Co udělají jako první pan a paní Mlynářovi,
když přijdou do nebe? Poprosí o pohlednici.
(Christian Morgenstern)

Týnecký, Obecní, Čihákův mlýn

Týnecký, Obecní, Čihákův mlýn
2
Kralovice
331 41
Plzeň-sever
Kralovice u Rakovníka
49° 59' 8.8'', 13° 27' 49.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn původně náležející k probošství Mariánská Týnice, dnes v dobrém stavu se zařízením dochovaném minimálně v torzu.
Přímo pod objekty probošství
Kralovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen Floriánem Gryspekem z Gryspachu ve 2. pol. 16. stol.

1539 na den Zvěstování P. Marie (25.3.) smlouva mezi kralovickou obcí a plaským opatem Bohuslavem ohledně využívání vody z Týneckého rybníka, umožněno vybudování mlýna

1543 pod hrází vybudován obecní mlýn o 1 složení, na kterém se mlely pouze slady, mlýn byl každoročně pronajímán tomu "kdo se právě přihlásil"

1604, 1613, 1615 neustálé spory mezi Gryspeky a plaským klášterem ohledně dědin v okolí mlýna, na místo vysílány z Prahy komise

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1627 za vrácení privilegií po Bílé hoře postoupila kralovická obec plaskému klášteru rybníky Týnecký a Žabinec, jelikož však je odtud vedena voda na obecní mlýn, budou se rybníky opravovat na společný náklad a Kralovičtí  budou "k pohodlí kláštera rybami sloužiti".

1639 kostel a mlýn vypáleny

1651 (soupis podaných dle víry) v Kralovicích:

1) mlynář Pavel Šrotka (30 let) s manželkou Annou (56 let)

2) mlynářka nájemnice Anna Vychrová (60 let)

3) mlynář nájemník Bartoloměj Jedlička s manželkou Alžbětou (41 let)

(nelze však určit, který byl na jakém mlýně)

1660 obec vyslala Jiřího Košatku a Jana Gekarta, aby uptáním hledali mlynáře Václava Svotka, jelikož obec má sice mlýny, ale žádného mlynáře

1662 mlýn pronajat na 1 rok Václavu Kočkovi, bude platit 14 kop míšeňských, mlýn měl v pronájmu dalších 15 let

30.5.1669 stížnost opata, aby voda z rybníka nebyla stahována, aby ryby nevyhynuly, obec odpovídá, že v mlýně se melou pouze slady a voda stahována není, ale naopak zaplavuje louky, které tudíž nejsou k ničemu, nicméně z nich klášter požaduje platy.

1687 mlýn pronajat Václavu Polívkovi, bude platit 24 kop

1688 opravy ve mlýně nákladem 15 kop 12 grošů

1689 vyměněna trouba z rybníka, kterou se vede voda na kolo, polovinu nákladu uhradil klášter, polovinu město

1689 mlýn shledán ve špatném stavu, provedeny úpravy

1690 nájemce Václav Titelbach, nájem zvýšen na 23 zl.

1691 nájemce propuštěn pro špatné hospodaření, opat Ondřej Trojer dosadil jako nového nájemce Václava Patejdla

1692 nájemce dobrovolně odchází, nový nájemce Jan Zigler, platí 26 zl., zůstal zde do roku 1698

1704 opat Eugen Tyttl jedná o výměně mlýna Týneckého za Podměstský, obec souhlasí, nicméně k výměně nakonec nedošlo

1706 opět pronajat Janu Ziglerovi, nájemné zvýšeno na 28 kop

1707 nájemce Václav Žaloudek, má platit 26 kop, jelikož však byl mimořádně suchý rok, obec 8 kop slevila

1748 opět nájemce Václav Žaloudek, platí 34 zl.

1749 upuštěno od pronajímání na 1 rok, uzavírány víceleté smlouvy, nájemce Rudolf Žaloudek za roční nájem 30 zl. a kauci 100 zl.

1773 Rudolf Žaloudek zemřel, noví nájemci Josef Lexa s manželkou Annou, dcerou Rudolfa Žaloudka, bude platit ročně 30 zl. a hradit veškeré opravy

13.5.1786 po zrušení plaského kláštera obec prodává mlýn o 1 složení s 8 strychy polí Josefu Lexovi za 300 zl., 100 zl. ihned, zbytek ve splátkách

1839 Jan Lexa

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

do 90. let Lexovi

1895 Gustav Čihák

1920 Václav Vlnař

V roce 1930 byl majitelem mlýna Aug. Čihák.

1933 Václav Vlnař, mlynářský Vojtěch Pajtl, dříve v Manětíně u mlynáře Vébra

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čihák
  • Svotek
  • Kočka
  • Polívka
  • Titelbach
  • Patejdl
  • Zígler
  • Žaloudek
  • Lexa
  • Vlnař

Historie mlýna také obsahuje:

od 1543 v majetku obce, nájemci:

1660 Václav Svotek

1662-1677 Václav Kočka

1687 Václav Polívka

1690 Václav Titelbach

1691 Václav Patejdl

1692-1706 Jan Zigler

1707-1748 Václav Žaloudek

1749-1773 Rudolf Žaloudek

1773-1786 Josef Lexa

majitelé:

1786- Josef Lexa

1839 Jan Lexa

-1895 Lexa

1895-1920 Augustin Čihák

1920-1933 Václav Vlnař

1930 Aug. Čihák.

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    06 2017
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Obytná budova je přízemní, mlýnice dvoupatrová.

      Budova mlýnice je cihlová, neomítnutá. K ní přiléhá přízemní obytný dům. (HŠ)
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
        • existující torzo uměleckého složení
        Umělecké složení je dochováno minimálně v torzu.
        Žádná položka není vyplněna
        1786 a 1895: 1 složení
        1920:
        3 stolice válců
        2 francouzské kameny
        Zaniklý
        • výroba elektrické energie
        dynamo pro vlastní osvětlení
        • náhon
        • rybník
        • odtokový kanál
        Mlýn stojí hluboko pod hrází rybníka. (HŠ)
        1920: Rybniční hráz zemní, na návodní starně kamenem zpevněná, šířka v koruně 6,5 m, vede po ní silnice.
        1895: Splav lomený, ve špatném stavu, délka střední části 9 m, obou postranních 5,20 m.
        1920: Rybniční splav se nalézá ve východním cípu rybníka, skládá se z dřevěného lomeného porahu, na kterém je zřízeno dřevěné brlení. Ústí kanálu v rybníce se uzavírá ručně dřeběnou zátkou, před níž se nachází dřevěné brlení. Na starně k mlýnu se kanál uzavírá rovněž dřevěnou zátkou, nasazenoui na dlouhé tyči, obsluhuje se ze mlýna. K vyprázdnění nádrže čepová roura o prům. 20 cm.
        V pokračování kanálu v hrázi je položen dřevěný žlab, přivádějící vodu na kolo, směrem ke kolu se žlab rozšiřuje z 21 cm na 45 cm a jeho výška je 16 cm.
        Odpadová stoka od kola je v délce 30 m zakryta kamennými překlady.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1895: 1 kolo na svrchní vodu
        1920: 1 kolo, výška 6 m, šířka 78 cm, hloubka lopatek 23 cm
        V roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.087 m3/s, spád 6 m, výkon 4.5 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1895: 1 kolo na svrchní vodu
        1920: 1 kolo, výška 6 m, šířka 78 cm, hloubka lopatek 23 cm
        V roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.087 m3/s, spád 6 m, výkon 4.5 HP
        Typplynosací motor
        StavNezjištěn
        VýrobceDobrý Mladá Boleslav
        Popisvýkon 45 HP
        Typplynosací motor
        StavNezjištěn
        VýrobceDobrý Mladá Boleslav
        Popisvýkon 45 HP
        Typbenzínový motor
        StavNezjištěn
        Výrobce
        Popisinstalován 1933 namísto vodního pohonu
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popis1920 na vlastní osvětlení
        Historické technologické prvky
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11, str. 27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11, str. 27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorkol.
          NázevTajemství řeky Střely
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPlzeň
          Další upřesněnís. 162
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 104-107
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IV.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 65-67
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 134-135

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          28.6.2015 20:03 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.6.2015 21:22
          Helena Špůrová 19.6.2017 07:09
          doxa (Jan Škoda) 3.11.2024 21:29