Mlít umletou mouku.
(německé rčení)

mlýn a přádelna v Oldřichově

mlýn a přádelna v Oldřichově
239
20, 63
Oldřichov v Hájích
46331
Liberec
Oldřichov v Hájích
50° 50' 55.3'', 15° 5' 0.3''
Mlýniště bez mlýna
Původně obilný mlýn z 2. pol. 18. století byl v ke konci 19. století přestavěn na textilní provoz.
střední část obce
Jiřice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen v průběhu 80. let 18. století. Jako prvního mlynáře zmiňují matriky Christopha Kaulfersche s manželkou Marií Annou Kratzer při narození jejich syna Josepha v říjnu 1788. Mlýn měl tehdy již čp. 20.

V roce 1791 zde hospodařil mlynář Friedrich Kretschmer s manželkou Veronikou Senze, dcerou rychtáře o obce Pekařka. Pár zde postupně pokřtil děti Marii Annu (1791), Johanna Josepha (1793), Annu Marii (1795) a Franze Karla (1797). Po smrti Veroniky se mlynář oženil s Theresií Richter z Mníšku, která je po mlynáře uváděna od roku 1801. Ve druhém manželství se narodilo 5 dětí, Carolina (1801, zemřela jako nemluvně), příští mlynář Franz (1802), Josef Kajetan (1803), Karoline (1804) a Barbara (1806). Friedrich Kretschmer zemřel v prosinci 1807 ve věku 37 roků na souchotiny. Vdova Theresia se v červnu 1810 provdala za Josefa Krause, který pak provozoval mlýn do dospělosti dědice mlýna Franze.

Franz Kretschmer převzal mlýn po vyučení a dosažení dospělosti kolem roku 1825. Oženil se s Theklou Schneider, dcerou provaznického mistra z Frýdlantu. První syn Franz se jim narodil v květnu 1827, zemřel však již jako třídenní. Po něm následovali Thekla (1831), Franz Xaver (1833, †), dědic mlýna Josef (1834), Karoline Franziska (1835), Juliane (1837, †), Franz Xaver (1838, †), Albert nazývaný později Adalbert (1840), Adelheid (1842), Juliana (1844) a Franz (1847, †).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Franz Kretschmer zemřel v roce 1855 na cirhózu jater, dalším mlynářem se stal jeho Josef Kretschmer, narozený v březnu 1834. Josefovou manželkou byla Maria Anna Luniak, dcera zemědělce z obce Korce u Dubé. Do roku 1880 se jim zde narodilo 6 dětí, Hermine (1865, †), Wilhelm Hermann (1866), Emilius (1869), Bertha Maria (1875), Franz (1877, †) a Maria Anselma (1880). Na mlýně bydlel také Josefův mladší bratr Albert – Adalbert s manželkou Marií Pfohl.

Koncem 80. let 19. st. byl mlýn přestavěn Franzem Neuhäuserem podle plánů frýdlantského stavitele Wilhelma Stärze na přádelnu a mykárnu. V roce 1890 byla postavena strojovna s kotelnou a továrním komínem, v roce 1893 proběhla přestavba na mechanickou tkalcovnu, v roce 1895 byl závod elektrifikován a dále se rozšiřoval. Původní mlýnská budova byla zbourána.  Neuhäuer továrnu pronajal v roce 1890 nejprve Josefu Kratzingerovi, o 2 roky později Louisi Löwymu, který zde od roku 1894 spřádal vigoňovou přízi.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Továrnu získal Anton Horn. Adresář obce z roku 1925 ho uvádí jako majitele.

V roce 1930 byl provoz evidován jako přádelna pod čp. 63, majitel a provozovatel Anton Horn.

Po roce 1945 přešel podnik pod národní správu, po znárodnění se stal součástí národního podniku Seba Tanvald.

V areálu je několik soukromých firem: výroba plastových oken, zámečnictví s výrobou ocelových kontrukcí, prodej palivového dřeva.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kaulfersch
  • Kretschmer

Historie mlýna také obsahuje:

1788 Christoph Kaulfersch

1791-1807 Friedrich Kretschmer

1808 Theresie Kretschmer, vdova

kolem 1825 Franz Kretaschmer

1855 Josef Kretschmer

1889 Franz Neuhäuher

1925 Anton Horn

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2022
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • přádelna
            Dochovaný
            • kovoobráběcí dílna
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, spád 5 m, výkon 9 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, spád 5 m, výkon 9 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 31
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 31
            AutorPetr Freiwillig
            NázevVýrobní zařízení na vodní pohon v povodí Smědé. Obraz vývoje ve fondech OÚ Frýdlant a velkostatku Frýdlant
            Rok vydání2012
            Místo vydáníTechnická univerzita v Liberci
            Další upřesněnídiplomová práce
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Oldřichov v Hájích
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje21.1.2022

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Ostatní

            Vytvořeno

            21.1.2022 11:41 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.1.2022 20:49