Uživatel

Hledat

| Sign up

Když se mlynáři bouří,
musí se zavázat jejich pytle.
(německé přísloví)

Červený mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Červený mlýn

Čp.

177

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Unhošť

PSČ

273 51

Okres

Kladno

Katastrální území

Unhošť

GPS

50° 3' 26.0'', 14° 6' 20.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Po stránce architektonické hodnotný objekt mlýna, s velmi bohatou historií. Mlýn se zachovaným strojním zařízením z počátku 20. století a unikátní mlecí stolicí systému Friedrich Wegmann. Do nedávna v provozu turbína MVE. Mlýnice zachována, avšak v poslední době velmi chátrá a hrozí statická destrukce.
11.2022-mlýn zcela přestavěn

Poloha vůči obci

Vodní tok

Loděnice

Číslo kulturní památky

evidováno, technická památka

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Viz. okopírovaný dvojlist z knihy Za klapotem mlýnů, Irena Veverková, 1994, vydáním Okresního muzea v Kladně, oskenovaný dokument naleznete ve složce IKONOGRAFIE, v kategorii plány

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1631 mlýn vyhořelý, Vilém Albrecht Krakovský hrabě z Kolovrat jej nechal znovu postavit

1654 mlýn o 2 kolech zdědil Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat

1793 emfyteuticky zakoupil Jan Štulc, vrchnosti (Ludmile Hollanové) platil mlýnský úrok 130 zl. ročně

1796 mlýn o 3 složeních s pilou prodal Vojtěchu Kalivodovi

1822 Václav Chot prodal na třetí pokus mlýn za 12.000 zl. manželům Langrovým

1823 Sofie Vacková-Hollanová postoupila úrok z mlýna za 1.680 zl. Janu Bubeníčkovi

1828 ovdovělý Jan Langr přenechal mlýn za 8.000 zl. manželům Štulzovým

1840 František Kopřiva

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1872-1898 manželé Procházkovi, pro dluhy museli mlýn přepustit Okresní záložně v Unhošti, která jej prodala manželům Štěpánkovým

1906 mlýn vyhořel

po smrti Štěpánkových spravoavli mlýn za jejich nezletilé děti příbuzní, nechali však mlýn zchátrat, nový majitel V . Kubálek jej musel opravit

První republika (1919–1938)

ve 20. letech 20. stol. ukončeno mletí, Hošnovi se věnují jen polnímu hospodářství

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Hošna.

Vývoj po roce 1989

Mlýn v roce 2020 změnil majitele a nový majitel zahájil rekonstrukci. Mlýnice byla zbořena. Nejspíš ji nahradí kopie. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hošna
Svašek
Varvažovský
Protiva
Pokorný
Zahrádka
Kuchyňka
Bělohlávek
Štulc
Kalivoda
Chodounský
Trnka
Bejšovec
Mifka
Vojáček
Zima
Chot
Langr
Vranovský
Štulz
Zajíček
Kopřiva
Wild
Procházka
Štěpánek
Kubálek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Původní mlýn zbořen a nahrazen kopií z tvárnic

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
kamenické prvky barokní a mladší
dveře
okno
zaoblené světlíky + větrání na střeše mlýnice

Historické stavební prvky – interiér

tesařsky zdobené podpůrné sloupy
trámový strop
krov
schodiště

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení
existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

V podkolí mlýna je dochována několikanásobná mlýnská hranice, se zdobenými sloupy i zhlavím. Hranice pochází pravděpodobně již ze 17. století...
Byl zde hlavní převod, který se sestával z dřevěného palečního kola spojeného hřídelí s vodním kolem, jahož palce zapadaly do litinného pastorku na kovové hřídeli s velkou řemenicí, jenž roztáčela hlavní transmisi uchycenou na stropních trámech na ložiskových věšácích. Na první podlaze se nachází unikátní stolice na tzv. luštění krupic s 4 porcelánovými válci (tuplovka) a taktéž porcelánovými podavacími válečky (!). Stolice byla vyrobena někdy kolem r. 1885, v dřevěné skříni, systém Friedrich Wegmann, Zürich. Vedle ní pak je mlecí stolice s rýhovanými válci taktéž v dřevěné skříni od výrobce Jan Prokopec - Praha Vinohrady z konce 19. stol. Je zde i průchodová loupačka s mechanickým podáváním zrna, mlecí složení francouzké, reforma starého systému, filtr k reformě, pytlovací lávka, malá transmise a moučný hranolový vysévač řemeslné výroby. Na podlaze pod střechou nalezneme hranolový vysévač krupičný, hranolový vysévač čistící, předvysévač, koukolník (triér) a podstřešní transmisi. Všemi patry prochází několik kapsových dopravníků.

Bohužel, stav tohoto zajímavého strojního zařízení je v zoufalém stavu a byla by potřeba zařízení i budovu mlýnice staticky zajistit a alespon základně zrestaurovat.

David Veverka - výzkum technologického vybavení.

Technologické vybavení

VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady

Popis

VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady

Popis

VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich

Popis

Výrobceřemeslná výroba

Popis

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Pila, paleční kolo, moučnice

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

výroba elektrické energie
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Od malého jezu s přepadem dlouhým náhonem, z boku mlýna do prostoru lednice, zde do malé kašny přes turbinu, dále odtokem zpět do potoka...

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisPůvodně dvě celodřevěná vodní kola, po modernizaci na válcový mlýn jen jedno vodní kolo na vrchní vodu.

V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,131 m3/s, spád 3 m, výkon 4 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Bánki

StavZaniklý

Výrobce

PopisPozději instalována ještě turbinka systému Bánki vlastní konstrukce pro pohon osvětlovacího dynama, přistavěna kašna, turbina odstavena v 60. letech, později odstraněna, odstraněno i vodní kolo

TypNásosková turbína – Metaz

StavDochovaný

PopisNamontováno malé vertikální soustrojí systému Metaz s tzv. násoskovou turbínou. Turbina je přes spojku přímo spojena s hřídelí generátoru, v tomto případě asynchronní motor. MVE donedávna v provozu, slouží k osvětlení mlýna, příležitostně spuštěna.

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)

mlýnská hranice

Varianta: vícenásobná

mlecí kámen

francouzský kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
Válcová stolice s 2 páry porcelánových válců v dřevěné skříni

loupačka

průchodová

koukolník

válcový

vysévač hranolový

čistírenský vysévač | Počet: 1x

moučný vysévač | Počet: 2x, z toho jeden krupičný, jeden moučný na 4 sorty + výskok

jiný | Počet: předvysévač

reforma

jednoduchá

Počet: 1x

odlučovací zařízení

autokap

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet:

kapsový výtah | Počet:

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníPraha, str. 39

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníPraha, str. 39

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 159-160

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorIrena Veverková

NázevZa klapotem mlýnů

Rok vydání1994

Místo vydáníKladno

Další upřesněnís. 22-23

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Místo uložení

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Místo uložení

Název fondu

Název archiválie

Evidenční jednotka

Inventární číslo, signatura

Ikonografie

Základní obrázky

Pohled ze dvora, 03 2021, © Jan Pešta

Novostavba mlýna, 01 2024, © Tomáš Havel

Historické mapy

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (oranžově) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, I. vojenské mapování (výřez), 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (hnědě) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, II. vojenské mapování (výřez), 1836-1852, © mapy.cz

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (oranžově) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, III. vojenské mapování (výřez), 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz

Císařský povinný otisk, výřez, 1830, © archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1840, © archivnimapy.cuzk.cz

Historické fotografie a pohlednice

Pohled na mlýn, 1918, © Michaela Marečková - archiv

Současné fotografie - exteriér

Přestavba mlýna, 01 2023, © Jirka X

Přestavba mlýna, 01 2023, © David Kesl

Průčelí obytné budovy, 10 2021, © Stavební dozor Baukontrol

Průčelí mlýna, 10 2021, © Stavební dozor Baukontrol

Pohled ze dvora, 10 2021, © Stavební dozor Baukontrol

Pohled na mlýn, 01 2021, © David Kesl

Pohled do dvora, 01 2021, © David Kesl

Kolna ve dvoře, 10 2021, © Stavební dozor Baukontrol

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

unikátní mlecí stolice tuplovka (čtyřválcová) porcelánové válce, systém Friedrich Wegmann, Zürich, 1885, 2008, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

mlecí stolice s rýhovanými válci z konce 19. stol. výrobce Jan Prokopec - Praha Vinohrady, 2008, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

pastorek a hlavní hnací řemenice (demontováno z původního místa), 2008, © David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

26.9.2012 13:29 uživatelem David Veverka (David Veverka)

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	20.10.2021 20:31
Helena Špůrová	15.7.2015 13:25
doxa (Jan Škoda)	5.11.2024 00:35
kytaras (Tomáš Kučera)	19.11.2022 09:56

Červený mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Ostatní

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Stanský, Znamenáčkův mlýn

Chadimův mlýn; Dubenker Mühle

Passtreicherův mlýn, mlýn Byňov

Peckův mlýn; Schöppamühle

Porčův mlýn