Historie
Obecná historie:
Po zániku původního spálovského hamru, který tu byl vystavěn už roku 1535, byl na jeho místě postaven vodní mlýn čp. 28. Kdy se tak stalo, se s jistotou neví, bylo to však někdy před rokem 1813, kdy jsou zprávy o ozbrojeném vzpírání se k odvodu mlynářova syna na vojnu.
(pxs)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1535 Jindřich Šťastný z Valdštejna svému úředníku Aleši Podvinskému z Lerojed povolil zřídit si hamr na zpracování železné rudy pod vrchem spálovským při řece Kamenici
1546 pustý Spálov s hamrem
1608 hamr již zaniklý
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1813 k odvodům do vojska vybrán také mlynářův syn, ten však nechtěl na 14 let odejít z domova a vyhrožoval zastřelením každému, kdo se k němu přiblíží. Ale vojenskou stráží násilím k vojsku odveden.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1867 za 6.292 zl. koupil Antonín Fabián
1873 mlýn vyhořel, 10.10.1873 zbořeniště
1.6.1874 opraven
před 1875 2/3 pozemků odprodány k stavbě dráhy Železný Brod - Tanvald
1887 zřízena brusírna korálů, 48 zaměstnanců
1890 dražba mlýna v odhadní ceně 11.532 zl., majitel Fabián. (RR)
poč. 20. stol. mlýn vyhořel
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Fabián
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1867 Antonín Fabián
1890 - Fabián (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
