Na strenickém potoku v krnském údolí jsou dva starobylé mlýny, jeden pod Horním Krnskem, druhý pod kostelem sv. Jiří. Vrchnosti náležel první z nich, jmenovaný U Polívků či Polívkův mlýn. Mlynář jí roku 1685 odváděl 52 korce výmelného, 4 korce pšenice, 8 korců ječmene, 6 korců hrachu a na penězích místo výkrmu vepřů 30 zlatých. Vedle mlýna býval panský pivovar, mezi oběma budovami vinný sklep a u mlýna pak ještě roku 1726 velký rybník. Panstvo si výnosy z piva a lihovin pečlivě dtřežilo. Dokazuje to napžíklad smlouva stránovské vrchnosti s pachtýřem jejího mlýna v Zámostí, sepsaná někdy v polovině 18.toletí. Zakazovalo se jí pod pokutou 30 kop míšeňských kupovat cizí pivo a kořalku. A mlynářovi i jeho chase se pod stejnou pokutou zapovídalo chodit do cizí hospody, protože ,,luštěnská proti dobrému sousedskému srozumění lacinější pivo šenkuje". Jednalo se o krnskou hospodu U mostu.
Mlýn U Polívků stával asi 1,5km pod mlýnem v Podčejku u Strenic. Vznikl v 15.-16. století, později než sousední mlýn Podjířský, o němž jsou zprávy již z roku 1476. Existence Polívkova mlýna pak potvrzuje normovací protokol z 30. července 1876, kdy byl zjišťován rozdíl maximální výšky hladiny potoka nad a pod mlýnem a stanoveno právo na množtví vody odebíraném mlýnem ze strenického potoka, dané velikostí a výškou stavidla při odbočení z náhonu.
Roku 1882 byl na Polívkově mlýně mlynářem Václav Papoušek. 20. února téhož roku požádal obec, aby mohl přistavět hospodářské stavení. Konšelé s tím souhlasili. Na počátku 20. století mlýn vlastnila Marie Polívková, za níž e 28. listopadu 1929 rovněž provádělo normování. Protože body předchozího nebyly nalezeny, za základ nové nivelizace byl vytyčen nový pevný bod, ,,jenž osazen byl v pravé parapetní zídce mostku přes náhon v mlýně".
Ve zprávě z místního komisionálního šetření z onoho data je rovněž konkrétní popis polívkova mlýna:,,Mlýn čp.36 v kat. obce Krnsko dle nynějšího stavu leží na pravé straně potoka Strenického a jeho vodní motor pozůstává z jednoho vodního kola na vrchní vodu o průměru 5,80 m, jehož šířka obnáší 1,40 m. Voda přivádí se k mlýnům náhonem, jenž tvoří nad mlýnem betonový žlab šířky 180 cm a výšky (či hloubky) 65 cm; za ním jest dále dřevěný žlab (vantroky) o šířce 175 cm a hloubce 53 cm; v něm jsou dvě stavítka k regulování přítoku vody na kolo, a to pracovní o šířce 87 cm a výšce 52 cm, jalové pak o šířce 68 cm a výšce 51 cm. Kolo toto pohání veškeré stroje mlýnské,a to jsou: trieur, hlavní výtah, tarár, loupačka, žitná stolice, pšeničná stolice, porcelánová stolice a složení české, reforma, dva cylindry, rovynný vysévač. V pohonu jsou jen střídavě. Vpravo od příjezdního můstku do mlýna nalézá se v potoce pevný jízek kamenný, do jehož podjezí vtéká odpad od kola. Nad mlýnem při odbočení náhonu a po-toka nalézá se stavidlo o jedné hradící desce šířky 110 cm a výšky 107 cm. Oba břehy jsou u stavidla vyzděny, rep. vybetonovány. Pevný bod zde nalezen nebyl, avšak horní plocha pravotranné betonové zídky jest 35cm nad přepadavou hranu stavidla až na pražec doraženého, a tím jest i daná její výška."
Posledním majitelem mlýna U Polívků byl pan Leibl, který v 50. letech 20. století emigroval do Švédska; dnes však již nežije. Při budování lesní obory byl mlýn stržen a z celého mlýnského objektu zů-staly jen polozbořené ohradní kamenné zdi a napůl propadlé sklepy.....