Petrovický, Podzámecký mlýn

Náhon údajně vybudován již v 17. století

Podle J. Klempery byl petrovický mlýn postaven kolem roku 1800. Stál na 600 m dlouhém náhonu z jezu na Botiči, odpadová strouha pod mlýnem měřila cca 250 m. Měl jedno (?) vodní kolo a původně se asi jednalo o samostatný mlýn bez obytných a hospodářských budov. Podle mapy prvního vojenského mapování sloužila odpadová strouha dříve jako odtok z rybníka, v době druhého vojenského mapování je ale z rybníka zakreslena pouze hráz. Mlýn je situován k jejímu pravému okraji, náhon patrně vedl podél břehu vypuštěné nádrže.

1841 František Švejkovský

Kolem roku 1850 byla k mlýnu přistavěna obytná budova a pekárna, další úpravy byly provedeny v roce 1900. (J. K.)

Podle zaplaceného inkorporačního poplatku u živnostenského společenstva v Uhříněvsi byl od roku 1907 vlastníkem mlýna Karel Grünwald. Ve spisu dochovaný živnostenský list byl nicméně vydán až na základě opovědi z roku 1912. Kromě mletí provozoval zdejší mlynář také vedlejší živnost pecnářskou (pečení chleba).

V roce 1917 se mlynář Karel Grünwald stal členem Společenstva mlynářů v Říčanech.

V roce 1920 proběhla modernizace mlynářského zařízení. (J. K.)

V roce 1923 mlýn vyhořel až po podlahu přízemí, nepoškozena zůstala pouze hlavní transmise v suterénu, vodní kolo s přístavkem a strojovna s motorem. Hned následující rok byl mlýn znovu vystavěn a proti předchozímu stavu navýšen o nástavbu podkroví.

"Dne 17. května 1924 odpoledne vznikl poplach, že hoří ve mlýně. Místní sbor dobrovolných hasučů vysoce energickým zákrokem  zachránil téměř všechny zásoby obilí a mouky, obytné i hospodářské budovy." (záznam v místní kronice)

V roce 1933 převzal mlýn syn Josef (nejdřívě pouze živnost mlynářskou, v roce 1935 i vedlejší živnost pecnářskou). Ve 30. letech byli oba mlynáři členy Společenstva mlynářů na Královských Vinohradech.

1948 mlýn konfiskován

1952 mlýn a pekárna součástí státního statku Radlík

1954 mlýn přebudován na šrotovnu

Mlýn později sloužil pouze jako pekárna a to až do roku 1957, kdy byl konfiskován.

1958 bývalý mlynář, který zde stále pracoval vzat do vazby, za dva týdny zatčena i jeho manželka

2.2.1959 konán ve zdejší sokolovně proces. Rozsudek: "Pan Josef Grünwald odsuzuje se k 10 letům žaláře, ztráty čestných práv občanských a po odpykání tohoto trestu nesmí tři roky na okres Praha-východ. Dále byl odsouzen k propadnutí veškerého jmění v hotovosiu a na knížkách, které byly nalezeny připíchnuté pod stolem a k finanční náhradě státnímu statku ve výši 41.440,90 Kčs. Paní Grünwaldová dostala trest poloviční."

Soubor staveb bývalého mlýna je v mapách zakreslen po celé 20. století, na leteckých snímcích z roku 2003 je však již patrná pouze srovnaná plocha pro stavbu obytného domu. Náhon byl zasypán, zbytek odpadní strouhy je v terénu stále patrný.