Kdyby měl člověk zbohatnout z práce,
patřil by oslovi mlýn a nádeníkům celý svět.
(německé přísloví)

Tůmův, Syrových mlýn

Tůmův, Syrových mlýn
1
Žilina
273 62
Kladno
Žilina
50° 5' 53.5'', 14° 1' 20.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Obytné stavení je napojeno na mlýnici, která přechází v chlévy. Budova je ve tvaru L. Uzavřený obdélníkový dvůr je ohraničen zachovalou vysokou zdí.
Mlýn se dnes nachází v areálu lomu a je oficiálně nepřístupný.
Mlýn se nachází 100 metrů od štěrkovny Družec na soukromém pozemku.
Výskyta
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1717 se k Anně, vdově po zdejším mlynáři Matěji Švejcarovi, přiženil František (Franc) Urbánek. Při převzetí měl zaplatit měl zaplatit 544 kopy grošů míšeňských pro pozůstalé (vdovu Annu a 7 dětí), povinen odvádět do smečenského důchodu vrchnosti za "1  robotní den ve žních 7 kr., za 2 kuřata po 4 kr. a 4 denárech,  za 2 kapouny po 15 kr., svatojiřského úroku 4 zl. 28 kr. 2 d., svatohavelského  úroku též tolik, císařské kontribuce 54 kr. a roboty 2 dny v týdnu".

František a Anna Urbánkovi měli 2 syny, Michal zemřel bezdětný, po smrti Václava Urbánka 9.4.1759 převzal syn František jako jediný dědic, babička Anna zde hospodařila ještě 6 let  do jeho dospělosti. O předání pak sepsána smlouva  za přítomnosti rychtářů Václava Drvoty z Družce a Jana Novotného ze  Žiliny, mlynáře Františka Švejcara a Anny Fajglové ze Žiliny.

1775 po smrti Františka se mlýna ujala vdova Kateřina "s těžkým životem" (těhotná) s 3 sirotky, mlýn o 2 složeních zván Syrový. Téhož roku se znovu provdala za Jiřího Horu, zemřela 1786. Zůstaly po ní 4 nezletilé děti, jimž byli určeni poručníci Tomáš Novák z Družce a Václav Evan, žilinský rychtář. Vdovec Jiří Hora byl jmenován "hospodářem na 14 let do vzrostu dědice mlýna Antonína Urbánka". Ale již za 7 let, 23.3.1793, učinil v gruntovních knihách "srovnání" podle něhož postoupil staršímu synu Janu Urbánkovi od 24.4.1793 mlýn a Jan se zase zavázal, že ještě než se otčím z mlýna odstěhuje, složí pro něho v hotovosti 302 zlaté a poskytne mu výměnek (Původně určený dědic Antonín totiž "neměl k mlýnskému řemeslu žádnou chuť" a proto souhlasil, aby mu starší bratr Jan vyplatil odstupné za dědické právo 150 zl.)

Mlýn oceněn na 1.026 zl.30 kr., včetně 21 strychů 3 věrtelů polí a 6 strrychů 2 věrtelů zádušních. Ošacování provedli Václav Voráček z Kamenných Žehrovic, Josef Danda z Žiliny a František Hořejší z Družce. 

Jan Urbánek se 28.3.1793 oženil s Marií Čechovou z Družce, která dostala věnem hotově 600 zl., 2  krávy, 1 jalovici, 6 ovcí, 1 prasnici aj. Jan Urbánek jí upsal 1/2 mlýna.

18.11.1808 Jan Urbánek zemřel, zanechal po sobě vdovu Marii a 6 nedospělých dětí, z nichž se Jan (11 letý) měl po dosažení dospělosti stát dědicem mlýna, poručníkem mu byl družecký mlynář Antonín Švejcar. 11.11.1820 mlýn převzal a oženil se s Marií Lintymerovou, která měla v sirotčí pokladně na Křivoklátě 739 zl. hotových a dostala 2 krávy, 2 špalky včel ad. 

24.2.1828 Jan a Marie Urbánkovi pro mlýn za smluvní cenu 966 zl. 46 kr. konv.m. Františku a Barbiře Tůmovým ze Stochova, kteří manželům Urbánkovým přenechali "chalupnickou usedlost" na Stochově v ceně 320 zl. a zbytek doplatili.

1841 František Tůma

5.2.1856 mlýn v ceně 1.600 zl. konv. m. převzal syn Antonín Tůma s manželkou Veronikou roz. Bernáškovou z Klobuk.

4.12.1871 proveden výmaz vyvazovací povinnosti k smečenskému děkanství a vloženo právo zástavní na vyvazovací kapitál s úroky v sumě 71 zl. 40 kr.

1888-1916 Antonín Tůma s manž. Emilií roz. Chaloupkovou z Bratronic

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1916 František Tůma (+11.9.1963) s manž. Boženou roz. Pavelkovou z Žiliny 

1930 majitel František Tůma

11.9.1963 zemřel poslední mlynář František Tůma

majitel Ondřej Hejtmánek z Prahy

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Syrový
  • Tůma
  • Švejcar
  • Urbánek
  • Hora

Historie mlýna také obsahuje:

-1717 Matěj Švejcar

1717- František Urbánek.

-1759 Václav Urbánek

1759-1765 Anna Urbánková

1765-1775 František Urbánek

1775-1786 Kateřina Horová-Urbánková

1775-1793 Jiří Hora 

1793-1808 Jan a Marie Urbánkovi

1808-1820 Marie Urbánková

1820-1828 Jan ml. a Marie Urbánková

1828-1856 František a Barbora TůmovI

1841 František Tůma

1856-1888 Antonín a Veronika Tůmovi

1888-1916 Antonín a Emilie Tůmovi

1916 František a Božena Tůmovi

1930 František Tůma

1939 - František Tůma (RR)

MLÝN U MRTVÝHO BROUKA ????
Kdesi ve středních Čechách stojí tenhle mlýn. My jsme ho navštívili v ponurém počasí na konci zimy, ze země už se pomalu zvedaly sněženky a bylo cítit, že se vegetace okolo domu pomalu probouzí k životu. Když jsme vstoupili dovnitř, překvapilo nás, že zde zůstalo poměrně dost věcí a budova je v překvapivě dobrém stavu, kromě hezkého nábytku zůstala i kuchyně a zbytky staré mlýnice. Skoro jako by stavba byla přichystaná na rekonstrukci.
No, taky že byla připravená k rekonstrukci. Asi půl roku po naší návštěvě prý budovu někdo zabezpečil tak důsledně, že už se nešlo vůbec dostat dovnitř. A nějakou dobu potom prý začala i renovace, ale nevím kolik je na tom pravdy, na satelitních snímcích je pozemek okolo domu pořád dost zarostlý a nevypadá to, že by se o něj někdo staral...


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        24.5.1775 inventárium: "ještě je třeba dáti krov podezdít, krims dělat a ovrhnout. Lednice je nová, le bez krytby, 1 nová sednice, do ní dveře, 3 tabulová okna"
        • dveře
        • okno
        • vrata, brána
        • trámový strop
        • klenba
        • topeniště, kamna, pec
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující torzo uměleckého složení
        Žádná položka není vyplněna
        1775: 2 složení
        • odtokový kanál
        • lednice
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna se dochovalo torzo vodního kola na vrchní vodu.
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,142 m3/s, spád 3,15 m, výkon 4,98 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisU mlýna se dochovalo torzo vodního kola na vrchní vodu.
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,142 m3/s, spád 3,15 m, výkon 4,98 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        dvojnásobná
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v Republice československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 27
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v Republice československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 27
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 172-174

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        4.6.2014 20:20 uživatelem turbina

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 17.1.2021 20:02
        Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 20:17
        doxa (Jan Škoda) 11.11.2024 00:45