Ne všechny mlýny klapou pro jednoho.
(německé přísloví)

Nučický mlýn

Nučický mlýn
74, 77. 89
Rabštejn nad Střelou
33162
Plzeň-sever
Rabštejn nad Střelou
50° 3' 18.5'', 13° 16' 55.3''
Mlýniště bez mlýna
Ruiny mlýna připomínaného k roku 1595 a zaniklého po roce 1945. Pojmenován podle vsi zaniklé Nučice, zmíňované v 2. pol. 14. stol. a vypálené 1467 při obléhání Rabštejna. Zachoval se cca 750 m dlouhý náhon a trosky několika budov.
Níže po proudu ve velkém zákrutu Střely ležela pucherna (drtička kamene, Kiespocher), na mapě II. vojenského mapování omylem značená jako mlýn MM.
Střela
volně přístupný

Obecná historie:

Mlýn je poprvé připomínán v písemných pramenech k roku 1595 a v literatuře lze sledovat jeho majetkový vývoj (např. v závěru 19. století byl v držení Lažanských z nedaleké Chyše). Na Nučickém mlýně se přestalo mlít po 1. světové válce, nadále však byla v provozu pila s katrem, která ukončila činnost v roce 1945. Ještě na počátku 20. století měl mlýn tři mlýnská složení, poháněná třemi vodními koly na svrchní vodu, čtvrté kolo pohánělo pilu s katrem. Na mapě Stabilního katastru z roku 1839 jsou zachyceny budovy ve stejné půdorysné skladbě jako dnes – jádrem mlýna byla hlavní nespalná budova tehdy s jedním mlýnským kolem, další dva objekty jsou značeny žlutou barvou jako spalné – jednak katr západně od hlavní budovy a hospodářská budova na východní straně. Voda byla k mlýnu přiváděna náhonem, vycházejícím z nedaleké řeky Střely; náhon se před mlýnem rozděloval na 2 větve (jedna vedla k pile a druhá k mlýnu) a vytvářel malý ostrůvek, na němž stála vlastní pila. Obě větve se za mlýnem opět spojovaly a náhon ústil zpět do Střely.

xxx

Zříceniny vodního mlýna, situované na samotě v místě zaniklé středověké osady Nučice. Mlýn patřil díky svému středověkému založení a velikosti (mlýn o 3 kolech, pila o 1 kole) k nejvýznamnějším stavbám svého druhu na severním Plzeňsku.
Ve středověku zde stávala osada Nučice, zničená údajně při obléhání nedalekého Rabštejna. Mlýn je poprvé připomínán v písemných pramenech k roku 1595 a v literatuře lze sledovat jeho majetkový vývoj (např. v závěru 19. století byl v držení Lažanských z nedaleké Chyše). Na Nučickém mlýně se přestalo mlít po 1. světové válce, nadále však byla v provozu pila s katrem, která ukončila činnost v roce 1945. Ještě na počátku 20. století měl mlýn tři mlýnská složení, poháněná třemi vodními koly na svrchní vodu, čtvrté kolo pohánělo pilu s katrem. Na mapě Stabilního katastru z roku 1839 jsou zachyceny budovy ve stejné půdorysné skladbě jako dnes – jádrem mlýna byla hlavní nespalná budova tehdy s jedním mlýnským kolem, další dva objekty jsou značeny žlutou barvou jako spalné – jednak katr západně od hlavní budovy a hospodářská budova na východní straně. Voda byla k mlýnu přiváděna náhonem, vycházejícím z nedaleké řeky Střely; náhon se před mlýnem rozděloval na 2 větve (jedna vedla k pile a druhá k mlýnu) a vytvářel malý ostrůvek, na němž stála vlastní pila. Obě větve se za mlýnem opět spojovaly a náhon ústil zpět do Střely. Obdobná situace je zachycena na mapě Pozemkového katastru z 1. poloviny 20. století. Na leteckém snímku z roku 1952 vidíme ještě všechny objekty mlýna se střechami a je patrný i průběh náhonu. Po roce 1945, kdy mlýn přestal plnit svoji původní funkci, objekty pomalu chátraly, během druhé poloviny 20. století došlo k postupnému zřícení krovových konstrukcí, propadu podlah a destrukci zdiva.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen patrně spolu se vsí Nučice ve 13. nebo na počátku 14. stol.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1595 zmíněn při dělení majetku zemřelého Jaroslava Libštejnského z Kolovrat mezi jeho dědice. Mlýn o dvou moučných kolech zdědil syn Mikuláš, mlynář měl za povinnost dávat vejmelného 40 strychů žita, tolikéž věrtelů otrub a vykrmit pánovi ročně 2 vepře na slaninu.

1599 Mikuláš Libštejnský prodal žihelský statek Václavu Chotkovi z Chotkova, mlýn však nebyl ve smlouvě výslovn zmíněn, ucházel se o něj proto Jáchym Libštejnský z Kolovrat, který "o sv. Havle přijel a s dalšími lidmi k mlýnu a posekal vantroky tak, že se mlít nemohlo.." Václav Chotek jej za 600 kop způsobených škod pohnal k soudu. Lidé Jáchyma Libštejnského z Močidlice a Vrbičky dosvědčili, že Chotek drží pouze pustý mlýn, kdežto louky, pole za potokem a strž, kudy se voda na mlýn vedla, patří LIbštejnskému k Rabštejnu.  Nakonec došlo k dohodě, ve ktreré se Jáchym lIbštejnský zavázal, že nebude Chotkovi zapovídat grunty okolo mlýna, lidé mohou po silnici i cestě skrze grunty Libštejnského vedoucí do mlýna jezdit a dobytek i vepře honit. Smlouvy však nebyly dodržovány a docházelo k dalším konfliktům.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1622 mlýn zkonfiskován Jiřímu Chotkovi a prodán Heřmanu Černínu z Chudenic

mlynáři:

1723 Václav Leicht, daroval karmelitskému klášteru v Chyších 60 zl. a zpovědnici z dubového dřeva.

1782 Böhm

28. října 1822 od Jiřího Kromholze zakoupil  mlýn s ovocnou zahradou a loukou na 2 vozy sena Petr Zimmerhakl za 3600 zl. pro svého bratra Leopolda

1. května 1826 Petr Zimmerhakl si ponechal mlýn pro sebe

Petr Zimmerhakl prodal mlýn o jednom složení za 3000 zl. Josefu a Marii Orserovým

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1880-1885 Vilém Hnátek

konec 19. stol. mlýn a pila, majitel hrabě Vladimír Lažanský z Chyše

mlynář Ondřej Baumgartl

po I. sv. válce ukončeno mletí, pouze se šrotuje a řeže na pile

1923 nájemce Josef Webr

1930 majitel Prokop Lažanský

 

po II. sv. válce zastaven i provoz pily  a mlýn postupně zanikl

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Leicht
  • Böhm
  • Kromholz
  • Zimmerhakl
  • Webr
  • Orser
  • Hnátek

Historie mlýna také obsahuje:

-1595 Jaroslav Libštejnský z Kolovrat

1599  Václav Chotek z Chotkova a Jáchym Libštejnský z Kolovrat

1648- Černínové

1900 hr. Vladimír Lažanský z Chyše

1930 Prokop Lažanský

nájemci:

Václav Leicht

Böhm

Jiří Kromholz

Petr Zimmerhakl

1839 - Orser Josef

1880-1885 Vilém Hnátek

1930 Josef Wébr


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • středověk
      Pozdně gotický vodní mlýn, v místě se dnes nachází jen ruiny.
      1841: velká zděná budova a mlýnice, jižně od ní další velká budova a několik menších dřevěných objektů
      Zříceniny vodního mlýna, situované na samotě v místě zaniklé středověké osady Nučice. Mlýn patřil díky svému středověkému založení a velikosti (mlýn o 3 kolech, pila o 1 kole) k nejvýznamnějším stavbám svého druhu na severním Plzeňsku.
      Ve středověku zde stávala osada Nučice, zničená údajně při obléhání nedalekého Rabštejna. Mlýn je poprvé připomínán v písemných pramenech k roku 1595 a v literatuře lze sledovat jeho majetkový vývoj (např. v závěru 19. století byl v držení Lažanských z nedaleké Chyše). Na Nučickém mlýně se přestalo mlít po 1. světové válce, nadále však byla v provozu pila s katrem, která ukončila činnost v roce 1945. Ještě na počátku 20. století měl mlýn tři mlýnská složení, poháněná třemi vodními koly na svrchní vodu, čtvrté kolo pohánělo pilu s katrem. Na mapě Stabilního katastru z roku 1839 jsou zachyceny budovy ve stejné půdorysné skladbě jako dnes – jádrem mlýna byla hlavní nespalná budova tehdy s jedním mlýnským kolem, další dva objekty jsou značeny žlutou barvou jako spalné – jednak katr západně od hlavní budovy a hospodářská budova na východní straně. Voda byla k mlýnu přiváděna náhonem, vycházejícím z nedaleké řeky Střely; náhon se před mlýnem rozděloval na 2 větve (jedna vedla k pile a druhá k mlýnu) a vytvářel malý ostrůvek, na němž stála vlastní pila. Obě větve se za mlýnem opět spojovaly a náhon ústil zpět do Střely. Obdobná situace je zachycena na mapě Pozemkového katastru z 1. poloviny 20. století. Na leteckém snímku z roku 1952 vidíme ještě všechny objekty mlýna se střechami a je patrný i průběh náhonu. Po roce 1945, kdy mlýn přestal plnit svoji původní funkci, objekty pomalu chátraly, během druhé poloviny 20. století došlo k postupnému zřícení krovových konstrukcí, propadu podlah a destrukci zdiva.
      Budovy bývalého Nučického mlýna leží uprostřed luk v údolí řeky Střely, vlevo od silnice, vedoucí z Rabštejna nad Střelou do Jablonné (Karlovarský kraj). Lokalita je v současnosti porostlá vzrostlými stromy a náletovou vegetací, takže z louky jsou viditelné pouze části obvodových zdí budov (v době vegetace jsou budovy zcela zarostlé). Všechny objekty mlýna se dochovaly pouze ve zříceninách. V terénu je dosud patrné koryto bývalého náhonu, severozápadně od mlýna zpevněné opracovanými kamennými kvádry, za mlýnem se stěnami vyzděnými z lomového kamene. Jižně od mlýna náhon přechází z kamene vyzděný klenutý mostek. Hlavní budova mlýna stojí ve svahu jižně od silnice. Původně rozlehlá zděná budova, krytá polovalbovou střechou, měla severní přízemní část obytnou, v jižní patrové části (s ohledem na klesající terén) byla mlýnice s trojicí mlýnských složení. K jižnímu štítovému průčelí přiléhala lednice, vyzděná z opracovaných kamenných kvádrů, s trojicí mlýnských kol na svrchní vodu. Fasády byly hrubě omítané, členěné pouze hladkými nárožními lisénami a pásovými rámy kolem okenních a dveřních otvorů. V současnosti se ze stavby dochovala pouze torza obvodových stěn se zbytky původních omítek. Zdivo je převážně kamenné s dílčími cihelnými dozdívkami, dochovala se některá kamenná ostění obdélných vstupů a oken. Zdivo vykazuje na mnoha místech statické poruchy (odtržené jižní a západní nároží), celá jižní stěna je s výjimkou spodní partie zřícená, koruna zdiva je porostlá vegetací. Na jižní straně je dosud patrná bývalá lednice vyzděná z kamene, v jižní stěně mlýna se nachází torzo dřevěné hřídele bývalého mlýnského kola. Interiér budovy je z bezpečnostních důvodů nepřístupný; chybí všechny vodorovné konstrukce podlah. Jihozápadním směrem při druhé větvi náhonu stojí v mírném svahu paralelně torza dalších dvou budov, v minulosti sloužících jako pila. Mezi budovami procházel mlýnský náhon, který přiváděl vodu na jedno mlýnské kolo. Východní budova na obdélném půdorysu na vysoké kamenné podezdívce měla pravděpodobně dřevěné obvodové stěny a byla kryta sedlovou střechou. Dnes se v terénu dochovala pouze podezdívka budovy, vyrovnávající svažitý terén, vyzděná z kamene s nárožími armovanými opracovanými kamennými kvádry. Západní budova na obdélném půdorysu byla zděná patrová, krytá sedlovou střechou; fasády byly hrubě omítané, členěné hladkou nárožní bosáží; tento objekt není ani v minulosti nebyl zachycen v katastrálních mapách. Zdivo stavby je kamenné s cihelnými dozdívkami a opracovanými kamennými články, koruna zdiva porostlá travou a náletovými dřevinami, vodorovné konstrukce chybí, objekt vykazuje na řadě míst statické poruchy (především nároží při jižním průčelí). Jihovýchodně od obytného stavení s mlýnicí se nachází torzo bývalé pravděpodobně hospodářské budovy, která se dochovala pouze v základech.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1841: 1 složení
          1900: 3 složení
          Zaniklý
          • pila
          • šindelka
          1900 mlýn, katrová pila a šindelka
          1930 mlýn a pila
          • jez
          • náhon
          V řece Střele jez v koruně 16,45 m dlouhý a v řečišti 15,6 m široký. Pevný přepadový jez mná 2,15 široký předjez, k zadržení většího množství vody slouží prkna 25 cm vysoká v celé délce jezu.
          Stavidlo na začátku mlýnském strouhy 2,1 m široké a 1,36 m vysoké.
          Voda byla na mlýnské kolo přiváděna od 750 metrů vzdáleného jezu na Střele.
          Mlýnské vantroky 7,5 m dlouhé, 1,85 m široké a 0,7 m průměrně hluboké. Na čelní starně jsou 4 stavidla.
          Vantroky katrové pily jsou na levé straně dlouhé 7,1 m, na pravé 8,7 m, 3 metry široké a 0,78 m průměrně hluboké, na jejich konci se nalézají stavidla 1,35 m a 1,31 m široká a obě 0,65 m vysoká.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1595: 2 moučná kola
          1900: 3 kola mlýn, 1 kolo pila a šindelka
          1930: 3 kola na svrchní vodu
          1) hltnost 0,347 m3/s, spád 4 m, výkon 12 HP
          2) hltnost 0,087 m3/s, spád 4 m, výkon 3 HP
          3) hltnost 0,087 m3/s, spád 4 m, výkon 3 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1595: 2 moučná kola
          1900: 3 kola mlýn, 1 kolo pila a šindelka
          1930: 3 kola na svrchní vodu
          1) hltnost 0,347 m3/s, spád 4 m, výkon 12 HP
          2) hltnost 0,087 m3/s, spád 4 m, výkon 3 HP
          3) hltnost 0,087 m3/s, spád 4 m, výkon 3 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorNPU
          NázevZřícenina Nučického mlýna
          Rok vydání?
          Místo vydání
          Další upřesněnípamátkový katalog
          Odkazhttps://pamatkovykatalog.cz/?element=2140314&sequence=52608&page=2105&action=element&presenter=ElementsResults
          Datum citace internetového zdroje18.10.2018
          AutorNPU
          NázevZřícenina Nučického mlýna
          Rok vydání?
          Místo vydání
          Další upřesněnípamátkový katalog
          Odkazhttps://pamatkovykatalog.cz/?element=2140314&sequence=52608&page=2105&action=element&presenter=ElementsResults
          Datum citace internetového zdroje18.10.2018
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 28
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorkol.
          NázevTajemství řeky Střely
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPlzeň
          Další upřesněnís. 90
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 56-58
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IV.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 124-125

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          22.9.2015 20:23 uživatelem martinusvanus

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2015 13:23
          doxa (Jan Škoda) 30.5.2025 19:26
          PetrN 18.10.2018 21:49