Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

mlýn Dolejší Homolka, Vojířovský, Strnadův mlýn

mlýn Dolejší Homolka, Vojířovský, Strnadův mlýn
9
Rybníky
263 01
Příbram
Rybníky
49° 44' 59.3'', 14° 12' 44.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
1914. Připomíná se J. Strnad, mlynář na Vojířově, který je povolán na vojnu.

5km od centra města Dobříš
Kocába
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1566-1576 mlynář Ondřej Strnad, později purkmistr Starého Města Pražského

1599 dobré zdání Jana a Sixta Kouřimských, vypracoval Šimon Podolský z Podolí

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1651 Soupis poddaných podle víry, ve vsi Rybníky mlýn neuveden, pouze mlynář Jan Žežulka s manž. Verunou

1654 Berní rula ve vsi Rybníky 2 mlýny

1) mlynář Jan Žežulka, mlýn o 1 funkčním kole

2) Martin Křepelka, mlýn pustý

1811-1817 Jan Chromý

1835-1865 Josef Strnad, syn Václava Strnada ze Skalky u Drásova čp. 17, manž. Anna roz. Štětková z Litně čp. 39, II. manž. Josefa roz. Innbauerová

1835 mlynářský pomocník Jan Studnička

1845 mlynářský pomocník František Sušta

1847 mlynářský pomocník František Faukner (Paukner)

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1872 syn Josef Strnad ml. (+22.1.1906), manž. Josefa (1847-5.6.1904) roz. Jungbauerová z Litně čp. 39, dc. Josefa Jungbauera, mlynáře v Rybníkách čp. 9

1907 syn Vincenc Strnad (+ 14.2.1916), manž. Františka (+2.7.1916) roz. Kovářová z Drahenic čp. 73

Vincenc Strnad narukoval po začátku války do Rakousko-Uherské armády k zeměbraneckému pěšímu pluku 28, kde s ním bojoval na Srbské frontě. Začátkem prosince 1915 byl zajat a od 3.1. 1916 následně držen v Asinara, Sardinie, Itálie, v zajateckém táboře Stretti, Porto Torres, kde umírá 14.2.1916 ve zdejší nemocnici a pohřben byl na ostrově.

2.7.1916 zemřela vdova Františka Strnadová, mlýn spravován sirotčím soudem v Dobříši a pronajímán.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1921 František Tesařík (1830-1921) a František Mandík z Prahy, Pohořelec čp. 3.

1928 mlynářský pomocník Josef Novák z Doubravy (29 let)

V r. 1930 je psán nájemce mlýna František Mašek (RR).

1937 mlýn převzal Vincenc (Čeněk) Strnad (syn Vincence a Františky Strnadových), manž. Emilie roz. Tučková

Za války mlýn úředně zastaven

mlýn v majetku JZD, postupně zcela zdevastován

Po r. 1990 žádala rodina Strnadova znovu o vrácení majetku v restituci, ale až do r. 1996 nic nedostali. Nakonec byl mlýn rodině vrácen, ale nacházel se v tak dezolátním stavu, že se ho jako břemena opět zbavila. Dnes je mlýn bohužel v rozvalinách.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mašek
  • Strnad
  • Homolka
  • Vojíř
  • Žežulka
  • Křepelka
  • Chromý
  • Tesařík
  • Mandík

Historie mlýna také obsahuje:

1566-1576 Ondřej Strnad

1651 Jan Žežulka

1654 Jan Žežulka a Martin Křepelka

1811-1817 Jan Chromý

1835-1865 Josef Strnad,

1872-1906 Josef Strnad ml. 

1907-1916 Vincenc Strnad 

1921 František Tesařík a František Mandík (nájemci)

1930 - František Mašek (nájemce, RR)

1937 - Vincenc (Čeněk) Strnad ml. (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      1939-1942: Mlýn je stavba zděná, jednopatrová s podkrovím, široká 9,85m, dlouhá 14,90m. Část stavby je přízemní, část je nastavena na staré mlýnici. Střecha je sedlová, krytina je tašková. Mlýn nachází se na parcele č. 9 v Rybníkách na „Vyňovském potoku“, který je přítokem Kocáby. Bezprostřední okolí mlýna není zastavěno, mimo obytný domek majitele mlýna, který je přízemní a je od mlýna oddělen požárovou zdí přízemní, podkroví je přístupné z manipulační podlahy patra.
      Přízemní část mlýna je používána z části za strojovnu, z části za lednici pro vodní kolo a sklad. Příčka mezi lednicí a skladem není dosud provedena. Světlá výška je 2,40 m a podlahy chybí. Denní osvětlení strojovny děje se 2 okny 60x50 cm a vchod je dveřmi 130x200 cm přímo ze dvora. Dveře jsou dovnitř k otvírání. Sklad je osvětlen oknem 100x60 cm. Ze strojovny projektované dveře do mlýnice nejsou dosud provedeny. Strop je betonový a tvoří současně střechu nad strojovnou a mlýnským kolem.
            Žádná položka není vyplněna
            1939-42: Zařízení popsaných místností pozůstává z naftového motoru „Stehlík, Radešínská Svratka“, o výkonu 10-12 Ks, jehož výfuk je vyveden nad betonovou střechu železnou rourou. Mlýnské kolo na svrchní vodu má výkon ccm 6 Ks."
            Podáním ze dne 15. listopadu 1940 bylo požádáno o povolení k postavení kašnové Francisovy turbiny s horizontálním hřídelem o výkonnosti 10HP. Majitel vodního díla chtěl podle předloženého plánu nahradit stávající kolo na vrchní vodu Francisovou kašnovou turbínou s horizontálním hřídelem o hltnosti 300 l/sec. o spádu 3,75 o výkonosti 10 HP. Turbína se nacházela již v chodu, ale jen za účelem osvětlování mlýna a hospodářství, protože provoz mlýna byl toho času zastaven z úředního příkazu. Turbína byla postavená firmou Union v.r. 1941. Při spádu 3,75 a hltnosti 300 litrů za vteřinu, dávala 8 HP.

            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            1877 „Mlýn tento leží na potoce Kocábě jihovýchodně od místa Rybníky pozůstává o dvouch složeních vrchní vodou hnaných, na něž se voda shání zájezkem od severozápadního rohu dřevěné stodoly č. st.par. 29 proti potoku č.parc. 460 --- 105mtr. Měřeno. Zájezek tento 15,6mt dlouhý jest z kamene zařízený a shání vodu do mlýnské stoky č.p. 460. V místě od prodlouženého zájezku po potoce 4,4mt vzdáleného vztýčená na prodloužený směr tento kolmice 4,5mtr dlouhá, v jejíž koncovém bodu vykopaná 1,2mtr hluboká jáma, na jejíž spodek vložena kamenná plotna a na tuto postaven dřevěný 0,20 do čtverce silný a 0,80mtr dlouhý kůl, kterýž spodem dvěma kříž tvořícími rameny opatřen jest. Do plochy vrchní železné desky, kteráž se na kůl čtyřmi hřeby upevnila, vražen tak zvaný normální hřebík. V desku jsou vytlučena písmena J.S. a letopočet 1877“.
            1941: Voda z mlýnského náhonu nahání se přes česlice a regulační stavítko široké 1,5 m do turbínové kašny půdorysných rozměrů 1,5m x 1,8m a z této odpadá turbínou do odpadného
            kanálu. Konstrukce turbíny jest normálního provedení s regulátorem. Stávající rozměry nadržené vody, jakož i jejího odpadu zůstávají stavbou nedotčeny. Nádrž na náhonu se nezřizuje. Stavba byla provedena přesně podle schváleného projektu a vodní poměry v přítoku a odpadu vody zůstaly nezměněny.
            Kašna pro turbínu je betonová a umístěna původně ve skladišti a chráněna proti mrazu. Napájena byla Višňovým potokem a jinými menšími přítoky. Po přestavbě bylo mimo náhonu z Kocáby více využívána síla jiných přítoků. Mlýn proto nebyl primárně poháněn silou říčky Kocáby.

            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,126 m3/s, spád 3,8 m, výkon 4 k.
            1939 výkon 6 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,126 m3/s, spád 3,8 m, výkon 4 k.
            1939 výkon 6 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceUNION a.s. Továrna na mlýnské stroje a turbíny Č. Budějovice
            Popis15. listopadu 1940 požádáno o povolení, postavena a kolaudována 1941
            Kašnová Francisova turbina s horizontálním hřídelem o hltnosti 300 l/sec., spádu 3,75 a výkonosti 10 HP (v reálu 8 HP)
            Typnaftový motor
            StavZaniklý
            VýrobceStehlík, Radešínská Svratka
            Popis1939-42 výkon 10-12 HP
            výfuk vyveden nad betonovou střechu železnou rourou
            Typnaftový motor
            StavZaniklý
            VýrobceStehlík, Radešínská Svratka
            Popis1939-42 výkon 10-12 HP
            výfuk vyveden nad betonovou střechu železnou rourou
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popis1940 pro vlastní osvětlení
            Historické technologické prvky
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 12
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 12
            AutorPetr Kadlec
            NázevKlapot vodních kol nad Kocábou
            Rok vydání2025
            Místo vydáníDobříš
            Další upřesněnís. 31-39

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            9.1.2013 20:27 uživatelem Mach Tom (Petr Kadlec)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.5.2019 20:39
            Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 18:02
            doxa (Jan Škoda) 18.11.2025 18:35