Spodní mlýnský kámen
je k mletí stejně tak potřebný jako horní.
(německé přísloví)

Dotazníky Státního obilního ústavu 1920

Fond Státního obilního ústavu disponuje řadou seznamů mlýnů. V tomto případě se ale nejedná o kompletní soupis mlýnů v Československu. Najdeme tu např. soupis parních mlýnů k roku 1920, seznamy téměř 700 smluvních mlýnů a jejich výkonnost z let 1918 až 1921.

Smluvní mlýny byly ty mlýny, jenž dodávaly na základě smlouvy se Státním obilním ústavem mlýnské výrobky, které se dále rozdělovaly obyvatelstvu v dobách nedostatku zemědělských plodin a výrobků z nich. Jde o krátký časový úsek po vytvoření Československa, přesněji o léta 1918 až 1921. V roce 1921 mohl již být Státní obilní ústav zrušen, protože regulace zásobování obyvatel již nebyla nezbytná. 

Nejužitečnějším materiálem fondu jsou dotazníky z roku 1920, posílané k vyplnění majitelům smluvních mlýnů. Součástí dotazníku jsou i otázky na stav mlýna před rokem 1916, takže se s údaji mlýna dostáváme v řadě případů ke srovnání stavu před osazením turbíny a válcových stolic až po modernizaci strojního vybavení. Obilní ústav sledoval především změnu ve výkonnosti mlýnů. To, že dotazník majitel správně vyplní, zajišťovala následující ustanovení: pokud majitel nepošle dotazník zpět do 14 dní, zjistí si údaje na místě odborná komise a majitel mlýna ponese výlohy, pokud se při přezkoušení ukáže, že majitel uvedl nesprávné údaje, bude hradit náklady této komise. Údaje lze tedy považovat za věrohodné, i když v samotných dotaznících jsou uvedeny rozdíly shledané komisí, většinou se však jedná o data, která mlynář musel spíše odhadovat. Poznámky komise jsou psány červenou barvou. Dotazník počítá i s majiteli více mlýnů. Pozoruhodné je množství parních pohonů, které již ve 30. letech 20. století najdeme v daleko menší míře.

Dotazník čítá 44 otázek na čtyřech stranách tiskopisu, zasílaném podle národnosti majitele mlýna buď v němčině, nebo v českém jazyce. Dotazníky jsou řazeny abecedně po politických okresech ve dvou kartonech. Fond obsahuje vyplněné formuláře asi pro 200 mlýnů. Kromě uvedeného dotazníku zde můžeme nalézt i korespondenci, pokud měl mlynář či ústav další otázky k vyplnění kolonek. Odtud se můžeme dozvědět další podrobnosti k vybavení a požárům mlýnů, popř. shlédnout alespoň zajímavý hlavičkový papír firmy či razítko.

Dotazníky jsou uloženy v NA Praha, 2. oddělení, fond Státní obilní ústav Praha, inv. č. 268, k. č. 9, 10.

 

Dotazník pro majitele smluvního mlýna z r. 1920

Záhlaví:

 

Firma, místo, pošta, stanice, politický okres, č. telefonu, výkonnost pšeničného, žitného mlýna a krupárny v kg za 24 hodin.

Otázky:

1/ Kolik závodů máte a kde leží?

2/ Mnoho-li obilí a mouky můžete do skladišť složiti?

3/ Máte kolej, neb jak daleko je stanice a jaké dopravní prostředky?

4/ Jaký druh pohonu máte a stálé síly v HP?

5/ Kolik máte průměrně ročně spádů a množství vody?

6/ Máte vrchní, spodní kola neb turbínu? Jak staré?

7/ Kolik dnů v roce nemáte vodu neb sílu?

8/ Kolik HP potřebujete mimo mlýn?

9/ Můžete s udanou silou a s Vaším zařízením mlít najednou pšenici, žito a kroupy zhotovovat?

10/ Máte společnou špicovnu, neb pro každý mlýn zvlášť?

11/ Udejte strojní zařízení špicovny a výkonnost za 24 hodin.

12/ Kolik pšeničných šrotů děláte, jaká jest celková délka válců a průměr?

13/ Kolik máte pro šroty vysévacích systémů?

14/ Jaký druh a velikost (cylindry, rovinné vysévače)?

15/ Můžete udati plochu vysévací?

16/ Kolik čistících strojů a jaký druh máte?

17/ Jaké je celková šířka sít krupičných strojů?

18/ Jaké je celková délka a průměr válců pro vymílání krupic a dunstů?

19/ Kolik vymílacích a k tomu výsevných systémů máte?

20/ Můžete udati plochu vysévačů v m2?

21/ Máte detacheury u každého vymílacího systému a kolik?

22/ Kolik mlýnských složení (velikost jejich) máte na domílku dunstů a otrub a jaký druh a velikost vysévačů a máte povšechnou ventilaci?

23/ Kolik šrot. a vymíl. systémů může při plném zatížení současně pracovati?

24/ Které meziprodukty jdou do pytlů neb do komor nebo automat. na válce?

25/ Kolik druhů mouky může Vaše zařízení najednou, t. j. současně vyrobiti?

26/ Používáte tohoto zařízené též ku mletí žita neb ječmene a jakou výkonnost pro tento druh docilujete?

27/ Máte pro mletí žita mačkadlo a jak velké?

28/ Kolik válc. párů a kolik a jak velká mlýnská složení máte pro mletí žita?

29/ Kolik obnáší válcová délka u 1. šrotu a kolik v celku a jaký průměr mají válce?

30/ Jaký druh a velikost vysévačů máte?

31/ Můžete udati celkovou výsev. plochu?

32/ Jest Váš žitný mlýn úplně automatický neb poloautomatický? Máte povšechnou ventilaci?

33/ Máte reservní válce a za jak dlouhý čas je dáte rýhovati?

34/ Jakých moučných potahů k vysévání používáte pro žito a pšenici?

35/ Můžete na žitném mlýně též pšenici mlýna a jaké zařízení máte k tomu účelu? Jaké množství můžete semlít?

36/ Kolik máte míchaček na mouky?

37/ Jaké množství obilí normální jakosti, t. j. 14/15% vlhkosti, 3% přimíšenin a72 kgu žita a78 kgu pšenice hekt. váhy, můžete za 24 hodin současně semlíti

a/ pšenice

b/ žita neb ječmene

a když ne současně, tak kolik za 24 hodin každého druhu zvláště?

38/ Jak máte zařízenou krupárnu? Kolik holendrů, jak velké a jaké jiné příslušenství?

39/ Kolik síly absorbuje Vaše krupárna?

40/ Jaká výkonnost za 24 hodin?

41/ Jaké průměrné stáří má Vaše celkové zařízení a která firma prováděla stavbu nebo rekonstrukci a v kterém roce?

42/ Které přístavby byly vykonány od 1. srpna 1916, která firma je prováděla a o mnoho-li se jimi zvýšila výkonnost?

a/ u pšenice

b/ u žita

c/ u krupárny

43/ Můžete uvést zvláštní poznámky ohledně Vašeho zařízení a výkonnosti atd., případně zkušenosti o případné zmenšení výkonnosti, vzhledem k válečné době a poměrům?

44/ Kolik hlídek zaměstnáváte trvale denně a jaká je pracovní doba Jedné hlídky?