Uživatel

Hledat

| Sign up

Chtěl by si hrát na zemana a
nemá ani vindru na mlýně.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Bartošovický, Bönischův mlýn

Bartošovický, Bönischův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

208

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Bartošovice

PSČ

742 54

Okres

Nový Jičín

Katastrální území

Bartošovice

GPS

49° 41' 15.9'', 18° 2' 21.6''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Mlýn je rekonstruován po požáru v r. 1933, Je zde nekompletní mlýnská technologie z těchto let a původní Francisova turbína. Mlýnská technologie byla zrestaurována provozuschopného stavu.

Poloha vůči obci

na samém pokraji obce Bartošovice

Vodní tok

Odra

Číslo kulturní památky

16881/8-2058

Webové stránky

www.bartosovickymlyn.cz

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Obecná historie:

Areál vodního mlýna s komplexem vodohospodářských staveb je nemovitou kulturní památkou . Byl budován od konce 15. století až do století dvacátého. Objekty jsou zastřešeny sedlovými střechami z druhé pol. a konce 19. stol. Mlýnice včetně přilehlé místnosti pro turbiny a agregát je zachována bez úprav. Na Odře nad mlýnem je vybudován střechovitý dřevěný jez.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1581 urbář hukvaldského panství, mlýn o 3 složeních, platí 75 zl. a 24. zl. za vykrmení 4 prasat

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

První písemná zmínka o takzvaném Oderském mlýně se nachází v urbáři panství v Bartošovicích (Partschendorf) z roku 1678.

12.12.1828 hraběnka Josefa Pachtová odprodala mlynáři Ignáci Bönischovi (* 30. 12. 1798 Kunín, † 8. 7. 1870 Bartošovice). Tohoto majitele připomíná také pamětní deska na čelní straně mlýnské budovy. Ignác samotný byl třikrát ženatý a měl 24 dětí. Rodina patřila k nejvýznamnějším selským rodům v regionu. Kromě Oderského mlýna vlastnili také Dolní mlýn v Kuníně a Velký mlýn v Odrách. Skrze sňatky byli spřízněni s rodem Dittrichů z kunínského zámku či rodinou Ignáce Schustaly, zakladatele Kopřivnické vozovky, pozdější automobilky TATRA.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1884-1889 mlýn přestavěn

První republika (1919–1938)

V noci z 1. na 2. ledna 1929 vyhořel, při rozsáhlé obnově modernizován.

1930 Alfréd Bönisch

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

květen 1945 posl. majitel Alfréd Wilhelm Bönisch zastřelen na zahradě ruským vojákem

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Po odsunu německého obyvatelstva byl mlýn i s přilehlými pozemky svěřen do péče národního správce. V 50. letech již mlýn kapacitně nevyhovoval a v roce 1956 zde mletí mouky skončilo.
Dále sloužil už jen pro přípravu krmných směsí pro dobytek. V roce 1959 se areál mlýna stal součástí JZD Bartošovice.

V roce 1968 přešel mlýn pod správu Vysoké školy veterinární, která ještě do roku 1972 provozovala výrobu krmných směsí.
Areál postupně chátral a sloužil již jen sporadicky (pro časté poruchy) k výrobě elektřiny malou vodní elektrárnou.

Vývoj po roce 1989

V roce 1996 koupil na základě restitučních nároků vodní mlýn včetně přilehlých pozemků Vladan Mácha s rodinou.

O rok později zasáhla Bartošovice stoletá velká voda, která zatopila i interiér mlýna a ještě zhoršila již tak špatný stav nemovitosti i vodního náhonu.

2005 MVE, majitel Vladan Mácha

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Bönisch
Fritzler

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1788 Anna Fritzlerová

1788 panský

1827- Ignác Bönisch st.

Jan Bönisch

1930-1946 Alfréd Bönisch

2005 Vladan Mácha

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

přestavěn 1884-1889, zvýšen o patro, v dnešní podobě po požáru 1928
bývalé hospodářské zázemí zbořeno
Vlastní areál mlýna pozůstává ze dvou budov různého stáří. Staré obytné budovy s hospodářskou přístavbou přibližně z poloviny minulého století (dnes špatně zastřešenou ruinou) a budovy mnohem mladší (v dobrém stavu), kde v přízemí je mlýnice s přilehlou místnosti pro turbinu a agregát, v patře jsou obytné místnosti.
apod).
Vlastník: Vysoká škola veterinární Brno
Uživatel: Školní zemědělský podnik, E. Krásnohorské, Nový Jičín
Jednopatrová zděná omítaná stavba se sedlovou střechou. Obytná část kryta plechem, mlýnice eternitem. Hladká fasáda s částí profilované kordonové a korunní římsy se zubořezem a nově přistavěnou garáží. Novodobými úpravami (výměna oken, změny ve vnitřní dispozici) došlo k podstatným změnám ve vnějším i vnitřním vzhledu. Bez úprav zůstala zachována přilehlá mlýnice včetně přilehlém místnosti pro turbínu a agregát.
15. - 20. století
Užívá se jen obytná část (byt v budově těsně přiléhající k mlýnici).
Bartošovice patří po vodohospodářské stránce k územím velmi exponovaným a mnohostranným.
Sestava vodních objektů je dokladem historického vývoje společnosti a jejich života a práce v povodí Odry. Tuto lokalitu navrhujeme zachovat vzhledem k dlouhodobým budoucím záměrům, které výrazně zasáhnou do územních vztahů lokality (průplav Dunaj - Odra - Labe, úprava řeky Odry, úprava Bartošovického potoka atd.).
1974 návrh územního plánu rezervuje pro areál Oderského mlýna potřebnou parcelu v plném původním rozsahu. Veškeré změny vodohospodářských poměrů a staveb v tomto zájmovém území nutno vyhradit k projednání s Technickým muzeem Brno s tím, že odůvodněné potřeby Oderského mlýna budou maximálně respektovány. Dále je třeba zajistit úpravy vlastních budov.
Vlastní mlýn s technologií a vodní turbinou je doposud v provozu a školní statek jej používá na přípravu krmiv. Jižní polovinu druhého podlaží tvoří dnes místnosti zájmového pracoviště vodohospodářů - členů KPTMB. V současné době hodlá školní statek objekt opustit a předat. Návrh je v projednávání. Program vodohospodářské skupiny KPTMB napomáhá účinně záchraně technické památky v přírodním prostředí, navíc dává tomuto objektu tematickou náplň - muzeální pracoviště a technický skanzen. )
8.4.1974, ing. Stanislav Neužil, Technické muzeum Brno
1985: 3 - VŠV začlenila areál do hospodářství na rybnících. Užívá se jen obytná část (byt) v budově těsně přiléhající k mlýnici.
1986, PhDr. Jiřina Pavlíková

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

tesařsky zdobené podpůrné sloupy
krov
dveře
schodiště

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Vertikální Francisova turbína převádí pohonnou energii přes pravoúhlý paleční převod na horizontální předlohovou transmisi. Od té je rozváděna řemeny na asynchronní generátor a hlavní mlýnskou transmisi ve spodních prostorách mlýna. Ta má kluzné uložení systému Sellers v ložiskách na cihelných patkách. Ploché kožené řemeny od hlavní transmise roztáčí jednotlivé mlýnské stroje. Pohon strojů na vyšších podlažích je realizován přes další rozvodovou transmisi hnané od hlavní. Její uložení - taktéž kluzné Sellersova systému avšak v ložiskových věšácích.

1. podlaží:
-- periodická loupačka výrobce Leopold Kašpar - Šternberg na Moravě z počátku 30. let 20. stol.
-- řemeslně vyrobená horizontální míchačka
-- kamenné mlecí složení s umělými kameny cca 20. léta 20. stol.,

2. podlaží
-- pytlovací lávky a zásobníky - poč. 30. let 20. stol.
-- skříňový ssací filtr

3. podlaží (podstřeší)
-- aspiratér se žejbrem a koukolníkem, výrobce pravděpodobně Jos. Prokop a synové - Pardubice, 20. léta 20. stol.
-- reforma dvojitá, výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice z počátku 30. let 20. stol.
-- rovinný vysévač dvouskříňový, výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice, poč. 30. let 20. stol.
-- rovinný vysévač jednoskříňový dvojitý, neznámý výrobce (může se jednat: Gabriel Žižka - Praha, nebo Antonín Jeřábek - Velké Meziřící), konec 20. let 20. stol.
-- automatická váha výrobce asi Gabriel Žižka - Praha z 30. let 20. stol.
-- odlučovací větrová komora
-- filtr typu autokap k reformě

-- Ve všech patrech spatříme množství kapsových dopravníků pro vertikální dopravu a šnekové dopravníky pro horizontální dopravu z poč. 30. let 20. stol.
D. Veverka - popis zařízení Bartošovického mlýna

Část mlýnské technologie (stroje: rovinné vysévače, reforma, loupačka, koukolník a aspiratér se žejbrem) zrestauroval, nakonzervoval a uvedl do provozuschopného muzejního stavu
restaurátor strojů David Veverka v roce 2014.

Technologické vybavení

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Stopy po neexistující mlýnské technologii

válcové stolice

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
pohon zemědělských strojů

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Původní turbína dodnes vyrábí elektrickou energii přes generátor. Dříve byly ze mlýna za pomoci kladek a ocelového lana hnány zemědělské stroje.
V 19. století zde pracovala na protějším břehu velká pila a pravděpodobně i stoupa. Kdy zanikla, není známo.

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Objekty vodního mlýnského díla tvoří pevný jez na Odře (starého dřevěného střechovitého typu) v km 59,85, stavidla, náhon v délce 190 m se stavidly, odpadní tunel v délce 280 m.
Pevný jez starého střechovitého typu 200 m nad objektem mlýna.
Vodní díla u mlýna čp. 208: (pevný jez, náhon, odpadní tunel, hráz)
Parc. čís. 2684/1, 2172/1, 2685
vlastník: Vysoká škola veterinární Brno, školní zemědělský podnik Nový Jičín
správce: Povodí Odry (jez), Státní rybářství Klimkovice (hráz), ALVV Bartošovice (náhon a odpadní tunel)
Jez na Odře s přilehlými úseky řeky Odry km 59,85 nad a pod jezem až po soutok Odry s Bartošovickým potokem. Jde o úsek Odry 100 m nad jezero a nejméně 50 m široký pruh podél břehů.
Hráz předního Bartošovického rybníka v úseku 50 m nad jezem na řece Odře až po křížení hráze s železniční vlečkou včetně všech rybničních objektů. K tomu patří opět 50 m široký pruh území jak v podhrází, tak do rybníka.
Mlýnský náhon a odpadní tunel, pozemky kolem vlastního mlýna včetně příjezdní cesty v délce 50 m.
Součástí areálu Oderského mlýna jsou dva sousední Bartošovické rybníky z 15. století (úhrnná plocha 105 ha, vodní objem 0,7 mil. m3) včetně břehových porostu a přilehlé oderské nivy - v nedávné době restituované.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

PopisVertikální kašnová Francisova turbína, vyrobená v samém počátku 30. let 20. stol.
instalovaná 1933
1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,5 m3/s, spád 2,5 m, výkon 39 HP
2005: 1x Francis, hltnost 1500 l/s, spád 2,5 m, výkon 28,86 kW

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisOdtraněno po požáru 1929

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

jiný přírodní kámen | Počet: červená žula(?)

francouzský kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

násypný koš

žejbro

loupačka

periodická

koukolník

válcový

magnet

aspiratér

vysévač rovinný

dvouskříňový

Počet: 2

reforma

Počet: 1x osmirámečková (dvojitá)

odlučovací zařízení

sací filtr
autokap
větrová komora
cyklon

míchačka

válcová

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet:

kapsový výtah | Počet:

pytlový skluz - exteriér | Počet:

váha

pytlovací lávka

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorJiří Tichánek - Pavel Šmíra

NázevVodní mlýny na Novojičínsku

Rok vydání2012

Místo vydáníOstrava - Kunčičky

Další upřesněnís. 8 - 12

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJiří Tichánek - Pavel Šmíra

NázevVodní mlýny na Novojičínsku

Rok vydání2012

Místo vydáníOstrava - Kunčičky

Další upřesněnís. 8 - 12

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 24

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJakub Mácha

NázevVodní mlýn v Bartošovicích

Rok vydání2015

Místo vydáníJeseník nad Odrou

Další upřesněníPoodří 2/2015, s. 24-29

Odkazhttps://www.casopispoodri.cz/starsicisla/pdf/POODRI%202-2015.pdf

Datum citace internetového zdroje01 2022

Autorkol.

NázevPo stopách technických památek

Rok vydání2011

Další upřesněnís. 36

AutorLucie Augustinková a kol.

NázevMoravská brána do Evropy

Rok vydání2011

Místo vydáníOpava

Další upřesněnís. 27

AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog

NázevVodní mlýn s Oderskou nivou

Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-s-oderskou-nivou-12624287

Datum citace internetového zdroje07 2025

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

čelní pohled od náhonu, 2008, © Mácha

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 68, © viz oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © mapire.eu

III. vojenské mapování, výřez, 1876-1878, © mapire.eu

Císařský povinný otisk, výřez, 1833, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Indikační skica, výřez, 1833, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Letecká mapa a mapa pozemkového katastru, 2009 - 2018, © viz https://cirkevni-restituce.cuzk.cz

Obrazy

Mlynář Ignác Bönisch, 1830, © Archiv muzea Fojství Kopřivnice

Historické fotografie a pohlednice

Dobová fotografie mlýna, nedatováno, © autor neznámý

Pohlednice mlýna, 1910, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Pohlednice mlýna, před 1928, © J.Medek, Uhingen - sbírka

Bartošovický mlýn před požárem na přelomu let 1929 a 1930, 1929, © Jakub Mácha - archiv

Pohlednice mlýna, 1928, © J.Medek, Uhingen - sbírka

Pohled na mlýn, 1970, © npu.cz

Detaily mlýna, 1970, © npu.cz

Náhon, 1970, © npu.cz

Dobová fotografie pravděpodobně rodiny Bönischů, která byla nalezena za trámem v mlýně., nedatováno, © Jakub Mácha - archiv

Francisova turbína při vypuštění vody, 1960, © V.Mácha - sbírka

Současné fotografie - exteriér

Pohled na mlýn, 2013, © Lucie Augustinková

Celkový pohled, 10 2007, © Pavla Havlenová

Pohled na mlýn, 10 2014, © Alena Borovcová

Současný pohled na mlýn od mostu přes Odru., 2015, © Vladan Mácha

Pohled na mlýn, 10 2014, © Alena Borovcová

Pohled na mlýn, 04 2021, © Ivan Pavelek

Pohled na mlýn, 10 2014, © Alena Borovcová

Jihovýchodní fasáda, 2007, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Pohled na mlýn, 10 2014, © Alena Borovcová

Pohled na mlýn, 09 2023, © Poodří - Moravské Kravařsko

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Severní štít mlýnice, 2007, © Vodní mlýny na Novojičínsku, (Prvky na obrázku: plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Brána do areálu, 04 2021, © Ivan Pavelek, (Prvky na obrázku: vrata, brána)

Vjezdová brána do dvora, 10 2014, © Alena Borovcová, (Prvky na obrázku: vrata, brána)

Detail mlýna, 09 2023, © Poodří - Moravské Kravařsko

Deska s nápisem IGNATZ BONISCH BAUHER na fasádě, 2007, Vodní mlýny na Novojičínsku, Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Deska s nápisem IGNATZ BONISCH BAUHER na fasádě, 2007, © Vodní mlýny na Novojičínsku, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.))

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

původní stav - aspiratér se žejbrem a koukolníkem, výrobce pravděpodobně Jos. Prokop a synové - Pardubice, 20. léta 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: koukolník, aspiratér)

zrestaurovaný aspiratér se žejbrem a koukolníkem, výrobce pravděpodobně Jos. Prokop a synové - Pardubice, 20. léta 20. stol., 2014, © restaurování a foto: David Veverka, (Prvky na obrázku: žejbro, koukolník, aspiratér)

zrestaurované žejbro - detail pohonu excentru, 2014, © restaurování a foto: David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody, žejbro)

původní stav - periodická loupačka výrobce Leopold Kašpar - Šternberg na Moravě z počátku 30. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

zrestaurovaná periodická loupačka výrobce Leopold Kašpar - Šternberg na Moravě z počátku 30. let 20. stol., 2014, © restaurování a foto: David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

zrestaurovaná periodická loupačka výrobce Leopold Kašpar - Šternberg na Moravě z počátku 30. let 20. stol. - detail dávkovacího systému, 2014, © restaurování a foto: David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

zrestaurovaná reforma dvojitá, výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice z počátku 30. let 20. stol., 2014, © restaurování a foto: David Veverka, (Prvky na obrázku: reforma)

původní stav - reforma dvojitá, výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice z počátku 30. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: reforma)

původní stav - rovinný vysévač dvouskříňový, výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice, poč. 30. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: vysévač rovinný)

zrestaurovaný rovinný vysévač dvouskříňový, výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice, poč. 30. let 20. stol., 2014, © restaurování a foto: David Veverka, (Prvky na obrázku: vysévač rovinný)