Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1839 (před adaptací na mlýn) majitel Jan Svoboda
1864 mlynář Jan Svoboda ml. (1800-20.1.1869, zemřel údajně násilnou smrtí), žena Kateřina roz. Brejchová z Voznice
1878 Antonín Pilecký (+16.4.1889)
1889 zdědila vdova Josefa roz. Petáková z Rosovic (+14.5.1918)
nájemce Vaněk
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
po I. svět. válce modernizován
1930 majitel Karel Procházka, manž. Marie Vaňková, naroz. na tomto mlýně
1934 vyhořel
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Procházka
- Čejka
- Pilecký
- Vaněk
Historie mlýna také obsahuje:
1839 Jan Svoboda
1864-1869 Jan Svoboda ml.
1869-1878 Kareřina Svobodová
1878-1889 Antonín Pilecký
1889-1918 Josefa Pilecká
Vaněk, nájemce
1930 Karel Procházka
Čejka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
Podle obecní kroniky bylo stavení čp. 42 přestavěno na mlýn někdy ve druhé polovině 19. století. Roku 1870 jej mlynář Svoboda prodal hostinskému Hejnicovi, který jej vzápětí převedl na manžele Antonína a Josefu Pilecké. Právě s rodinou Pileckých je spojena další významná kapitola historie tohoto místa.
Od roku 1919 je na mlýně uváděn mlynář Vaněk, manžel Marie Vaňkové, rozené Pilecké. Pod jeho vedením mlýn prosperoval a modernizoval se. Kronika zmiňuje, že jeden ze staročeských mlýnských strojů nechal nahradit modernějším „amerikánským“ a válcovým zařízením, což tehdy představovalo významný pokrok v mlynářské technologii.
Dne 20. února 1934 vypukl požár, který budovu zcela zničil. Jak stručně a výstižně uvádí kronika, „ze mlýna a strojů nezbylo než železo“.
Zdálo se, že historie Višňovského mlýna tím končí. V březnu roku 1937 se však konala dražba vyhořelého objektu, který koupila Josefa Čejková, mladší dcera mlynáře Vaňka. Společně se svým manželem se pustila do stavby nového mlýna. Právě tehdy vznikla budova, jejíž podobu známe dodnes.
Na přiloženém výřezu mapy Generálního štábu Československé armády z roku 1949 je již nový Višňovský mlýn zachycen červeným kroužkem.
(FB)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
