Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V urbáři panství kláštera Želivského z r. 1650 uveden jako plátce úroků Jan Pawliczkú mlynář (https://digi.ceskearchivy.cz/770270/10/1732/2099/67/0) pep.
SOA Třeboň digitalizované pozemkové knihy Premonstrátů Želiva. Tam jsou údaje že můj pra... předek zakoupil mlýn v Senožatech zvaný Jankovský v roce 1653. Od té doby tam pourčitou dobu se střídali mlynáři Vrzákové, po úmrtí posledního syna Antona převzal mlýn rod Veselých. (info Vrzák)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1890 zde byl mlynář Josef Svárovský, syn mlynáře Josefa Svárovského z Kojčic 41. V r. 1898 nabízel mlýn k prodeji. (RR)
První světová válka (1914–1918)
1930 Václav Boháček, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jankovský
- Vrzák
- Veselý
- Boháček
- Svárovský
Historie mlýna také obsahuje:
1890 - Josef Svárovský, minimálně do r. 1898
1930 - Václav Boháček
1939 - Václav Boháček (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
