Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Na místě mlýna stála ve středověku soukenická valcha. Po husitských válkách byl přistavěn mlýn a spojen s valchou. První zmínka o mlýnu je z r. 1459 (prodej mlýna "s tú valchovnú"). Pokud byl nízký stav vody v náhonu, přednost měla valcha před mlýnem a mlýn stál (mlynář povinen "nejprve fedrovat valchovnu pánóm súkeníkóm").
Když "z rozvodnění a prudkosti vody náhkle a veliké byl mlýn pobrán a nanejvýš zkažen", dostal mlýn daňové osvobození nebo úlevu.
Jalová voda od mlýna odváděna do hlavního řečiště Chrudimky zpět na Roštinu. U mlýna (směrem k dnešnímu divadlu) byla lávka přes náhon, kterou měl mlynář za povinnost udržovat, zato směl využívat val pod městskou zdí u mlýna. Na údržbu jezu nad Podkopanickým mlýnem přispíval z 1/8 nákladů.
Náhon středověkého původu je postupně regenerován, bylo obnoveno vodní kolo.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Začátkem 18. století byl mlýn nazýván koželužský podle nedaleké koželužské stoupy.
30.12.1704 seznam mlýnů: mlýn Papouškovský v samém podměstí, majitel Jan Jakub Svoboda, 3 složení, platí 90 zl.nájmu
1810 mlýn o trojím složení s jahelkou a pilou prodáván "i s břehy olšovým a vrbovým stromořadím obzvláště od mlejna nahoru až k samým na Roštině stojícím lávkám" rodině Vamberových
V roce 1905 mlýn koupil nadporučík c.k. armády Eduard Polívka, po kterém se také nazývá. U mlýna zřídil pilu a krupařství
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Jan Polívka.
V roce 1932 mlýn částečně vyhořel
1933 Eduard Polívka
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1942-1945 mlýn uzavřen okupanty
Mlýn byl v provozu až do roku 1951 za nájemce Františka Pecháčka
1951 mlýn združstevbněn
1958 po zrušení mlýna budova sloužila okresnímu plemenářskému středisku.
V roce 2003 nový majitel provedl přestavbu budovy pro komerční účely.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Polívka
- Pecháček
- Svoboda
- Vambera
- Papoušek
- Mikš
Historie mlýna také obsahuje:
1704 Jan Jakub Svoboda
1810-1900 rodina Vamberových
1900 - Eduard Polívka
1930 - Jan Polívka
1933 Eduard Polívka
1939 - Jan Pecháček (RR)
do 1951 - František Pecháček - nájemce
po ukončení činnosti mlýna - okresní plemenářské středisko
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: