Má více řeči než mlynář vody.
(české přirovnání, 14. století)

mlýn v Kněžmostě, Dolec

mlýn v Kněžmostě, Dolec
40
U Mlýna
Kněžmost
294 02
Mladá Boleslav
Kněžmost
50° 29' 24.1'', 15° 2' 34.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Zchátralé budovy mlýna stojí nedaleko Kněžmostského rybníka mezi Kněžmostkou a náhonem. Mlýn tvoří tři chátrající budovy, velká obytná budova s mlýnicí a dvě menší hospodářské budovy. V minulosti ke mlýnu patřil i nedaleký domek, který sloužil jako výměnek pro mlynáře. V současné době je bývalý výměnek upraven na rodinný domek.
Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Na okraji obce mezi kněžmostkou a náhonem
Kněžmostka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1592  Albrecht Zdeněk Kaplíř ze Sulevic a na Brodcích kupuje polovinu Valečovského panství "s mlejny dvěma, jedním v městečku Kněžny Mostu a druhým pod rybníkem, jenž slove Novým ležícím, s haltýři, sádkami, potoky, jedním, kterýž se pod rybníkem Patřínem počíná a běží až do rybníku Novýho, a druhým, kterýž jde na mlejn pod týmž rybníkem Novým ležící"

u mlýna rovněž pila, po ní rybník Pilní, navazující na rybník Kněžmostský

1603 mlynář Gregor

1617 mlynář Vít

 

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1651 Soupis poddaných podle víry: mlýn při kněžmostském statku, který společně s valečovskou stranou vlastní Ferdinand hrabě z Valdštejna. Mlynář Martin Sobotka (25 let) s manž. Kateřinou (23 let), oba nepoddaní, nekatolíci

před 30letou válkou 2 mlýny valečovského panství vynášely 70 strychů vejmelnýho obilí ročně a za vykrmení vepřů 15 kop grošů míšeňských. Po válce zůstal v provozu jeden mlýn s výnosem 25 strychů vejmelnýho obilí a za vykrmení vepřů 12 kop, 51 grošů a 3 peníze.

Pila není schopna provozu.

1. 10. 1711 hrabě František Josef Valdštejn prodává mlýn na stálé rybniční vodě ležící s dvojím mlýnským složením a pilou, s mlýnským stavením a chlévy do dědičného držení poddanému Václavu Strážkovi za 400 kop. gr. míš. (100 kop závdavek a roční splátky po 20 kopách). K mlýnu náleží kousek pole na 2 strychy výsevku. Z mlýna bude bude odvádět stejně jako předešlý držitel čtvrtletně po 25 zlatých a za vykrmení 4 vepřů po 5 zl. (celkem tedy 120 zl. ročně). Mlynář si má za 1 strych mletí, šrotování nebo opichování  počítat měřičné 1 čtvrtci obilí, ovšem pro vrchnost, pivovar, čeleď a sloužící mele a šrotuje bez měřičného  a vše musí pod nepominutelnou pokutou odvádět. Pilou pak špalky a všelijaký prkna jako předešle proti vysazení platu řezati má. Ve mlýně povinně melou poddaní z Kněžmostu, Branžeže, Zápudova a Mužského. Kdo by si nechal semlít v jiném mlýně, musí kněžmostskému mlynáři  zaplatit za každou čtvrtci obilí 6 denárů. Za vykroužení kamene dostává mlynář 1 zl. 30 kr. od běhounu a 1 zl.od ležáku. Vrtchnost poskytuje mlynáři dřevo na hřídel a na vantroky a na opravu mlýnského stavení a zařízení jednu fůru bukového dříví na každé složení ročně. Každé 3 roky má mlynář nárok na 6 zl. na zakoupení nového listu na pilu.

1720 Václav Strážka z Kněžmostského mlýna a Václav Sychrovský z Loučného mlýna si své mlýny s povolením vrchnosti  vyměnili, povinnosti zůstávají nezměněny

duben 1732 Václav Sychrovský postoupil mlýn za 400 kop svému zeti Františku Ziegelheimovi a jeho manželce. Mlýn byl ve špatném stavu, střecha zpustlá. Václav Sychrovský si vymínil jako výměnek chaloupku se zahrádkou a kouskem pole. Pila již nepřipomínána. Jelikož Drhlenský mlýn již nebyl v provozu, přimlýněny ještě vsi Dolní Malobratřice, Drhleny a Čížovka. Nájemné zůstává 120 zl., další povinnosti obou stran nezměněny, nově stanoveno, že panství se postará o čištění mlýnských struh a společně s mlynářem o hráz rybníka.

1743 po smrti Václava Sychrovského dostala chaloupku jeho dcera Lidmila

1762 po Františku Ziegelheimovi zdědila mlýn jeho manželka Anna, která ho postoupila svému synovi Václavu Ziegelheimovi za 1.028 kop 34 grošů a 2 denáry na zaplacení dluhů a vyplacení sourozenců, ten hotově složil pouze polovinu (514 kop) a zbytek postupně splácel. Matka si jako výměnek vymínila světničku nad jahelkou se zaopatřením.

1774 Václav Ziegelheim prodal mlýn za 1.941 kop gr. míš, 25 gr. a 5 denárů Janu Řehákovi a jeho manželce Dorotě. Ze mlýna bude platit 112 zl.a náhradu za vykrmení 4 prasat 20 zl., celkem tedy 132 zl. Ostatní oboustranné povinnosti zachovány.

1808 od otce převzal Václav Řehák s manž. Annou  za 7.500 zl., částku splácel do roku 1837

1837 Josef a Tereza Řehákovi

1848 převzal syn Josef Řehák s Františkou roz. Brožovou ze mlýna ve Skuřině na potoce Bukovina 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1861 vyvazovací řízení z poddanství, vzájemné pohledávky povinností vyrovnány, převod do vlastnictví mlynáře tudíž bezúplatný. Vrchnost přitom prodala mlynáři rybník Kněžmostský, býv. rybník Pilní a louky kolem mlýna za 1.450 zl. v ročních splátkách po 200 zl., mlynář musel ale převzít smlouvu, kterou uzavřelo panství s Václavem Svobodou na sklizeň rákosu na rybníce. 

u mlýna hospodářství s 8 ha polí a luk 

1913 převzal Josef Řehák s manž. Annou, mlýn přestavěn na umělecký

V roce 1932 jsou v Kněžmostě uváděny 2 mlýny, tento a Loučný.

1930 - majitel mlýna Josef Řehák

1936 instalována turbína Bánki, typ Elektra

1939 převzal Josef Řehák, poslední mlynář

stárek Václav Richter, bydlel pod hrází a na rybníku prý často pytlačil

jelikož ve mlýně byla vždy zásoba mouky, prováděno mletí výměnou

denní výkon: 9 q pšenice a 19 q žita

31. 7. 1951 mlynáři odebrán živnostenský list, nejprve pracuje na malém hospodářství u mlýna, později v JZD Kněžmost

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Podle informace souseda z rodinného domku nedaleko mlýna patří mlýn rodině Hejnově, která v minulosti mlýn provozovala.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Řehák
  • Hejn
  • Sobotka
  • Strážka
  • Sychrovský
  • Ziegelheim

Historie mlýna také obsahuje:

1603 Gregor

1617 Vít

1651 Martin Sobotka

1711-1720  Václav Strážka

1720-1732 Václav Sychrovský 

1732-1762 František Ziegelheim

1762-1774 Václav Ziegelheim

1774-1808 Jan Řehák

1808-1837 Václav Řehák 

1837-1848 Josef Řehák

1848-1913 Josef Řehák II.

1913-1939 Josef Řehák III.

1939-1951 Josef Řehák IV.

rodina Hejnova

 


Zobrazit více

1651 odhad kněžmostského statku:

Mlejn společný nachází se toliko jeden. Slove Kněžmostský, na stavení i stroji dokonce sešlý, že se musí zgruntu, chttějí-li ho vrchnosti dále užívati, stavěti. Druhý mlejn slove Drlinský, kde někdy stával, samé místo pozůstává. Kdybyse i vystavěl, jsouce na valečovském i kněžmostském statku mnoho gruntů pustých. Kdo do něho obilí k melivu nositi bude. Nebo tento mlynář kněžmostský, že žádného meliva nemá, sobě postýskává. Že tak co před rukami není, to se také prodávati ani kupovati nemůže. Sotva ten stateček v 100 letech k svému dokonalému stavu přiveden býti moci bude. Kde lidí není, tu také nemůže žádný důchod přiveden býti. Pila pro nedostatek vody před 40 lety ke spuštění přišla.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    04 2013
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Ve velké budově byla obytná část a současně mlýnice, budova je jednopatrová vystavěná cca ve 30. letech minulého století. Přízemní hospodářské budovy jsou starší.
      1941 kvůli instalaci zásobníků mlýn zvýšen o 1,5 m a v místě býv. motoru na nasávaný plyn prodloužen.

      Omítka byla zdobená rýhami a malými vlysy. Vlysy poničené.
      Naproti mlýnu přes cestu chlévy, stodola a maštal pro 2 koně.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • vyskladňovací otvor
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • topeniště, kamna, pec
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo uměleckého složení
      Podle informace místních lidí je v mlýnici zachovalé vybavení.
      Turbína, litinové řemenice a části mlecích stolic po roce 1990 odcizeny sběrači kovů
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
      Popis
      1711: 2 složení
      1877: 3 složení a holendr (jahelka)
      1913 přestavěn na umělecký
      v podkolí mlýna instalována transmise, od níž byly poháněny všechny mlýnské stroje
      na válcové podlaze 4 mlecí stolice:
      šrotovací s rýhovanými válci
      s hladkými porcelánovými válci na luštění krupic
      2 žitné s rýhovanými válci
      šrotovník
      loupačka
      hranolové vysévače
      triér
      reforma
      stojatá míchačka mouky
      korečkové dopravníky
      odsávání prachu
      1941 zásobníky na obilí a mouku
      1945 připraven projekt na rekonstrukci mlýna od fy Prokop a synové Pardubice
      postupně prováděna výměna strojů
      poslední stroje (nové rovinné vysévače, mlecí stolice, reforma, míchačka) dodané 1948 již nenamontovány
      Zaniklý
      • pila
      • jahelka
      • pohon zemědělských strojů
      1592 pila
      1610 pila zastavena a následně zpustla
      1711 pila opět uvedena
      od 1732 již pila nepřipomínána
      1877 jahelka (holendr)
      na zdi chléva dochováno kolo jako pozůstatek převodu na mlátičku nebo řezačku od transmise ve mlýně
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      1877: Voda od kbelu rybníka Patřína tekla strouhou, která obcházela Kněžmostský rybník. V úrovni hráze rybníka byl splávek, koryto bylo vydlážděné a přes něj vedla lávka pro pěší. Ve splávku bylo stavidlo, kterým se zvedla voda v strouze a ta pak natékala druhým stavidlem v boku strouhy do rybníka, který složil jako zásobárna vody pro mlýn. Stavidlem v hrázi rybníka širokým 3 stopy natékala voda do náhonu dlouhého 36 sáhů (64 m). U mlýna byl náhon ukončen třemi stavidly. kterými se pouštěla voda na vantroky a dále na vodní kola.
      V rybníku se nalézalo šprlení, aby ryby neodplavaly. Když bylo třeba rybník vypustit, tekla voda otevřeným stavidlem na splávku přímo na mlýn. Mlynář čistil náhon od rybníku Patřína ke mlýnu a odpadní strouhu k mostku na silnici Mnichovo Hradiště - Jičín. Potok pod mostkem má čistit správa Valdštejnského velkostatku v Mnichově Hradišti, po záboru za I. pozemkové reformy Státní pozemkový úřad.
      1936 po instalaci turbíny: náhon v posledních 30 metrech sveden do dvou betonových rour o prům. 50 cm, ty ústily do betonové nádržky a z ní byl veden přívod k turbíně ocelovou rourou o prům. 40 cm. Jalová voda byla vypouštěna z nádržky stavidlem pod turbínou.
      Betonové roury na další plánované zatrubnění zůstaly ležet na dvoře.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1711: 2 kola
      1877: 2 kola prům. 4,42 a 4,74 m, šíře obou 0,79 m
      1912: 3 kola nahrazena jedním o prům. 4 m a šířce 1,75 m, která dávala na spádu 4,45 m a průtoku 108 l/s při 8 ot/min výkon 4,2 HP
      1930 - 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,095 m3/s, spád 4,45 m, výkon 3,663 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1711: 2 kola
      1877: 2 kola prům. 4,42 a 4,74 m, šíře obou 0,79 m
      1912: 3 kola nahrazena jedním o prům. 4 m a šířce 1,75 m, která dávala na spádu 4,45 m a průtoku 108 l/s při 8 ot/min výkon 4,2 HP
      1930 - 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,095 m3/s, spád 4,45 m, výkon 3,663 HP
      Typturbína Bánki
      StavZaniklý
      VýrobceKohout a Zucker, továrna na stroje, Praha - Smíchov
      Popisinstalována 1936
      typ Elektra s horizontálním hřídelem
      při nadržení vody v rybníku: hltnost 210 l/s, výkon 9,4 HP
      při běžném průtoku: hltnost 150 l/s, výkon 6,8 HP
      spojena plochým řemenem s transmisí
      umístěna volně v dřevěném přístavku
      odcizena po r. 1990
      Typplynosací motor
      StavZaniklý
      VýrobceAntonín Dobrý, Mladá Boleslav
      Popisinstalován 1913
      umístěn i s generátorem do přístavku na jižní straně mlýna, spojen řemenovým převodem s transmisí
      jednoválec se setrvačníky na obou stranách
      výkon 12 HP
      k chlazení motoru a k čištění plynu sloužila voda, dodávaná připojeným čerpadlem
      roztáčen vodním kolem
      zrušen 1939
      Typplynosací motor
      StavZaniklý
      VýrobceAntonín Dobrý, Mladá Boleslav
      Popisinstalován 1913
      umístěn i s generátorem do přístavku na jižní straně mlýna, spojen řemenovým převodem s transmisí
      jednoválec se setrvačníky na obou stranách
      výkon 12 HP
      k chlazení motoru a k čištění plynu sloužila voda, dodávaná připojeným čerpadlem
      roztáčen vodním kolem
      zrušen 1939
      Typdynamo
      StavNezjištěn
      VýrobceSiemens
      Popispoháněno od transmise
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      VýrobceSvoboda, Mladá Boleslav
      Popisinstalován 1939 po zavedení elektřiny
      výkon 15 kW
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • průchodová
      • válcový
      • moučný vysévač | Počet:
      • předvysévač | Počet:
        • jednoskříňový
        • jednoduchá
        1
        • sací filtr
        • hadicový / tlakový filtr
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorInternet
          NázevKněžmost
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnírok 1932
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kn%C4%9B%C5%BEmost
          Datum citace internetového zdroje27.4.2013
          AutorInternet
          NázevKněžmost
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnírok 1932
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kn%C4%9B%C5%BEmost
          Datum citace internetového zdroje27.4.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 25
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Kněžmostce
          Rok vydání2020
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnís. 50-62

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          27.4.2013 21:51 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.10.2017 09:49
          Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 19:36
          doxa (Jan Škoda) 18.1.2023 18:42