Historie
Obecná historie:
Obec mlýn vlastnila, resp. u něj měla vodárnu pro městský vodovod (kolo s čerpadlem, vodní nádrž v místě dnešní školy čp. 3, kašna na náměstí), zřízený nejpozději po požáru r. 1548, který postihl jižní stranu města s kostelem a radnicí. Lze předpokládat, že mlýn byl založen při lokaci města (srv. Historický atlas Jaroměř).
Ve Vodní knize je psán majitel mlýna a vodárny Franz Genert.
Později zde sídlila firma Josef Pěnička a syn, mechanická tkalcovna. /RR/
Na místě tkalcovny stával Podkostelní mlýn, v němž před rokem 1900 bratři Josef a Rudolf Stárkovi zřídili barevnu a tiskárnu látek. Poté co jejich podnik zanikl, odkoupilo budovy město a od něj firma Josefa Pěničky. Otec a syn Pěničkovi v roce 1907 zahájili přestavbu na mechanickou tkalcovnu, na níž se návrhem obytného domu při starším čp. 38 podílel jaroměřský stavitel Josef Máša. Máša mohl být autorem i vlastní tkalcovny, přízemního šedového sálu na parcele 169. Továrna zprvu vyráběla režné bavlněné zboží, hlavně kapesníky a sypkovinu, užívala vlastní vodní elektrárnu a jako záložní zdroj parní stroj 120 HP. Roku 1912 zaměstnávala téměř 100 dělníků, v polovině dvacátých let již jen 65 lidí při 178 tkalcovských stavech. V roce 1925 firma postavila bělidlo a barevnu (na parcele 163/2), o rok později je uváděna výroba jemného bavlněného zboží. V letech 1928–1929 Josef Pěnička zřídil novou hydroelektrárnu (čp. 37), roku 1931 domek vrátného (čp. 36), nové kanceláře a byt (čp. 39). Po druhé světové válce využívala přízemní halu zrušené barevny firma Krčmář a syn, továrna na drát a nábytková pera. Již v letech 1937–1939 si postavila velkou výrobní halu a menší dílny na Jakubském Předměstí mezi dnešními ulicemi V Zahradách a Jaromírova (při čp. 91, 50°21'20.97"N, 15°55'49.43"E). Po roce 1948 provoz Krčmářovy továrny převzal n. p. Kovosmalt, později Karosa Vysoké Mýto. V textilce zřídil svůj školní závod n. p. Lina Jaroměř, elektrárna byla začleněna do n. p. Východočeské elektrárny Hradec Králové. V následujících desetiletích proběhly pouze nevýznamné stavební úpravy, dnes je výroba zastavena a areál chátrá, v provozu je jen elektrárna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1454 král Ladislav Pohrobek dává v zástavu hrad v Jaroměři s mlýnem pod kostelem Vaňkovi z Valečova.
1465 Vaněk z Valečova postupuje obci hrad a mlýn pod kostelem
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Založení tohoto mlýna, zvaného též Podkostelní nebo Podklášterní, lze datovat nejpozději do roku 1556, neboť krátce předtím jej koupila obec od Jana Honse. V roce 1558 se uvádí též jako mlýn pod klášterem.
V městě Jaroměř, jejímž majitelem je císařovna Eleonora, jsou v roce 1651, ve mlejně obecním pod kostelem, uvedeny tyto osoby: Jan Hošek tovaryš (stár 20 let), Alžběta (52) podruhyně a pekařka, Adam Stehlík (62) sládek a jeho dcery Lidmila (19) a Dorota (16), Jan Pařízek (32) koželuh a jeho manželka Magdalena (27) a matka jeho Barbora (59), všichni katolíci. Žádný mlynář uveden není.
(Prameny: výzkum Václava Černohouse, Soupis poddaných podle víry z roku 1651)
Podkostelní mlýn držela obec téměř po dvě století - až okolo roku 1750 se uvádí v majetku Matěje Štejmy.
V roce 1760 koupil mlýn Jan Jánský a 1763 prodal za 2 800 zl. Tomáši Skálovi. V té době měl mlýn tři složení a patřil k němu palouk s "rokytím" a pustým místem zvaným Kavčí trh. V zápise se připomíná transakce z r. 1702 a povinnost Dolanských "šosovně poddacích" "svá meliva do mlýnů obecních dovážeti, zejména Dolanští k tomuto mlýnu zas byli přivtěleni.
Držitel mlýna měl za povinnost udržovat obecní vodárnu v nejlepším pořádku " dnem i nocí", "vodu stále do města pilně hnáti" a tak dále. Za to mlynář dostával od měšťanů starobylý plat z každé várky za hnací vodu 10 krejcarů a na potřebné mazadlo 3 zlaté 13 krejcarů.
Roku 1771 mlýn koupil František John.
Další zprávy o Podkostelním mlýně v Jaroměři se nám ztrácejí. /EN/
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Pěnička, tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Štejm
- Jánský
- Skála
- John
- Genert
- Hons
- Stárek
- Štejma
Historie mlýna také obsahuje:
před 1556 Jan Hons
1556-1750 obec Jaroměř
1750 Matěj Štejma
1760 Jan Jánský
1763 Tomáš Skála
1771 František John
1896 Josef Stárek
1930 Josef Pěnička
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
