mlýn Krátkých v Ostružně

Mlynář Jan Krátký (1902-1996) z mlýna Ostružno čp. 7, ležícího na řece Doubravě, který měl pět párů, válců a pohon vodní turbínou, vzpomíná na pracovní postup mletí v jejich uměleckém mlýně:
Zásyp: Pytle s obilím se nosily z vozu na rameně a zrní vysypalo do sila na první podlaze. Zásyp byl 50 g a procházel mlýnskými stroji 4 až 5 dní.
Čištění: Zrno jsme museli zbavit zemitých příměsků, prachu a zadiny. U nás se nekropilo, nepralo vodou. Ze sila šlo zrní pomocí výtahu na tarár ve čtvrtém podlaží, kde postupovalo po sítech za odsávání prachu. Menší částky, než je zrno, zachycoval trier do jamek uvnitř jeho pláště. U trieru byl ještě magnet, který zachytil železné předměty. Takto předčištěné zrno padalo před koš do loupačky na druhém podlaží, v níž došlo k odstranění špiček a částečně slupek. Tyto odstraněné části se vytřídily a pak mísily do otrub (loupačka měla uvnitř kolo s perutěmi, které zrno vrhaly na smirkový plášť.).
Mletí: Zrno z loupaček vynesl výtah do první stolice a v ní prošlo válci, odtud jej dopravil další výtah na rovinný vysévač ve třetím podlaží, kde se u žita třídila mouka na vejražku a na chlebovou. Při prvním chodu válcové stolice měly válce takové seřízení, aby zrno rozemlely jen zlehka na hrubší šrot. U žita jsme chody opakovali šestkrát. Z první stolice šlo melivo na druhou, jednotlivě chody vyžadovaly postupné stisknutí válců. Toto se opakovalo znovu na první stolici a tak dále. Z vysévače bylo i možné mouku pytlovat, otruby padaly na hromadu ve druhém podlaží. Žito jsme vymílali na 80 %, otrubů bylo 17 % a promelku 3 %.
Pšenice se čistila jako žito, pak šla na stolici šrotovku (ta měla na ocelových válcích hrubší rýhy) a jako hrubý šrot byla tříděna na rovinném vysévači ve třetím podlaží. Částice pšeničného jádra pak padaly do reformy, která stála o podlaží níže. Pomoci sít různých velikostí vytřídila reforma dvanáct druhů krupic, z nichž jemnější částice odsával vítr. Hrubou krupici přemílala válcová stolice s hladkými ocelovými nebo porcelánovými válci. Melivo vynášel výtah znovu na rovinný vysévač, kde došlo k vytřídění mouky na dvojitě hrubou, značenou OO, polohrubou Ch, hladkou O a případně chlebovou — „domílanou". Rozemílání zbylé krupice a její vysévání se opakovalo, dokud bylo v melivu pšeničné jádro. Zbytek jsme domílali na žitných válcích, otruby padaly na podlahu, odkud se pytlovaly. V poslední světové válce vyšlo nařízení, že se do mouky musely rozemílat i otruby a vznikala tak jednomletá mouka. To se však dodržovalo jen výjimečně i za cenu rizika. U pšenice jsme počítali vymílání na 70 %, otrubů 27 % a 3 % promelku.
Míchání mouky: K míchání mouky od vysévač sloužila míchačka na druhém podlaží. To byl moučný zásobník se dnem ve tvaru válce, který sbíral mouku do šneku a pomocí výtahu ji vracel, čímž se dobře promísila. Promísenou mouku dopravil výtah do zásobníku o obsahu 15 q, umístěném také ve druhém podlaží, odkud jsme mouku pytlovali a pytle rudlíkem vozili na rampu.
Obsluha mlýna: Ve mlýně jsem pracoval s mládkem a někdy jsme měli i učedníka. Mlýn vyžadoval práci 10 až 12 hodin denně, po žních byl mlýn v provozu nepřetržitě a střídali jsme se po dvanácti hodinách, když, jsme byli tři, vycházely jen osmihodinově směny.