Horní; Braunův; Tvrzský mlýn

Původně středověký mlýn v předhradí janovického hradu, jeho současný vzhled pochází z přelomu 18. a 19. století. Představuje hodnotný doklad starší zástavby historicky cenné lokality. Má svůj význam i v kontextu vývoje lidové architektury v daném regionu.
Příklad vodního mlýna minimálně z přelomu 18. a 19. století se zděnou obytnou částí a mlýnicí vybavenou původním mlecím zařízením (válcové stolice). Hodnotný doklad starší zástavby obce.
Původně dominikální mlýn, zakomponovaný do předhradí janovického hradu, písemně zmiňovaný již před polovinou 16. století. V polovině 17. století měl dvě složení, dvě stoupy a pilu. Od roku 1720 fungoval jako poddanský mlýn. V minulosti je v pramenech nazýván jako mlýn Horní, Hořejší nebo Tvrzský. Od roku 1803 v majetku mlynářského rodu Braunů. Stávající vzhled objektu z přelomu 18./19. století.
1) obytné stavení 2) mlýnice
Mlýn sestává z obytného stavení a navazující mlýnice. Objekt situován do svažitého terénu, na vstupní straně do něj částečně zahlouben. Přítok vodotečí z jihu, před štítovým průčelím obytného stavení propustek, bývalý náhon z východní strany mlýna, dnes neregulovaná vodoteč se zarostlými břehy.
Původně středověký mlýn v předhradí janovického hradu, jeho současný vzhled pochází z přelomu 18. a 19. století. Představuje hodnotný doklad starší zástavby historicky cenné lokality. Má svůj význam i v kontextu vývoje lidové architektury v daném regionu. Dochován včetně původního mlecího zařízení s válcovými stolicemi.
Příklad vodního mlýna minimálně z přelomu 18. a 19. století se zděnou obytnou částí a mlýnicí vybavenou původním mlecím zařízením (válcové stolice). Hodnotný doklad starší zástavby obce.
Obytné stavení přízemní, vyzděné z lomového kamene, s hladkou vápennou omítkou, na obdélném půdorysu, podélnou osou orientované ve směru S-J. Střecha vysoká sedlová pokrytá drážkovými cementovými taškami. Průčelí hladká s hrubě omítanou podezdívkou, o 3x3 okenních osách. Ve štítovém (2-1), v podélných (1-2), obdélná dvojitá šestitabulková okna, v líci zdiva. V západním podélném průčelí v podezdívce pod severní krajní osou obdélná jednokřídlá prkenná dvířka s venkovními závěsy, osazená v tesařském ostění. Okap mírně předsazený, pod korunou zdiva vystupují hranolová zhlaví stropnic. Štít trojúhelný, s přesahem střechy, bedněný prkny skládanými do trojúhelných a obdélných obrazců oddělených lištami. Ve štítu dvě menší mírně obdélná okna, členěná křížem, v líci. Od západního nároží štítového průčelí vybíhá oplocení a zalomeními pokračuje k východu. Plůtek plaňkový mezi železnými trubkami. U štítového průčelí jednokřídlá branka. Druhá branka dále k východu, jednokřídlá mezi hranolovými kamennými štenýři.
Na obytné stavení ze severu v podélné ose navazuje bývalá mlýnice na nepravidelném lichoběžníkové půdorysu, vyzděná z lomového kamene. Ze západu podélné průčelí hrubě omítané, z návodní východní strany průčelí neomítané. Střecha sedlová, nižší než u obytného stavení, pokrytá bobrovkami. Ze severu na mlýnici navazuje budova lihovaru. Podélné západní průčelí o třech osách (2-1). V jižní ose u obytného stavení hlavní obdélný vstup s tesařským ostěním, na dvou kamenných stupních, dveře dvoukřídlé skládané do klasu a s nadsvětlíkem. V severní krajní ose obdélné okno s ventilačkou a poutcem, za lícem zdiva, hladce orámované v omítce. Ve středí ose obdélný vstup mlýnice, hladce orámovaný v omítce, dveře jednokřídlé dřevěné skládané do klasu s nadsvětlíkem, hluboko za lícem zdiva. Korunní římsa mírně fabionová. V podélném průčelí z návodní strany u obytného stavení, vysoko nad terénem posazený obdélný vstup s tesařským ostěním a dřevěnými dveřmi skládanými do klasu, dále jedno obdélné okno. Pod vstupem na terénu nepatrné fragmenty zdiva, snad pozůstatek lednice.
Mlýn je tvořen obytnou budovou a navazující mlýnicí. Je situován ve svažitém terénu, do kterého je objekt na vstupní straně částečně zahlouben, obytné stavení je pravidelného půdorysu, postavené z lomového kamene, s hladkou vápennou omítkou, kryté sedlovou střechou s cementovými taškami. Ve štítovém a v bočních průčelích po třech oknech členěných v okenních křídlech do šesti tabulek. Pod poslední okenní osou v bočním průčelí směrem od komunikace je situován vstupní otvor. Štít je obložen prkny skládanými do trojúhelníkových a obdélných obrazců. Ve štítu dvě menší okna členěná na kříž. Na obytné stavení navazu­je mlýnice neomítnutá, z lomového zdiva, sedlová střecha krytá bobrovkami. Zde je situován hlavní vstup do objektu - v sousedství poslední okenní osy směrem od komunikace. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé, skládané do klasu, opatřené světlíkem. Se vstupem koresponduje dveřní otvor na protilehlé straně nad býv. náhonem. Do objektu mlýnice je zbudován od komunikace ještě další vstup s jednokřídlými dveřmi a okénko, které má opět protějšek na protilehlé straně. Mlýn je na vstupní straně částečně zahlouben do svažitého terénu. Úpatím svažitého terénu vpravo od štítového průčelí probíhal náhon - dnes neregulovaná vodoteč se zatravněnými břehy.
mlýn z přelomu 18. a 19. st., nelze vyloučit starší založení