Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V Berní rule pro kraj Čáslavský v r. 1654 je uveden jako vlastník tohoto mlýna Jakub Jaroslávek, mlýn měl jedno kolo.
Na I. vojenském mapování v letech 1764-68 je mlýn evidován.
Na císařském otisku a indikační skice z roku 1838 má mlýn čp. 23 a je na p.č.st. 41. Objekt byl v té době z nespalného materiálu, mlýn stál na náhonu ze Zbožského potoka, mezi mlýnem Vlčkovým čp.21 a mlýnem Kučerovým čp.25 v kunemilském katastru. Majitelem byl v r. 1838 Jan Bradáč.
Mlýn je jako Jaroslavův zobrazen i na II. vojenském mapování v letech 1836-52.
Mlýn má značku i na III. voj. mapování v letech 1877-80.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 majitel Bohumil Bradáč
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Ve mlýně se mlelo ještě krátce po 2. světové válce za mlynáře Josefa Bradáče.
V 80. letech 20. stol. byl mlýn prodán odborové organizaci ČSAO Teplice a sloužil jako velké rekreační středisko.
Po rozpadu odborového hnutí a privatizaci průmyslu byl objekt prodán. Má evidenční číslo 2 a v katastru je veden jako objekt k rodinné rekreaci.
Nový majitel Pavel Callta mlýnu chce vdechnout nový život (listopad 2024). (RŠ)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1838 Jan Bradáč
1930-1939 - Bohumil Bradáč (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
