Podkrašovský, Vlkovský mlýn, mlýn U Nováků

Popis
1/ mlýnice 2/ hospod.objekt 3/ obyt.stavení 4/ chlévy
Mlýnice:
Volně stojící přízemní budova s průčelím z velkých pískovcových kvádrů. Průčelí neomítnuto, ukončeno profilovanou římsou. Obdélná okna mají kamenné rámy, obdobně i portál. Hlavní vstup má kamenné ostění a je ukončen klenákem. Vyryt letopočet 1698 a znak plaského opata Ondřeje Trojera.
Hospodářský objekt:
K zadní části mlýnice napříč připojena hospodářská budova.
Obytné stavení:
Dům postavený ve svah je ze dvora jednopatrový, zezadu přízemní. Ozdobná fasáda. Dveře s nadsvětlíkem, v patře balkón. Obytná budova si zachovala původní členění štukové fasády pouze v patře.
Areál mlýna sestává z mlýnice, hospodářského objektu, obytného stavení a chlévů. Byl zřízen plaským klášterem. Patrové obytné stavení pochází ze 2. pol. 19. století. Poměrně vzácný příklad časově určené technické památky.
Chlévy:
Budova z lomového kamene
Bývalý mlýn „U Nováků“, někdy také zvaný „Podkrašovský“, se nachází na levém břehu řeky Berounky, v blízkosti obce Bohy a hradu Krašov. Areál mlýna obsahuje mlýnici, hospodářský objekt (někdy označovaný jako šalanda), obytné stavení a chlévy, které vymezují společný dvůr. Do areálu mlýna se vstupuje ze severu, po levé straně – směrem na východ - se nachází hospodářský objekt a mlýnice, která je datována r. 1698 na portálu. Voda k mlýnici je přivedena širokým náhonem z Berounky. Západně od vstupu se nachází patrová obytná budova a za ní hospodářské budovy – bývalé chlévy, které pochází pravděpodobně z 19. století.
Objekt mlýnice a ostatních budov jsou vzácným příkladem dochované a datované technické památky. Kulturní význam této památky je zdůrazněn vazbou na plaský klášter, součástí jehož statku mlýn byl. V režii kláštera byl mlýn obnoven v 17. stol. a při této úpravě byl do fasády zasazen papežský znak. Historická hodnota areálu je dále přítomná vyrytými vodoznaky s datacemi povodní v posloupnosti 18. až 21. století. Hospodářské stavby a obytná budova dokreslují vzhled památky a dokládají provoz a život obyvatel mlýna. Mezi hodnoty areálu mlýna patří jeho celkové dochované prostorové a hmotové řešení reagující na okolní terén, potřeby zdroje energie z proudící vody. Neméně důležité jsou i dochované tradiční historické konstrukce, materiály, dispozice a řada historických detailů.
Volně stojící podélná přízemní budova, krytá sedlovou střechou s polovalbou. /šindel s dehtovým papírem/; ve hřebeni je umístěn dřevěný, prkny pobitý nástavec se sedlovou stříškou. Průčelí z velkých pískovcových kvádrů jsou neomítaná a ukončená profilovanou římsou, štíty mají hladké omítky. Obdélná okna mají kamenné rámy, obdobně je upraven portál na štítové straně. Hl. vstup na dvorní straně má kamenné ostění s půlkruhovou archivoltou s klenákem po jehož obou stranách jsou rytá písmena „....V.G“. a letopočet „1698“. Při mlýnici je zachována nekrytá, tzv. lednice s kolem. K zadní části je připojeno napříč položené přízemní křídlo, kryté sedlovou střechou /dehtový papír/. Je zděné, omítané, s převýšeným hladkým trojúhelným štítem, obráceným do dvora a opatřeným 2 páry střílnových okének. Průčelí jsou hladce omítaná, ve výši hl. římsy, opatřená plochou horizontální páskou; v přízemí dvě okna v jednoduchých rámech. Podélné obytné stavení je jednopatrové, kryté sedlovou taškovou střechou. Člení je bosované lisény, okna mají štukové profilované rámy, v 1. p. doplněné rovnými římsami.
mlýn postaven r. 1698 nákladem plasského opata Ond. Troyera
Poměrně vzácný příklad časově určené památky technické práce.
SÚPPOP 1970