Přikryl, Ondřej: Z těžkých dob Prostějova, 3. díl, Prostějov 1930, s. 197-198:
"...Otcové města osamotněli, zapalovali si trabuka a viržinky a jevili spokojenost nad výsledkem rybolovu. Vyrušil je hospodářský radní, poštmistr František Sedláček, který přicházel od hloučelního přepadu a sděloval:
»Stichovský mlynář, který dle své povinnosti opravuje splav v den rybolovu, bručí na smlouvu ze dne 4. XII. 1788, kterou stichovský mlynář tehdy podepsal panství plumlovskému a která z části ještě dnešního dne tíží mlynáře. Pro mlýn č. 19 ve Stichovicích s olejnou a % měřice zahrady byly stanoveny
povinnosti: 1. roční nájemné 368 zl. 32 kr.; 2. na žádost panství plumlovského šrotovati jeho slad; 3, při nedostatku vody, nad nímž má dozor magistrát Prostějova »vi privilegii«, nesmí vodu z Valchovského rybníka vypouštěti, aby Prostějov neměl nouze o vodu. Odpad vody z rybníka reguluje rourovodem,
který posledně byl spravován asi v letech 1850, za doby mlýnáře Josefa Kasalovského. Rourovod chátrá, ale vydrží snad ještě některý čas, ale sotva do r. 1880, a nezbude, nežli nahraditi jej novým ze dřeva borového nebo dubového a dle nákresů státního technika. Tesařský mistr Tomáš Dokoupil prohlížel si právě splav a odhadl potřebu nového rourovodu na 500 zl. Prostějovu by z toho připadlo platiti 33% a čtrnácti mlynářům jako účastníkům 67%.
»Obtížnějším bude jednání o požadavku mlynářů Josefa Klose, Aloise Mazala, Šimona Smečky, Jana Bláhy, V. Kleinera, Adolfa Umlaufa, Frt. Ševčíka a Raimunda Buchty, aby se přístavby na splavu u rybníka Zlechovského neodstraňovaly dnem 24. dubna jako dosud, nýbrž aby byly ponechány po celý rok. Je to stará bolest, která již jednou ztroskotala. Mlynáři projevili ochotu, že by škody, vyšším nadržováním vody, nahradili rukou společnou, anebo že by učinili opatření, aby
zamezeno bylo delšímu zatopování luk plumlovských, avšak plumlovským jest milejší nynější vrabec v hrsti, než slibovaný holub mlynářský na střeše a odpírají změně posavadního zařízení. Mlynáři si vzpomněli, že by Prostějov ve svém zájmu měl zakročiti ve smyslu jejich, ale toho by se docílilo jen expropriací zaplavovaných luk plumlovských. Znalci odhadují finanční břímě expropriace na 30 — 50.000 zl. a to arciť přesahuje oběti, které by mlynáři svému zájmu chtěli přinésti, vysvětloval měšťanosta Zajíček. ..."
Zmínky o Adolfu a Františku Umlaufovi v dobovém tisku:
1884
Mlynář, r. 5, 1884, č. 22, s. 246-247 (15.11.1884)
- Adolf Umlauf uveden mezi odběrateli mlýnských strojů firmy J. Hübner & K. Opitz z Pardubic (koupil od nich trier, šrotové, rozmělňovací a porcelánové válce a sichťák)
1886
Hlasy z Hané, 1886, č. 104, s. 4 (30.12.1886)
Poděkování, panu Jakubu Heroldovi, mistru zednickému v Prostějově, za dokonalé přestavení mlýna na jedno patro (poschodí) ve Stichovicích, k zařízení parních a válcových strojů, kterouž stavbu mi jmenovaný pan mistr dle mého přání a dle nákresu k mé úplné a spokojenosti správně a dokonale byl provedl a vystavěl, zvláště rychlým provedením a vkusnou fasádou mou přízeň si získal, tak že neváhám jej jakožto muže v oboru tomto dokonalého a zběhlého všem pp. ku podobným stavbám co nejvřeleji odporučiti. STICHOVICE, v prosinci 1886. (470-1) Adolf Umlauf.
1896
Mlynář, r. 17, 1896, č. 6, s. 59-60 (16.3.1896)
Protokol о III. valné schůzi spolku mlynářů obvod pro obchodní komory olomoucké, konané dne 23. února 1886 o 2 hodině odpolední v místnostech „České besedy“ v národním domě v Olomouci.
... Adolf Umlauf, maj. ml. v Štichovicích /zvolen za náhradníka člena výboru/
Mlynář, r. 17, 1896, č. 10, s. 16 (16.5.1896)
Pánové J. Hühner a K. Opitz v Pardubicích! Se strojem loupacím od Vás odebraným jsem velice spokojen. Po postaveni tohoto zrušil jsem špičák, protože loupačka docela čistě loupe. Opotřebení smirkového pláště po dlouhém užívání stroje nelze pozorovat!. V plné úctě Adolf Umlauf, maj. parního mlýna. V Prostějově, dne 18. dubna 1896.
Selské listy, 1896, č. 74, s. 3 (27.8.1896)
Nepoctivý prodavač. Jos. Lang. 41 roků starý, syn Israele, byl v posledních dvou letech zaměstnán jako prodavač ve skladě mlynáře Ad. Umlaufa v Prostějově. Jak poctivě pro svého chéfa pracoval, vysvítá z toho, že Umlauf dospěl konečně k tomu trpkému přesvědčení, že byl Langem podveden o hezkou sumičku daleko přes 1000 zl. Lang totiž během posledních dvou let vybral od zákazníků pohledávek za zboží přes 1300 zl., peníze tyto však neodevzdal pánovi, nýbrž upotřebil je pro sebe. Byv obžalován u krajského soudu v Olomouci pro zločin zpronevěření, byl uznán vinným a odsouzen do těžkého žaláře na dobu 3 měsíců.
Mlynář, r.17, 1896, č. 18, s. 232 (16.9.1896)
Adolf Umlauf je uveden na seznamu odběratelů strojů na čištění krupic a dunstů firmy J. Kohout, továrna pro stavbu mlýnů na Smíchově
1912
Mlynář, r. 33, 1912, č. 23, s. 363 (2.12.1912)
Krajský soud v Olomouci uvalil konkurs na jmění Františka Umlaufa, spolumajitele parního mlýna ve Stichovicích, okres Plumlov. Konkursní komisař okresní soudce a přednosta soudu František Novotný v Plumlově, prozatímní správce podstaty dr. Leop. Šromota, advokát v Plumlově. Při hlášky do 23. prosince, likvidace 30. prosince.
Hanácký kraj, 1912, č. 52, s.3 (20.12.1912):
Výmaz firmy. Z obchodního rejstříku krajského soudu v Olomouci byla vymazána firma Adolf a Fr. Umlauf, mlynářství ve Stichovicích, následkem rozpuštění společnosti.
1913
Mlynář, r. 34, 1913, č.15, s. 236 (2.8.1913):
Požár mlýna. Velký mlýn p. Františka Umlaufa v Stichovicích u Prostějova lehl před třemi týdny popelem. Při záchranných pracích byl majitel mlýna vážně na životě ohrožen. Nyní se pilně pracuje na jeho znovuzříizení a bylo již začato se stavbou. Mlýn hraničí s údolní přehradou Plumlov, jejíž stavba se blíží ku konci. Mlýnská vodní síla byla majitelem postoupena zemskému výboru к prospěchu údolní přehrady а к pohonu mlýna postavena bude úsporná moderní tandemová lokomobila Wolfova pro dvakráte přehřátou páru s kondensací. Mlýn bude ještě letos po žních uveden v činnost.