Dolní Popelkův mlýn

1709 - 1714 Matouš Popelka a Kateřina, Matouš byl pravděpodobně synem Jiřího Popelky, který je vzpomínán jako mlynář v urbáři z roku 1656, Matouš zemřel jako 34-letý, krátce na to, jak byl přijatý do cechu mlynářského jako mistr. Měl tři syny, Jiřího, Martina a Ondřeje, v řemesle dále pokračovali Jiří a Ondřej. Do jejich dospělosti zřejmě vedla mlýn jejich matka.

1730 - 1762 Jiří Popelka  

1755 - 1772 Ondřej Popelka (bratr Jiřího)

1761 - 1804 Jan Popelka (syn Jiřího)

1770 - 1810 Martin Popelka (syn Ondřeje)

1770 - 1814 Antonín Adámek (zeť Martina Popelky, syna Matouše)

1789 - 1796 Antonín Popelka (syn Ondřeje)

Martin Popelka nezanechal mužského potomka, syn Antonína Popelky, Ondřej, mlynářem nebyl, ale byl zahradníkem

1800 - 1835 Jiří Popelka (syn Jana)

1811 - 1820 Mikuláš Popelka (syn Jana, odstěhoval se z mlýna)

1798 - 1812 Antonín Adámek (syn Antonína, odstěhoval se z mlýna)

1817 - 1827 Franz Winter (syn Jana Wintera)

Jan (Joannes) Winter byl synem židovského vinopalníka z Kunovic. V r. 1793 si vzal za manželku Alžbětu Popelkovou, dceru mlynáře Jana Popelky ze sousedního mlýna č. 161, byl formanem (povozník, špeditér) a zřejmě také i dost bohatý, a tak pravděpodobně koupil od Popelků mlýn č. 160 a po roce 1816 tam i mlel. Do mlýna se však nastěhoval až později, protože v r. 1816 se jeho syn Pavel narodil ještě v dědině na č. 34. V tomto domě pak žili i nadále jeho potomci, dokonce tam Jan Winter v r. 1829 i zemřel. 

Na mlýně tak po r. 1816 zůstal pouze Jiří Popelka a potom na krátký čas Franz Winter, který se přibližně v r. 1826 přestěhoval do nového mlýna, který není v mapách zaznamenaný, býval to sedmý mlýn na Strání, ke kterému vede zaznačený mlýnský náhon na indikační skici z roku 1877. Franz Winter se za mlynáře začal učit u svého otce Jana a vyučený byl v r. 1830, mlynářským mistrem byl zapsaný až v r. 1836.

Místo Franze převzala na mlýně úlohu majitelky mlýna jeho sestra Apolonie, která se provdala za Josefa Popelku, syna mlynáře Jiřího, vzdáleného příbuzného její matky Alžběty v 4. linii. Původní rod Popelků se tak po smrti Jiřího Popelky z mlýna č. 160 vytratil a na jejich místo nastoupila rodina Popelkových z mlýna č. 161.

1824 - 1837 Josef Popelka, po jeho smrti se Apolonie provdala za Jiřího Popelku, vdovce, staršího bratra Josefa, tedy švagra

1839 - 1873 Jiří Popelka, majitelka mlýna ale zůstala Apolonie, která zemřela v r. 1881

1847 - 1853 Antonín Popelka (syn Josefa a Apolonie)

1871 - 1899? Jiří Popelka (syn Jiřího a Apolonie)

od r. 1900 je zapsaný jako nájemce mlýna Josef Zimmermann, byl nájemcem i v r. 1910,

v r. 1921 je mlynářem Antonín Popelka, manžel Apolonie Popelkové (dcera mlynáře Jiřího a vnučka Jiřího a Apolonie). Antonín byl vzdálený příbuzný Apolonie, taktéž pocházel z mlynářského rodu Popelkových ze mlýna č. 161

Antonín byl jako mlynář ještě uváděný v r. 1939, po válce už mlýn nemlel, ačkoliv byl po generální opravě a ještě dodnes jsou v něm části mlecí technologie. V roce 1992 se potomci posledního mlynáře snažili, aby byl mlýn vyhlášený za kulturní památku, ale v roce 2000 Ministerstvo kultury ČR toto definitivně zamítlo, protože tam údajně nebylo dostatečné množství dochované technologie. Paradoxně, je to však jediný mlýn ze Strání, který se dochoval fyzicky jako objekt.