Syt Havel mouky nechce otrubův.
(české přísloví)

mlýn Milotice

mlýn Milotice
35/116
96
U Statku
Milotice u Kyjova
696 05
Hodonín
Milotice u Kyjova
48° 57' 48.0'', 17° 8' 23.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý vodný mlýn, v současné době rodinný dům.
S od obce
Hruškovice
nepřístupný

Obecná historie:

 

1611 – uváděn mlýn

1659 – první známý mlynář Jakub Maršálek

1759 – přestavba mlýna

1819 – popis mlýna: tři světnice, komory, stáj, chlév pro čtyři krávy, chlév pro prasata, 1 stodola a 1 sýpka. U mlýna bylo 18 měřic pole, měřice zahrady, ovocný sad, celková cena mlýna 13 640 zlatek.

1877 – prodej mlýna za 14 900 zlatých

1930 - vodní mlýn na Hrušovce, Milotice 116, mlynář Šimík, pohon 1 Francisova rurbína, 300 lit./sec., 5,20 [m], 10,28 [kW]

1947 – poslední mlynář Stanislav Trček

1951 – mlýn znárodněn

1964 – zrušen náhon za Skoronicemi

1971 – přestavba mlýnice na obytné účely

 

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Poprvé je mlýn připomínán roku 1611.

V urbáři z roku 1611 se uvádí: “pod haltýřem jest mlejn, při něm 3 kola moučná”.

1659 – první známý mlynář Jakub Maršálek

V roce 1759 došlo k přestavbě mlýna.

V roce 1765 při velké povodni požádal milotický hrabě Karel Serenyi Moravské Zemské právo o odpuštění s platbou daní. V žádosti uvedl, že mu záplavy
způsobily velké škody a opravy budou velmi nákladné. Úpravy provedl důmyslně, jako pracovníky využil turecké zajatce, které získal v Uhrách, kde byl několik let také zajat. Turečtí zajatci vytvořili regulaci náhonu od Vlkoše, přes nížinu kolem Skoronic až po Milotice. Regulace byla vytvořena navážkou hlíny, kdy byly pracně zvednuty břehy.
1819 – popis mlýna: tři světnice, komory, stáj, chlév pro čtyři krávy, chlév pro prasata, 1 stodola a 1 sýpka. U mlýna bylo 18 měřic pole, měřice zahrady, ovocný sad, celková cena mlýna 13 640 zlatek.
Dochoval se kompletní seznam mlynářů od roku 1659 až do současnosti.

V roce 1860 dostal mlýn do vlastnictví mlynář Jan Vlach. Byl velmi zadlužený.
A tak v roce 1861 se zapisuje mlýn do vlastnictví mlynářovu synu Josefu Vlachovi se ženou Marií Vlachovou za 4.000 zlatých.
Dalším majitelem byl Antonín Roynek, který 1877 mlýn prodává za 14.900 zlatých Josefu Jarošovi a jeho ženě Matyldě.

Roku 1885 bylo ve mlýně instalováno umělecké složení s 3 válcovými stolicemi, jedním šrotovníkem, jednou loupačkou a dalším zařízením.
V roce 1892 mlýn vydražuje občanská záložna v Kyjově za 7.300 zlatých.
V roce 1894 přechází mlýn do rukou Františka Seiberta a Barbory Seibertové.
Josef Lunga kupuje mlýn v roce 1897.
Podle gruntovní knihy vl.č. 282 kupuje mlýn 11. 1. 1911 Štěpán Šimík.


1930 Štěpán Šimík

Fridolín Křůmal ze Želetic byl nájemcem mlýna v letech 1941 – 1946.

28.7. 1947 mlýn kupují manželé Trčkovi .

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn byl znárodněn roku 1951, následujících 10 let byl využíván ke šrotování.

Rok 1951 pro mlýn znamenal znárodnění. Po dobu dalších 10 let bylo prováděno šrotování pro místní JZD. Přestavba mlýna byla v roce 1971. Z mlýnice se nechala vybudovat bytová část. Ve mlýně zůstaly válcové stolice, francouzské kameny, loupačka, turbína a dvě šrotovačky.

Roku 1971 byl mlýn přestavěn, mlýnice byla přestavěna k obytným účelům, přesto zůstala část zařízení včetně válcových stolic dochována.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Maršálek
  • Janiš
  • Němec
  • Tupý
  • Hroch
  • Rzounek
  • Špaček
  • Dubal
  • Derka
  • Fiala
  • Komárek
  • Müller
  • Steinmetr
  • Libosvár
  • Brumenzweig
  • Ambroz
  • Růžička
  • Zbořil
  • Svoboda
  • Slimáček
  • Šimáček
  • Richter
  • Vlach
  • Roynek
  • Jaroš
  • Seibert
  • Lunga
  • Šimík
  • Křůmal
  • Trček
  • Trčka
  • Reynek
  • Blumenzweig
  • Steinmetz

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Mlýn měl podle zprávy z roku 1819 tři světnice, komory, koňskou stáj, 1 kravskou stáj pro 4 krávy, stáje pro prasata, 1 stodolu a 1 sýpku. K mlýnu patřil i větrný mlýn, který stál u cesty do Skoronic. U mlýna bylo 18 měřic pole, zahrada o velikosti jedné měřice, na zahradě malý sklep, ovocné stromy za 300 zlatek.
        Celková cena mlýna 13.640 zlatek.
        Vodní mlýn v pramenech poprvé zmíněn v roce 1611 je situovaný na severním okraji obce. Značně přestavěný objekt s částečně dochovaným zařízením je dokladem organicky se vyvíjející architektury menšího zemědělského provozu.
        Areál se nachází na severním okraji obce. Objekt je tvořen třemi na sebe navazujícími patrovými budovami na podélném půdorysu zastřešenými sedlovými střechami. Jihozápadní část je obytná, severovýchodní část je pozůstatek mlýna. Na severozápadě je k budově přestavěn nízký přístavek krytý pultovou střechou a v místě náhonu přístavek krytý sedlovou střechou.
        • dveře
        • okno
        • vyskladňovací otvor
          • existující torzo uměleckého složení
          Z původního zařízení zbyla válcová stolice, francouzský kámen, loupačka, dvě šrotovačky a jeden výtah.
          Žádná položka není vyplněna
          V mlýně byly tři páry válců, rovinný vysévač, čistírna obilí a loupačka. Není doklad o tom, kdo a kdy tyto stroje do mlýna pořídil.
          Ve mlýně se používalo francouzských kamenů, kameny byly ležaté.
          V minulosti se využívalo i stoupy, jeden kámen ze stoupy je na dvoře mlýna dochován dodnes.
          Za mlynáře Trčky byla do mlýna přivezena loupačka od firmy Prokop Pardubice. Nebyla nová, dříve byla používána v Hartlovém mlýně v Kyjově.
          Rovinný vysévač byl z nařízení mlynářů zlikvidován. Zrušen byl i hranolový vysévač. Bývaly umístěny v nejvyšším patře mlýna. Dále byly ve mlýně výtahy, mlýnské válcové stolice.
          Stolice byly umístěny v 1. patře mlýna. Jedna z nich zvaná “porculka” a dvě válcové stolice litinové. Výtahů bylo v minulosti pět
          Zaniklý
          • stoupa
          Ve dvoře mlýna dochován kamenný štok kladivové stoupy.
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • lednice
          • most, propustek
          • turbínový domek
          Náhon přitéká od mlýna ve Vlkoši a probíhá pod číslem kat. 3121/ 3 obcí Skoronicemi a pod čís. 2768 a 2771 katastrální obcí Miloticemi. Odpad od mlýna protéká obcí Mistřínem a ústí zpět do potoka Hruškovice místně též zvaného Kyjovka nebo potok Písečný.
          Mlýny v Kelčanech, Vlkoši a Miloticích měly společný náhon, do kterého přítékala voda z potoku Hruškovice od jezu v Kelčanech. Tento náhon měl podle úmluvy ze 4. září 1880 udržovat cukrovar v Kelčanech
          Náhon, lidově nazývaný jalový, byl pracně vybudován navážkou hlíny. Práci zastávali turečtí zajatci. V roce 1964 byl náhon za Skoronicemi zrušen.
          V roce 1948 při rušení drobných mlýnů ztratil náhon smysl, protože byl v roce 1964 za Skoronicemi sveden do Hruškovického potoka a směrem k Miloticím zrušen.
          Odpad od mlýna protéká otevřeným příkopem, který prochází katastrem obce Milotic a Mistřína, ústí zpět do veřejného potoka Hruškovice. Na tomto odpadu je několik vodních vodních práv, která jsou uvedena v rubrice práv a povinností mlýna v Miloticích.
          „Odpad udržuje až po hranici své mlýnské zahrady p.č. 413 mlynář v Miloticích, odtud až po splav a výpusť pro zavodnění u tak zvané Hraběcí cesty velkostatek L. Seilerna, s kterým uzavřel mlynář vodoprávně schválenou dohodu. V další trati až ku hranici pozemkové parcely čís. 627 udržuje odpad Vodní družstvo zavodňovací v Miloticích, které má na odpadu rovněž vodoprávně schválené zařízení.
          Za budovou je zachována prohlubeň pro odtok vody do potoka Hruškovice. Náhon vede od Vlkoše do Skoronic, kde je využit jako stoka. Ve Skoronicích se vlévá do Hruškovického potoka. Pozůstatek mlýnského náhonu před Miloticemi je vyvýšené zarostlé koryto vedoucí k mlýnu.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisRoku 1911 byla ve mlýně instalována Francisova spirální dvojčitá turbína s dvojící oběžných kol průměru 350 mm s 9 litinovými lopatkami. Turbína měla na spádu 522 cm hltnost 340 l/s.
          V roce 1930 mlýn poháněla 1 turbína Francis, průtok 0.300 m3/s, spád 5. m, výkon 13.7 HP - turbína je dosud dochována, pouze je demontována mimo kašnu.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisRoku 1911 byla ve mlýně instalována Francisova spirální dvojčitá turbína s dvojící oběžných kol průměru 350 mm s 9 litinovými lopatkami. Turbína měla na spádu 522 cm hltnost 340 l/s.
          V roce 1930 mlýn poháněla 1 turbína Francis, průtok 0.300 m3/s, spád 5. m, výkon 13.7 HP - turbína je dosud dochována, pouze je demontována mimo kašnu.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisV urbáři z roku 1611 se uvádí: “pod haltýřem jest mlejn, při něm 3 kola moučná”.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • francouzský kámen | Počet: 1
            • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
            • průchodová
            • kapsový výtah | Počet: 1
            • AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 15, str. 16
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 15, str. 16
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJakeš Martin
              NázevVodní mlýn v Miloticích - historie a současnost
              Rok vydání2010
              Místo vydáníBrno
              Další upřesněníbakalářská práce
              Odkazhttp://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=26209;zpet=;prehled=vyhledavani;vzorek_zp=Mlýn;dohledat=Dohledat;kde=nazev;kde=autor;kde=klic_slova;stav_filtr=bez;typ=1;fakulta=14;hist_obdobi=1
              Datum citace internetového zdroje18.6.2015

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              13.6.2015 22:30 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 19.6.2015 07:57
              Radomír Roup (Radomír Roup) 26.6.2018 18:35
              doxa (Jan Škoda) 10.7.2025 20:19
              Almr 19.6.2015 07:57