výpisy z farní kroniky držkovské:
Svědectví rychty držkovské 2. února roku 1791
My níže podepsaní pro budoucí památku o mlýnu mezi vsí Plavy a mezi vsí Haratici stojícím, na svědectví vysvědčujeme takto:
Když Adam Kopal z Držkova před 12 lety byl rychtářem držkovským, právo držkovské z nařízení mil. vrchnosti přehlíželo chleby a míry a Václava Jůny mlynáře a spolupekaře v dotčeném mlýně. Mlynářka pak tomu přehlížení odporovala a hartaičtí tgen mlýn sobě přivlastniti chtěli, předstírajíce, že se ten mlýn jmenuje Haratický a že na haratické obci stojí. Právo držkovské haratickým odporovalo, že gten mlýn na plavské obci stojí. Z té příčiny držkovské a haratické s tou rozepří do Nvarova k mil. vrchnosti pro posouzení se sešlo. Z strany držkovské byl Adam Kopal, rychtář, Jan Merklas, konšel, Jiřík Jůna, konšel, všichni z Držkova. Z strany haratické byl Václav Pavlata, rychtář haratický, Pavel Rydval, konšel ze Lhotky.
Vysoce uroizený pan Joachym Filip, svob. pán z Ehrenburgu, děd. pán navarovský poručil satrých lidí povolati na svědectví. Povoláni byli Matěj Jakoubě ze Zásady, 93 léta starý, Václav Krupka z Plavu, blízký soused toho m lýna, Václav Marousek z Haratic myslivec 70 let starý, že býval dlouho rychtářem, Jan Rydval, družba ze Lhotky, 78 let starý.
Matěj Jakoubě ze Zásady svědectví vydal a všichni uznali: Že ten mlýn je na obci plavské, a mil. pán rozsoudil, že ten mlýn do naší držkovské rychty náleží. Což jsem taky letos roku 1771 dne 7. ledna při řízení v Navarově mil. pánu připomenuli.
Nebo v tom mlýně bývali mlynáři nepoddaní, ale do obecní hromady do Držkova k rychtáři chodívali, ourok ze mlýna platívali a některý na konev, některý na dvě konve piva pánu Držkovskému dávali. Že pak nynější mlynář Václav Jůna před 9 lety nemohl se srovnati s Janem Rezlerem z Plavu obecním rychty Držkkovské, vyžádal sobě od mil. vrchnosti, aby připsán byl rychtě Haratické. Proč ale on z pekaření platí i do Držkovské i do Haratické rychty, příčina jest: že hlavní .... jako jiní handlířové neměli a z obojí strany k němu lidé chodějí kupovati. Ostatně i role mlynářova jest na plavské straně.
To vše na svědomí vysvědčujeme a kdykoli na to přísahati chceme i vlastníma rukama podpisujeme.
V Držkově dne 2. února roku 1771
Adam Kopal, bývalý rychtář v Držkově
Jiřík Jůna, rychtář Držkovský
Jan Merklas, konšel, starý 58 let
Z toho praveného svědectví ten mlýn byl přisouzený Plavské obci: Jan Rezler z Plavu
Examin mynáře Jůny 8. ledna 1771
Václav Jůna, 50 let. Koupil jsem ten mlýn od Václava Polmy; jest tuze starý, nevíme pamětníka. Někdo praví, že jest na obci. Panský byl od času Vacka Palmy.Hlavní řeka vždy šla tak, jako nyní pamětníka není. Pole k tomu mlýnu leží na držkovské starně. Já mám koupený mlýn s poli a lukami pod ourok, který odvádím mil. vrchnosti na kanceláři. Z pekaření připlácím do Držkova i do Haratic, že asi před 12 lety Adam Kopal, rychtář držkovský, Jan Merklas, konšel a Jan Rezler, obecní, chtěli, abych jim připlácel kontribuce, že mám pole na jejich straně a já koupil mlýn s polma pod ourok bez platu, já jsem si vyžádal, aby mne mil. vrchnost připsala k rychtě haratické, že se nemohlo dokázat, že by z toho pole byla kontribuce, mil. pán dal staré knihy otevříti. Z toho mlýna se mrtví pochovávali do Držkova, do Olešnice žádné - nepamatuji. Za času Polmy, asi před 30 lety, bylo velké zvodnění, voda k Plavům protekla, on dal jizby dělati, jak posavad stojí. Prve jez býval níž než nyní. Kdyby jez od haratické strany se zkazil, nemohl by mláti. Na to všecko já přísahati mohu a se podepisuji.
Examin Václava Krupky Rybáře z Plavů, asi 65 let
Jak dávno mlýn stojí, nepamatuji. On byl panský. Je-li na obci, to nevím. Co má Jiřík Marek chalupu, dřív než chalupa byla, míval to mlynář Daniel a Jan Picak. Hrávali tu kuželky, to mlynáři vzalo právo držkovské. Za vodou mlynář nic nemá, jen mlýnce, pole má na naši straně. Není pamětníka, že by hlavní řeka tekla než jako nyní. Já pamatuji mlynáře Muziku, Ducháčka, Němce, Šimona, Palánka, Boučka, Polmu, mlynář míval jednu krávu. Mlýn se jmenuje haratický, že tam má mlýnec, ale žádného gruntu tam nemá, všecko na naší straně (plavské). Ourok platí vrchnosti, do rychty haratické nic neplatí. Z handle pekařskýho platí do Držkova i do Haratic. Do rychty haratické jest přenesený asi před 10 lety, že se nemohli srovnati s Janem Rezlerem, obecním držkovským. Z toho mlýna, co já pamatuji, do Držkova se pochovávají, žádný do Olešnice. Na to všecko hned mohu přísahati.
Václav Jůna, mlynář
Václav Krupka Rybář, mladší obce
Svědkové:
Jiřík Marek z Pavů
Filip Dunka z Držkova
Roku 1771, 25 ledna
Jiřík Berka mlynář od Zásadky, 85 let starý v Zásadě u u Jan Šourka starýho rychtáře, že bývali rychtáři z Haratic - Balatka, Ducháček. Ale vlastní příčina jest - jako Palanků mlejn se jmenuje Machlovský, že před časy v něm býval mlynář, který se jmenoval Václav Machlovský, tak mlejn Václava Jůny se jmenuje mlejn Haratický, že až do roku 1658 před 113 lety na něm býval mlynář, který se jmenoval Václav Haratický. Při konci roku 1658 dostal se do toho mlejna Václav Rýdl ze vsi Haratic. Nebo roku 1658 dne 26. febr. mlynář Václav Haratický byl kmotrem Matějovi synu Václava Šourka Plavskýho. A toho roku 1658 dne 17. martii pokřtěn byl Adam z otce Václava Mlynářova Haratického, kmotr jeho byl Václav Rýdl. Pak roku 1659 dne 7. ledna Jan, syn mlynáře haratického Rydela, byl kmotrem Matějovi, synu Jana Petrušky ze vsi Haratic. A tak ten mlejn nejmenuje se Haratický od vsi Haratice ani od obce Haratické, jako od starobylého mlynáře, který se jmenoval Václav Haratický, jako od 19. prosince roku 1734 až do 12. apríle roku 1735 v Držkově byl páter Josef Haratický z Jičína rodilý, měl své jmého ne od vsi Haratice, ale od svého otce. A tím se Haratičtí mejlili.
Žádost mlynáře Václava Jůny
14. Dec. 1772 "aby při chrámu Páně držkovském i s jeho domácíma zůstal"
Povídá: Všichni jeho předkové k drž. chr. patřili a pochováni byli a celý grunt jeho mlýna na drž. starně leží.
1. Ve dne, v noci, v létě i v zimě mnohem příležitější přístup k držkovskému chrámu má, protože z Držkova jezdí na saních s obilím do mlýna a každý týden vedle mlýna s hor formani jezdí do Brodu na trh.
2. Že do Olešnice vedle nich teď, co je pod Navarovem kamenný most, nechodí ani nejezdí (ze Zásady ani odjinud), v mnohým sněhu zajdou na most navar. Když po mokru namrzne, je lávka jako mejdlo a na pěšině a na stráni se ledu nadělá. Jednou ze Lhotky jedna matka u dcery v Plavech umřela a chtěla být v Olešnici pochována, nesli ji přes lávku a na stráni 20 lidí mělo s ní co dělat, aby jim do vody nespadla. Když p. páter z Držkova do Olešnice na služby Boží jezdil, musel saně přenášeti a koně převáděti. Pro to nebezpečenství přes vodu žádali taky olešničtí kněze míti. Dále píše o nebezpečí nemoci v zimě nebo křtu, že by nemohli do Olešnice a protož poníženě žádáme při Držkově zůstati.
4. Decembri 1772
Václav Jůna s domácími
,
