Číslem popisným 1 v Ořechu je Kalinův Mlýn, od pradávna zvaný " Pod Vořešský ". Stoji asi 1 km po potoce od Cvrčkova mlýna. Zde chatová osada Ariana končí. Starší radotínští občané mlýn dobře znají, v dřívějších dobách, kdy bylo zvykem chodit pěšky na dlouhé nedělní procházky, byl sem již pěkný celoodpolení výlet přes Cikánku, kolem potoka Chotečským údolím. Zde se procházelo dvorem mlýna a odtud dále lesem po modré značce buď na Kosoř nebo na Třebotov. V době I. republiky zde byla v provozu i hospoda, kde bylo možno dostat láhvové pivo, limonádu a kromě toho paňmáma Kalinová na dvoře prodávala čerstvě nadojené mléko, čerstvý domácí chléb s domácky stlučeným máslem. Jak bychom dnes takovou pochoutku ocenili! Zprávy o existenci tohoto mlýna nacházíme již v polovině XVI. století. Osudy jeho byly spjaty s osudy svobodného gruntu Jilkovského, který zde stával. V Berní rulle z roku 1654 čteme: " Tyto grunty jest vrchnost v roce 1637 sobě k ruce ujala a koupila, z kterýchž nyní až posaváde panský dvůr jest ". Mlýn zůstal v režii vrchnosti 78 roků, načež byl odprodán v roce 1715 Václavu Kalinovi. Prodávající byla "Vysoce důstojná kapitula Královského hlavního kostela Sv. Wita na hradě pražskym ", cena čini 600 florenů rejnských. Tento první mlynář Václav Kalina s manželkou Annou měli 9 dětí, dědic mlýna Jakub pak 5 dětí, další dědic Matěj s první manželkou Veronikou 10 dětí, s druhou Magdalenou, dcerou Václava Veselého, mlynáře z Chotče, taktéž 10 dětí. Z nich Václav se stal dědicem mlýna. Z té doby čteme v ořešské matrice zápis: "12.dubna 1792 František Hora, stárek z Pod Wořešskýho mlejna, rodilý z Třebotova, šenkýře syn, 17 let - oběsil se a na poručení od Slavný komissi od svých přátel odpraven a na panský louce zakopán".
Václav Kalina, který ujímá roku 1816 mlejn v následku na otcovskou Matěj Kalinovskou testamentární pozůstalost ve Wořechu podle kšaftu, má s manželkou Kateřinou, dcerou Jiříka Brejchy, mlynáře z Pod Kopanského (později Zadní Mašek) 13 dětí. Rod Kalinů zde hospodaří ještě po 3 generace. Dědicem v roce 1903 je syn František, oženil se s Magdalenou 25 roků starou dcerou Antonína Lišky, rolníka v Lochkově, která si do manželství přivedla šestiletého syna Bohumila. Jeho bratr Josef si v budově čp.2 zřídil výčepnickou živnost, která patřila ke mlýnu. Syn Magdaleny Liškové-Kalinové - Bohumil Liška později mlýn zdědil a provozoval až do roku 1947. Po té se přestalo ve mlýně mlít a mlýn nyní mají v majetku jeho děti Bohumil a Bohumila, kteří zde tráví volný čas a budovy udržují v dobrém stavu.