...
V „Přiznání k dani z obratu za kalendářní rok 1945“ Jan Šelepa co národní správce uvádí:
...mlýn dán do provozu 17.10.1945, pila 11.3.1946; od 14.6.1945 do 17.10.1945 podnik opravován, všechny práce vykonával J. Šelepa s manželkou
Z daňového přiznání Jana Šelepy z 25.10.1948:
...„Následkem katastrofálního sucha v roce 1947 byl k pohonu mlýna používán pomocný naftový motor, čímž byl podnik nerentabilní a tudíž nemohl jsem zaplatit příslušnou obratovou daň. Platím ji až nyní přiloženou složenkou za všechny tři zbývající čtvrtletí t.j. částku 2.750, 80 Kčs.“...

Berní úřad Jindřichův Hradec., karton č.205
Jan Šelepa *27.11.1913, mlynářský stárek, k 1.1.1939 trvale Nítovice čp.18., okr. Třeboň, národní správce Lhota čp.28, manželka Marie;

Z dopisu odeslaného 12.1.1950 ONV, finanční referát, Jindřichův Hradec:
...na základě vyhlášky ministrině výživy č.2 z 26.9.1949... byla konfiskovaná majetková podstata ING. H. KALINA, mlýn a pila, Lhota č.28 (národní správce Jan Šelepa) převzata a začleněna dne 30.12.1949 do národního podniku Jihočeské mlýny České Budějovice (podepsal Jan Šelepa)

Mlýn zastaven v r. 1953. Mlýn pak používá JZD Lhota na základě nájemní smlouvy z 18.8.1953.


Smlouva o odevzdání národního majetku do trvalého užívání mezi ONV zemědělský odbor a JZD ve Lhotě u Číměře ze dne 17.1.1956:
…Budova mlýna jest v celkem dobrém stavu, prostory pilnice jsou následkem zanedbání pokud jde o opravy značně poškozeny... majetku smí býti užíváno jen jako výrobny krmiv pro zemědělské účely...
Soupis strojů a zařízení v budovách předávaných do trvalého užívání smlouvou uzavřenou 17.1.1956 (výpis)
...b) Investiční předměty:
1 čerpadlo na vodu šrotovací kámen
předlohová hřídel hranolový vysévač k mačkadlu
předlohová hřídel hranolový vysévač klíčkový
půdní transmise trier a magnet
1 transmisní předloha 2 rámové pily
Francisova turbína 4 vypínaví vozíky
hlavní mlýnská transmise pytlovací lávka s hrdly
4 jednoduché výtahy míchací stroj na mouku
1 dvojitý výtah fasovací lávka
jednoduchá reforma samostatný sací filtr
rovinný vysévač svodné trubky dřevěné
hranolový vysévač zásobník na mouku a zrno
jednoduchý aspiratér zásobník na mouku
dvouválcová stolice transportní šnek na zrno
dvouválcová stolice
mačkací dvouválcová stolice

26.7.1960 předává JZD Lhota objekt Krajské správě lesů. Po tomto datu dochází k přestavbě budovy mlýna na byty

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Pila v majetku a provozu s různými vlastníky

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Grausam
  • Dědek
  • Lang
  • Deutsch
  • Kallina
  • Šelepa

Historie mlýna také obsahuje:

Do r. 1878 panství Nová Bystřice

1878-1885 Mathias Grausam

od 11. listopadu 1885 obchodník s realitami Felix Schneider

od 19. prosince 1885 Karl a Therezia Dědek

14.dubna 1896 koupil usedlost zase obchodník s realitami Schneider

11. listopadu 1896 přešla kupní smlouvou do vlastnictví Josefa Müllera z Muttaschlagu

23. února 1897 Johann a Augusta Langovi

7. srpna 1915 tkalcovská firma Hutter a Welt z Nové Bystřice

27. února 1927 koupil budovu Karl Deutch

v r. 1943 uváděn H. Kallina

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Nová Bystřice
Název toku: Bystřice
Obec, čp. : Lhota 28
Podnikatel: Karel Deutsch
Druh živnosti: pila
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 19

SokA Jindřichův Hradec
Fond ONV Jndřichův Hradec
Inv.č.54, karton č.18, signatura 10
Za 2. světové války se mlýn nacházel na území Sudet, mlynář Kallina H. a provoz mlýna byl úřady zastaven až ke konci války. Poslední mlynář s rodinou byl pravděpodobně po válce odsunut. Mlýn byl opětovně uveden do provozu, národní správce Šelepa Jan a mlel námezdně pro obce Lhota a Sedlo.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2021
    • dochovány objekty doplňkových provozů
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • pila
          Zaniklý
          • přádelna
          • hamr
          • rybník
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • turbínový domek
          Při provozu turbíny šla voda rourou v hrázi na stavidlo a pak rourou na turbínu v turbínovém domku mezi budovani mlýna a pily. Následně odpadovou rourou zpět do potoka
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobceneznámý
          PopisFrancisova turbína o normálním výkonu 19 ks.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobceneznámý
          PopisFrancisova turbína o normálním výkonu 19 ks.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevKronika obecní Lhota
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_jindrichuv_hradec-kroniky_obecni-l-lhota
          Datum citace internetového zdroje14.7.2021
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevKronika obecní Lhota
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_jindrichuv_hradec-kroniky_obecni-l-lhota
          Datum citace internetového zdroje14.7.2021
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Nová Bystřice
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-n-nova_bystrice
          Datum citace internetového zdroje14.7.2021
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevSčítání lidu pro čp.28 obce Lhota
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Jindrichuv-Hradec-1880-Soudni-okres-Nova-Bystrice-L-Lhota
          Datum citace internetového zdroje14.7.2021
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 2
          Datum citace internetového zdroje14.7.2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          14.7.2021 11:44 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 20.7.2021 21:36