I osel, který chodí do mlýna, slouží pánovi.
(německé přísloví)

mlýn Klášter Hradiště nad Jizerou I

mlýn Klášter Hradiště nad Jizerou I
42
30
Klášter Hradiště nad Jizerou
294 15
Mladá Boleslav
Klášter Hradiště nad Jizerou
50° 31' 23.6'', 14° 56' 43.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na okraji obce, pod pivovarem Klášter Hradiště nad Jizerou a je nejspodnějším vodním dílem na Zábrdce.
Okraj obce
Zábrdka
nepřístupný

Obecná historie:

V technické zprávě vodního díla - mlýn č.p.42 z roku 1933 vypracované Ing. J. Fantou je uvedeno: "Proti vodě nejbližší vodní dílo je šrotovna čp. 40, která je ve vzdálenosti 111m. Další vodní dílo proti vodě jest mlýn čp. 37 v Klášteře Hradišti n/Jiz., patřící Josefu Dürichovi." Info Zuzana Bártová


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší věrohodné zmínky o mlýnech v Klášteře Hradišti nad Jizerou pocházejí z roku 1100.

Mlýn postavil v roce 1747 s povolením vrchnosti Jiřík Čáslavský na levém břehu Zábrdky těsně za mostem. V zápise pozemkové knihy je uvedeno, že „… ten mlejnek není pro sebe, nábrž patří k druhému mlejnu (čp. 37/38) tak, jakoby byly pohromadě. Jeden bez druhého se nesmí ani nemůže prodat“. (MH)

Josefinský katastr uvádí jako majitele Gottfrieda Wünsche, který vlastnil také mlýn čp. 37 (38).

Mlýn čp. 42 se v zápisech nazýval „Malým mlýnem“. Pravidlo, že je součástí mlýna čp. 37 (38) bylo zrušeno za mlynáře Václava Reiwalda (Regwalda). Ten podal žádost na vrchnostenský úřad, aby mu umožnil oddělení obou mlýnů. Žádost byla vyřízena kladně a od 16. 10. 1835 existovaly oba mlýny samostatně. Mlynář Václav Reiwald působil ve mlýně až do poloviny 19. st. Přistěhoval se sem z druhého mlýna čp. 37 (38). S manželkou Annou se jim zde narodilo 5 dětí. Marie Anastazie (1837), Anastazie Monika (1838), Václav Josef (1844), Alois Antonín (1847) a Emilie Anna (1848). Ve 40. letech mlynář rozšířil budovu mlýna a v roce 1846 k ní přistavěl nové hospodářské části. (MH)

Dle map stabilního katastru měl dvě vodní kola. (MH)

Počátkem 60. let si mlýn pronajal Jan Rypl. Do Kláštěra přišel z Roztok u Jilemnice. Byl synem roztockého mlynáře Františka Rypla. Za manželku měl Annu Hykovou z Habru. (MH)

Původně byl mlýn poháněn vodním kolem na střední vodu, v roce 1910 vydáno povolení na výměnu vodního kola Francisovou turbínou.

1912 Josef Šíp

V roce 1914 byla instalována Francisova turbína s horizontální hřídelí od firmy Prokopec s hltností 640 litrů za sekundu, spádem 2340 mm a výkonem 16,8 HP. (MH)

Ve 20. letech 20 st. je ve mlýně jmenován Karel Mencl.

V roce 1930 je uveden jako majitel Josef Pešan

ke mlýnu patřilo 18 ha pozemků

V průběhu roku 1930 převzal mlýn Josef Vávra, který jej koupil od manželů Pešanových. V červnu 1933 proběhla revize celého zařízení, z níž se dochoval podrobný popis vodního díla. (MH)

1938 semleto 682 q pšenice, 788 q žita, sešrotováno 89 q krmného obilí.

kapacita 13 q pšenice a 19 q žita/24 hod.

V roce 1941 proběhla rekonstrukce Francisovy turbíny (výměna ložisek, regulace). (MH)

Po roce 1948 posledního mlynáře Josefa Vávru a jeho manželku vystěhovali na cizí statek, kde strávili několik let v jedné místnosti bez sociálního zázemí. (MH)

V roce 1958 se manželé Vávrovi mohli vrátit do mlýna a žili zde až do 80. let 20. st. Po nich se zde vystřídali další 2 majitelé. (MH)

Poslední majitel objektu v nedávné době znovu obnovil provoz turbíny. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čáslavský
  • Wünsch
  • Regwald
  • Rypl
  • Mencl
  • Pešan
  • Vávra
  • Šíp

Historie mlýna také obsahuje:

pol. 18 st.  -  Jiří Čáslavský

zač. 19. st. Gottfried Wünsch (Wünsche)

1835 - ? Václav Regwald

1860 Jan Rypl (nájemce)

1908 - Josef Šíp

1912 Josef Šíp

do roku 1930 - Josef Pešan

od roku 1930 - manželé Josef a Marie Vávrovi.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2013
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    Budovy mlýna jsou spojeny v jeden celek a uspořádány ve tvaru písmene U. Protilehlé budovy jsou situovány podél náhonu.
    Hlavní budova stojí přímo u silnice Klášter -Mimoň a je zděná se třemi podlahami. V navazující části bylo skladiště a kancelář. Na ni pak přímo navazovala obytná nčást.

    Na štítě mlýna obráceného do křižovaky jsou plastické ozdobné prvky.\n

    1910  - vydáno povolení na výměnu vodního kola Francisovou turbínou s horizontální hřídelí, byla instalována v roce 1914


    Budova rozšířena ve 40. letech 19. stol., 1846 přistavěny nové hospodářské části.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • existující torzo uměleckého složení
      Dochována turbína, šrotovací kámen s granikem na jeho manipulaci a pozůstatky strojního vybavení.
      Žádná položka není vyplněna
      Dle zápisu z revize vodního díla z roku 1933: V čistírně byl prachový hranolový vysévač 3300 x 800 mm, koukolník neznámé výroby 2000 x 400 mm, průchodová loupačka s pláštěm 800 x 500 mm a klíčkový hranolový vysévač 1900 x 800 mm. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová stolice Luther, rýhovaná hladká 600 x 250 x 250 mm, pro mletí žita dvouválcová rýhovaná stolice Kohout 650 x 300 mm. Dále hranolový třídící vysévač 2000 x 900 mm, hranolový moučný vysévač 4000 x 900 mm a podobný vysévač 3600 x 900 mm, hranolový duetový vysévač 3300 x 900 mm. Pro čištění krupic zde byla jednoduchá reforma Prokopec 370 mm. Dále je uváděna jednoduchá míchačka neznámé výroby s válcem 1300 mm na obsah 50 q a dynamo Křižík o výkonu 3 kW poháněné turbínou. Pro šrotování se používalo složení francouzských kamenů o průměru 1020 mm a dvouválcové mačkadlo na oves neznámé výroby 450 x 300 mm. Mlýn mohl zpracovat 13 q pšenice a 19 q žita za 24 hodin. (MH)
      Zaniklý
      • pila
      • pekárna
      Pila poháněna zpočátku lokomobilou, později elektromotorem.
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      Mlýn je situován přímo na levém břehu Zábrdky. Pro regulaci množství vody vybudovali asi 22 m nad mlýnem stavidlo a jalovou strouhu uzavřenou jalovým stavidlem, složené ze dvou okenic o světlosti 124 a 129 cm. Vodní cejch byl na čelní zdi v místě rozdvojení toku mezi jalovou strouhu a náhonem na mlýn, který pokračoval dál původním tokem Zábrdky. Před turbínou bylo další stavidlo , od něho se voda odváděla pod turbínu betonovým kanálem o světlosti 0,95 m a délce 8,5 m. Vedle pracovního satvidla existovalo ještě jalové stavidlo o světlosti 0,95 m.(MH)
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady
      PopisInstalována 1914 (jinde uvedeno 1910), použuta turbína o menším výkonu než bylo projektováno: Francisova turbína s horizontální hřídelí, hltnost 640 l/s, spád 2,340 mm, výkon 16,8 HP
      V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,3 m3/s, spád 2,65 m, výkon 8 HP.
      1941 proběhla rekonstrukce, výměna ložisek a regulace
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady
      PopisInstalována 1914 (jinde uvedeno 1910), použuta turbína o menším výkonu než bylo projektováno: Francisova turbína s horizontální hřídelí, hltnost 640 l/s, spád 2,340 mm, výkon 16,8 HP
      V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,3 m3/s, spád 2,65 m, výkon 8 HP.
      1941 proběhla rekonstrukce, výměna ložisek a regulace
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavZaniklý
      Popis1843: 2 vodní kola
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Popispro pohon pily
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Popispro pohon pily
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popispro pohon pily
      Typdynamo
      StavNezjištěn
      Popisvýkon 3 kW
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • jednoduchá
      • šneková
      AutorInternet
      NázevKlášter Hradiště nad Jizerou
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněnírok 1932
      Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Hradi%C5%A1t%C4%9B_nad_Jizerou
      Datum citace internetového zdroje22.5.2013
      AutorInternet
      NázevKlášter Hradiště nad Jizerou
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněnírok 1932
      Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Hradi%C5%A1t%C4%9B_nad_Jizerou
      Datum citace internetového zdroje22.5.2013
      AutorInternet
      NázevMLYNÁŘSTVÍ V 15. A 16. STOLETÍ
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://kemrove.unas.cz/1mlyny.htm
      Datum citace internetového zdroje22.5.2013
      AutorInternet
      NázevFotohistorie
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníKlášter nad Jizerou -historická fotografie
      Odkazhttp://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Mlada_Boleslav/Klaster_Hradiste_nad_Jize/Default.aspx
      Datum citace internetového zdroje22.5.2013
      AutorInternet
      NázevKlášter nad Jizerou
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníHistorie
      Odkazttp://www.klasterhradiste.cz/index.php?akce=historie
      Datum citace internetového zdroje22.5.2013
      AutorIng. Fanta Josef
      NázevVodní dílo
      Rok vydání1933
      Místo vydáníMnichovo Hradiště
      Další upřesněníTechnická zpráva - projektová dokumentace
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Další upřesněníJičín, str. 24
      AutorZdeněk Jodas
      NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
      Rok vydání2015
      Místo vydáníLiberec
      Další upřesněnístr. 258-259
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      22.5.2013 12:34 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 2.8.2022 22:01
      doxa (Jan Škoda) 16.5.2024 15:53
      Zuzana B. 15.3.2014 22:10
      cestovatelka 9.12.2016 12:44