Protivínský mlýn

„Písemné zmínky o protivínském mlýnu jsou sice až z druhé poloviny 16. století, ale s určitostí zde byl již dříve,“ píše Antonie Kolafová v Dějinách města Protivína. Již před rokem 1540 měl být u zámku pivovar, mlýn, hospodářské budovy a stáje. Mlynář v panském mlýně byl také povinen šrotovat slad pro pivovar i obilí pro vinopalnu, která je doložena u protivínského zámku k r.1676.
V r.1516 je v gruntovních knihách uváděn Adam panský mlynář.
V r.1562 při předání protívínského statku císařem Ferdinandem I. Do dědičného vlastnictví Jáchyma z Hradce je v soupisu uváděna tvrz Protivín s pivovarem a mlýnem...
Při předání Protivína r.1598 do rukou rytíře Bohuslava Malovce z Malovic a Dřítni je společně s mlýnem uváděna i pila.
Kolem r.1565 se uvádí mlynář Kunda.

12.5.1676 při velkém požáru města mlýn vyhořel

na začátku 18.století na mlýně uváděn Viktorin Šedivý

V r.1710 je mlýn na vedutě znázorněn se čtyřmi koly.

8.10.1714 při dalším velkém požáru města shořela pouze pila a sklad prken

1714 vydány artikule mlynářského a pekařského cechu v Protivíně

v r.1737 jeho syn Lukáš Šedivý

V Tereziánském katastru z let 1748-9 se uvádí protivínský mlýn o 6 kolech, 4 stoupách a pile.

dominikální mlýn, mlynář platí ročně 50 zl. činže a odvádí 12 strychů pšenice a 120 str. žita, vrchnost hradí opravy mlýna

8.3.1759 postupuje mlýn synu Matěji Šedivému za 600 zl. rýn.

v r.1770 kupuje mlýn František Vajner
dalším majitelem Pavel Drasdík, který umírá v 24 letech r. 1812, manželka Josefa (vdova po Františku Čalounovi, mlynáři z Benešovského mlýna v Heřmani) jej předává svému druhorozenému synovi z prvního manželství Václavovi Čalounovi (*1790)
Václav Čaloun mlýn prodává 19.3.1825 Janu Svobodovi za 13 000 zlatých..
po něm zde hospodaří jeho syn Antonín Svoboda, který mlýn prodal v r.1847 Karlu Nejedlému...

1856 syn Josef Nejedlý, který mlýn prodává směňuje za 21 000 zlatých Hynku Suhradovi (1825-1891) mlynáři z Kohoutovského mlýna v Krašlovicích u Vodňan, manž. Terezie (1829-1890), dc. Jana Kouby, pozdějšího mlynáře z Kohoutovského mlýna v Krašlovicích u Vodňan

Vodní kniha z r.1874 uvádí pět obyčejných mlýnských složení s pěti koly na spodní vodu umístněných ve dvou žlabech. Pila pak byla poháněna šestým vodním kolem.

12.11.1884 syn František Suhrada s Marií (1863-1922), dc. Martina Sokola, rolníka a starosty okresního zastupitelstva ve Strakonicích

1895 žádá okresní hejtmanství o snížení živnostenské daně

1901 všechny budovy odhadnuty na 19.000 K, turbína na 20.000 K, vodní síla na 30.000 K, celková hodnota majetku na 81.920 K

27.3.1911 zemřel František Suhrada, mlýn spravuje vdova a syn František

1916 provoz vede dcera Terezie provd. Kloubková, stárek odveden, pro nedostatek personálu zastaveno mletí, provozována jen elektrárna

18.9.1922 zemřela Marie Suhradová, mlýn převzal syn Karel Suhrada  (1900-1923)

6.12.1923 zemřel Karel Suhrada, mlýn převzala sestra Terezie Kloubková

07 1927 komise zjistila závažné stavební nedostatky, nařízeno do 3 let opravit, do té doby ve mlýně povolen jen provizorní provoz

Mlýn a elektrárna jsou uvedeny v Seznamech vodních děl republiky Československé z r. 1932, majitelka Terezie Kloubková

Mlýn s elektrárnou v provozu po celou dobu války.

13.12.1939 zatčen Zdeněk Kloubek, bývalý důstojník československé armády, propuštěn 29.4.1943 na žádost matky.

Po r.1945 byla elektrárna zahrnuta mezi podniky, které měly být znárodněny. Celý proces se protáhl až do r.1953. V zápise z toho roku se uvádí, že: „Je na řece Blanici instalována Francisova turbína o výkonu 50 HP s olejovým autonatickým regulátorem a řemenovým pohonem na dva generátory. Ve strojovně jsou instalovány dva dieslovy motory o výkonech 30 HP a 25 HP....“
Mlýn byl v provozu do r. 1951. Rozhodnutím ONV 13.4.1956 byl zrušen Suhradův mlýn, využitelné stroje převzaly Jihočeské mlýny. Pro zemědělce z Protivína byl určen k mletí mlýn Martinců v Krašlovicích.
1.1.1978 ukončen provoz ellektrárny

Pro havarijní stav měla byt mlýnice zbořena v r.1965, ale skutečně to nastalo až po r.1996

Mlýn vrácen v restituci potomkům bývalých majitelů