Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl před rokem 1764 neboť je zakreslen již v mapě I. vojenského mapování.
Všeobecné sčítáni lidu 1910 (Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí):
Původní adresa Choceňské předměstí č.p. 183
od roku 1906 vlastní mlýn Josef Čáp (*1856) s rodinou
mezi lety 1907 - 1910 zřízena mechanická tkalcovna
1910 provozuje současně válcový mlýn a mechanickou tkalcovnu, pro chod tkalcovny zaměstnává 9 lidí
První světová válka (1914–1918)
1926 v exekuční dražbě mlýn zakoupen firmou K. Faulhammer, mlýny v Tržku u Litomyšle
V roce 1930 je zde uváděn v Seznamu vodních děl Adolf Pick, tkalcovna.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po roce 1993 byl mlýn zbořen a na jeho místě vznikla malá vodní elektrárna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Faulhammer
- Čáp
- Koráb
- Pitter
- Just
- Mrázek
- Dyntar
- Pick
- Tausik
- Vinzens
Historie mlýna také obsahuje:
1880 Jan a Bohumila Korábovi
1900 Bohumil a Antonie Pitterovi
1905 Josef Just
1906 Josef Čáp
1916 Josef Čáp, Jan a Emílie Mrázkovi
1917 firma Dyntar a Zrůbek
1917 Antonín Dyntar
1922 Antonín a Marie Dyntarovi
1926 K. Faulhammer
1927-1930 Adolf Pick
1930 Vítěslav a Ida Tausikovi
1942 Heinrich a Leontyna Vinzens
1945 Národní správa
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
vlastníci dle údajů z katastru
Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí
Pozemková kniha
vložka 633 Vysoké Mýto
mlýn Valcha čp. 183 Choceňské předměstí
10.2. 1880 Jan a Bohumila Korábovi
15.1.1900 Bohumil a Antonie Pitterovi
17.7.1905 Josef Just
11.12.1906 Josef Čáp
6.3.1916 Josef Čáp, Jan a Emílie Mrázkovi
23.6.1917 firma Dyntar a Zrůbek
6.12.1917 Antonín Dyntar
4.9.1922 Antonín a Marie Dyntarovi
10.11.1927 Adolf Pick
31.7.1930 Vítěslav a Ida Tausikovi
15.5.1942 Heinrich a Leontyna Vinzens
15.6.1945 Národní správa
(zpracoval Jan Straka)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: