Historie
Obecná historie:
Ve 14. století patřil Podbranský mlýn, nazývaný též Prostřední nebo Panský, městu Jičínu. V roce 1740 je zmiňován smíšený pohon vodou a větrem. Na konci 19. století koupil přízemní mlýn kníže Karel Trauttmansdorff, jenž jej roku 1914 pronajal Václavu Grossovi, mlynáři z Bělé u Rakovníka. Roku 1918 mlýn koupila Barbora Grossová a o dva roky později ho postoupila svým synům Václavu a Stanislavu (†1937). Bratři Grossovi nechali mezi lety 1935–1936 vystavět novou třípatrovou mlýnskou budovu podle návrhu architekta Karla Truksy (1885–?). Stavbu provedla pražská firma inženýra Bohumila Belady, strojní zařízení dodala firma Josefa Prokopa synové z Pardubic. Elektricky poháněný mlýn měl dvě velká železobetonová sila, čtyři dvojité stolice a patrně pracoval až do sedmdesátých let 20. století. Poté byl v letech 1977–1984 přestavěn na projekční a technické středisko Závodů průmyslové automatizace Čakovice (ZPA). Rekonstrukci provedla stavební skupina ZPA, která zachovala obvodové zdivo mlýnice v plné výši a navrhla přístavbu křídla a nových objektů při ulici 17. listopadu. Kancelářské budovy jsou dnes prázdné a čekají na nové využití.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn se údajně do roku 1360 připomíná při jičínské faře. Po té v držení Ješka Veselského z Vartemberka a nakonec při obci Jičínské.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1583 byl držitelem Rudolf Trčka z Lípy.
V 18. století vyšel mlýn z vrchnostenského držení a stal se poddanským.
Dne 16.6.1818 se v Mlýnci vdává Barbora Laušman (*10.2.1796 Mlýnec čp. 21), dcera mlynáře Františka Petra de Alcantara Laušmana (19.10.1750 Rohoznický mlýn u Miletína - 22.1.1801 Mlýnec čp. 21) za Josefa Dolanského, 29 let, mlynáře Mutínsko, později mlynáře v Jičíně, Pražském předměstí čp. 16. Mlynářem na stejném mlýně byl i jejich syn František Dolanský. Syn tohoto Josef Dolanský (7.1.1868 Jičín, Pražské Předměstí čp. 16 - 30.11.1943 Brno) byl ministr československých vlád a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.
(Svatba 6.6.1818 - matriky Zámrsk - Kopidlno- sign. 76-15 - str. 110, doplnila Ing. Miroslava Neubertová)
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V 50. letech došlo ke stavebním změnám města a především došlo k další regulaci řečiště se zrušením náhonů ke Grossovu mlýnu i dalšímu mlýnu Valcha po proudu toku.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
po 1818 Josef Dolanský
1868 František Dolanský
1900 Karel Trauttmansdorff
1914 Václav Gross (nájemce)
1918-1920 Barbora Grossová
1920-1939 - Václav a Stanislav Gross (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
