Ten pytel nepráší, který byl loni ve mlýně.
(estonské rčení)

Ludrův, Rudrův, Panský mlýn

Ludrův, Rudrův, Panský mlýn
4
Ratibořice
552 03
Náchod
Ratibořice u České Skalice
50° 25' 17.1'', 16° 3' 21.9''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn zde stál již v 16. stol. První známý mlynář byl Josef Hejna. V r. 1773 byl mlýn přestavěn. Naposled se zde mlelo v r. 1914.
Později byla k mlýnu přistavěna budova, která sloužila jako valcha a mandl. Současná podoba je z r. 1825.
Jsou zde celkem tři vodní kola, jedno u mandlu a dvě u mlýna. Dvě kola jsou funkční.
V r. 1930 zde Václav Hroch provozoval mandl (č. p. 11). Ten byl v provozu až do r. 1949.
Úpa
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1583 Magdalena Žehušická z Nestajova, provd. Úlibská odprodala Jarposlavu ze Smiřic spolu s Ratibořicemi i nový mlýn z kamene stavěný o 6 moučných kolech

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1651 je uveden Mlejn Ratibořský, který patří pod panství Náchodské. Mlynářem je zde Jiřík Lokvenc (věk 60 let) spolu s manželkou Dorotou (26 let). Mlynář má 3 děti (Martin 20 let, Dorota 18 let, Jiřík 15 let), ale ty jsou zřejmě z předchozího manželství.

Prameny: výzkum Václava Černohouse - Soupis poddaných podle víry z roku 1651

1702 Jan Hejna

kol. 1750 emfyteuticky odkoupil mlynář Josef Hejna

1771 se po jeho smrti jeho dcera provdala za Antonína Rudera (střídavě psán i jako Rudr, Luder či Ludr) ze Suchovršic, mlýn oceněn na 1000 zl.

1773 zcela přestavěl vlastním nákladem mlynář Antonín Ludr (jšk)

1796 před mlýnem postavena socha Neposkvrněného početí P. Marie s dedikačními nápisy manželů Ludrových

19.11.1804 dle svatební smlouvy Antonín a Anna Ludrovi

 V roce 1842 syn Antonín Ludr prodal mlýn majiteli náchodskému panství Jiřímu ze Schaumburg-Lippe za 14.500 zl. konv.m. (z toho pouze 400 zl. hotově, zbytek na splátky s 5% úrokem). V daších letech byla ke mlýnu postavena empírová budova, která později sloužila jako mandl.

Ludrův mlýn je neodmyslitelně spjat s knihou Babička. V roce 1773 ho vyženil děd Mančinky, postavy z Babičky. Mančinka byla v reálném životě starší kamarádkou malé Barunky Panklové. (Mančinka se následně provdala za mlynáře Toberného na mlýn v Mastech u Dobrušky, kde ukončila život sebevraždou.) Dědečkem Mančinky byl Antonín Ludr. Jeho syn byl rovněž ztvárněn v Babičce jako dobromyslný pan otec.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1901 byl správcem mlýna Rajmund Vavřena.

1914  náchodské panství pronajalo mlýn mandlíří Janu Hrochovi, který zde zřídil textilní provoz

Textilku převzal syn Václav Hroch

1930 Václav Hroch, mandl

Po skončení mlýnského provozu došlo na přestavu mlýna na textilní továrnu. K objektu vlastního mlýna přibyla strojovna, kotelna, 18 m vysoký  komín a především nově přistavěná hala o půdprysu téměř 3,5 aru. Odstranění všech těchto "novotvarů nastalo po roce 1951, kdy se objekt vracel do klasicistní podoby. Zároveň však zanikla i střešní nástavba prozrazující osazení uměleckého složení. (RUr)

1949 ukončen provoz mandlu

Po roce 1951 byl mlýn upraven tak, aby odpovídal původnímu stavu a vyprávění Boženy Němcové.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ludr
  • Lokvenc
  • Hejna
  • Luder
  • Ruder
  • Rudr

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jiřík Lokvenc

1750 Josef Hejna

1773 Antonín Ludr

-1842 Antonín Ludr ml.

1842-1945 náchodské panství 

nájemci:

1901 Rajmund Vavřena

1914 Jan Hroch

1930 Václav Hroch

 

Mlýn v "Babiččině údolí" stál již v 16. stol. První známý mlynář byl Josef Hejna. V r. 1773 byl mlýn přestavěn. Naposled se zde mlelo v r. 1914.
Později byla přistavěna budova, sloužila jako valcha a mandl. Současná podoba je z r. 1825.
Jsou zde tři vodní kola, jedno u mandlu a dvě u mlýna. Dvě kola jsou funkční.
V r. 1930 zde Václav Hroch provozoval mandl (č. p. 11). Ten byl v provozu až do r. 1949

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Ludrův nebo též Panský mlýn je jednopatrová kamenná budova, největší část celé stavby tvoří mlýnice, která zabírá přízemí a horní patro. V patře je pak byt mlynáře a šalanda, kde sedávali mleči.
        Před mlýnem v místní aleji stojí barokní socha Panny Marie, kterou nechal postavit mlynář Antonín Luder s manželkou.
        1951 byl mlýn rozhodnutím Národní kulturní komise navrácen do stavu z doby kol. 1825, přičemž byla zbořena hala, strojovna, kotelna a 18 m vysoký komín Hrochovy textilky, ale bohužel též pozoruhodná střešní nástavba z doby přestavby mlýna na umělecké složení.
        • dveře
        • okno
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • drobné sakrální památky
          • existující obyčejné složení
          Ve mlýně se nachází dvě obyčejná složení a krupník holendrového typu.
          U jednoho z obyčejných složení je použito zajímavé a mimořádné řešení, kdy v moučnici se nachází namísto mlynářského pytlíku žejbro. Je však velmi pravděpodobné, že se jednalo o nepochopení podoby a funkce obyčejného složení a pracovníci, kteří na začátku 50. let 20. století vyráběli jeho repliku podle obyčejného složení přenášeného z jiného mlýna (snad z necelých 10 km vzdálené Olešnice), provedli úpravy moučnice a osazení žejbra namísto mlynářského pytlíku omylem. (RUr)
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • krupník
          • jiné
          Ke mlýnu byl v druhé polovině 19. století přistavěn mandl.
          V r. 1930 zde Václav Hroch provozoval mandl (č. p. 11). Ten byl v provozu až do r. 1949
          1914 po přestavbě na textilku ke mlýnu přibyla strojovna, kotelna, 18 m vysoký komín a hala o výměře téměř 350 m2, vše zbořeno 1951.
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • vantroky
          • odtokový kanál
          • lednice
          Ve Starém bělidle, kousek nad mlýnem, bydlel hrázný, který reguloval množství vody na mlýn. Ještě dnes je nedaleko bělidla směrem k Viktorčinu splavu stavidlo, kterým se reguluje množství vody na mlýn; nadbytečná voda se odpouští zpět do Úpy.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavDochovaný
          PopisV r. 1930 bylo u mandlu v provozu 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,304 m3/s, spád 4 m, výkon 10,6 k.
          Při rekonstrukci Ludrova mlýna v r. 1950 sem bylo jedno vodní kolo přeneseno z Kolískova mlýna (sdělení majitele).
          V roce 2013 dvě funkční vodní kola a třetí se rozpadá.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavDochovaný
          PopisV r. 1930 bylo u mandlu v provozu 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,304 m3/s, spád 4 m, výkon 10,6 k.
          Při rekonstrukci Ludrova mlýna v r. 1950 sem bylo jedno vodní kolo přeneseno z Kolískova mlýna (sdělení majitele).
          V roce 2013 dvě funkční vodní kola a třetí se rozpadá.
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popiszřízen 1914 k pohonu mandlu, 1951 odstraněn
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popiszřízen 1914 k pohonu mandlu, 1951 odstraněn
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet:
          • francouzský kámen | Počet: 4
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 7
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 7
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.ratiborice-babiccinoudoli.cz/babicino-udoli/ludruv-mlyn/
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Kimešová a kolektiv
            NázevDílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.
            Rok vydání2008
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Hejzlar
            NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
            Rok vydání1962
            Místo vydáníNedvězí
            Další upřesněnís. 143
            Odkazuloženo v SOkA Rychnov nad Kněžnou
            Datum citace internetového zdroje
            AutorEva Koudelková a kol.
            NázevÚpa známá i neznámá
            Rok vydání2023
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 207-209
            AutorLuboš Jirka
            NázevPohled do minulosti aneb Žernov známý i neznámý
            Rok vydání2000
            Místo vydáníŽernov
            Další upřesněnís. 169-172
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VI.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 157-158

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.7.2013 16:25 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.8.2017 11:48
            Radim Urbánek 26.2.2019 22:30
            doxa (Jan Škoda) 8.7.2024 16:35