Historie
Obecná historie:
(info potomci mlynářské rodiny a čl. Vánoční nářez popáté)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1553 - první zmínka o mlýnu jako Hnátovském, majetek mlynáře Adama Kladrubského
1577 - prodán s rybníčkem a pozemky mlynáři Tomáši Suchomelovi, který se přiženil k vdově po Adamu Kladrubskému
1587 - mlýn poškodila povodeň
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
100 let v majertku rodiny Kolářovy
1713 - majitelem vrchnost, pronajímá mlýn a louky
1742 - vypálen pruským vojskem
1838 František Janáček
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
20.6.1883 - mlýn poničila povodeň
1884 - mlýn nabízen k prodeji, majitel A. Pešout. (RR)
5.11.1890 - mlýn vyhořel, majitelé mlynář Čermák s manželkou Marií
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1920, 1930, 1939 - poslední mlynář Josef Dymáček s manželkou Josefou, ke mlýnu patřila pila a hospodářství
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1941 - zákaz mletí obilí, turbína poháněla pilu a ve mlýně se vyráběla elektřina
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kladrubský Suchomel Kolář Čermák Dymáček Janáček Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1553 - Adam Kladrubský
1577 - Tomáš Suchomel
100 let v majetku rodiny Kolářovy
1838 František Janáček
1884 - A. Pešout (RR)
1890 - Čermák s manželkou Marií
1920, 1930, 1939 - poslední mlynář Josef Dymáček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
