Není ještě na mlýně, co má být na Velikonoce semleto.
(německé přísloví)

Vojtíškův mlýn

Vojtíškův mlýn
9
České Libchavy
561 14
Ústí nad Orlicí
České Libchavy
50° 1' 38.8'', 16° 22' 16.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Moderní mlýn připomíná vysoká budova, z níž v podstatě zbylo jen obvodové zdivo. Po zavření mlýna zde byl sklad obilí JZD a v roce 1966 mlýn vyhořel. V provozu je dnes pila při mlýně, kterou provozují potomci posledního mlynáře Vojtíška.
Nejstarší zmínka o mlýně se vztahuje k roku 1543.
Mlýn se nachází při silnici 1/14, po pravé straně ve směru od Ústí n. Orlicí.
Libchavský potok
nepřístupný

Obecná historie:

Zápis v deskách zemských, z roku 1543, připomíná, že Zdeněk Žampach z Potštejna a na Žampachu mnoho let držel jako dědictví tvrz, poplužní dvůr a celou ves s mlýnem. V Tereziánském katastru je uveden jeden mlýn o jednom kole na nestálé vodě. V závorce za tímto údajem je navíc konstatování, že mlynář je chudý. Vodní kniha uvádí jako majitele mlýna Josefa Vojtíška. Mlýn je zde zmiňován v souvislosti s rybníkem, který je uváděn jako zabahněný a létě v něm prý bývalo málo vody. V obecní kronice se píše, že ve mlýně dlouho seděl rod Šlezingerů. Za první světové války zde byl mlynář Štěpán, jehož syn Karel Štěpán ve válce padl. Na straně 73 se uvádí, že manželé Aplovi prodali mlýn Josefu Vojtíškovi v roce 1938. Dříve byl podle slov jeho syna mlynářem ve mlýně v Dolních Libchavách. Vojtíšek mlýn přestavěn a opatřil novými stroji. Vlivem válečných událostí byly k mlýnu na mletí přiděleny nejen České Libchavy, ale i Hejnice a Hlavná. Strana 80 připomíná, že v roce 1942 byla dokončena přestavba na pohon dřevoplynem. O rok později byla k mlýnu na mletí přidělena i část Sopotnice a malá část Hnátnice. V roce 1950, v květnu, byla na mlýn uvalena národní správa. 31. 7. 1966 mlýn vyhořel.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský
Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dostál
  • Schlesinger
  • Vojtíška
  • Štěpán
  • Vojtíšek

Historie mlýna také obsahuje:

1760 - Václav Dostál
1785 - Matěj Dostál (jeho syn)
1820 - Matěj Dostál (jeho syn)
1830 - Augustýn Schlesinger (jeho švagr, syn mlynáře Josefa Schlesingera z Horních Libchav č. 67)
1863 - Václav Schlesinger (jeho syn)
1885 - František Schlesinger (jeho syn)

(Marie Chroustová)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Budova mlýna je vícepodlažní, obytná část bývala dole v mlýně. Dnešní obytný dům byl hospodářstvím - chlévy a dále od mlýna stodola. Pila je nad mlýnem. Mlýn byl na umělecký přestavěn na konci 30. let 20. století.
          • zcela bez technologie aj.
          Mlýn vyhořel r. 1966.
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
          Jako pohonná síla pro pilu sloužil naftový motor Diesel V. Suchý z roku 1932, čtyřtaktový se 400 obr/min o výkonu 16 KS.
          1939 - dotazník MLÚ:
          Čistírna: tarár H 350, Prokop 1 500 x 600 mm se žejbrem o šířce 350 mm, s kartáčovým čištěním, trier Prokop 2 000 x 500 mm, magnet bez stírače, loupačka Appl č. 3, 800 x 800 mm. Kapacita čistících strojů se rovnala 150 q obilí za 24 hodin.
          Mlecí stroje: čtyřválcová stolice Prokop s rýhovanými a porcelánovými válci 500 x 300 x 220 mm pro pšeničné mletí, dvouválcová stolice Prokop s rýhovanými válci 700 x 300 mm pro žitné mletí, šrotovník Universal Prokop o průměru 400 mm. Za 24 hodin se semlelo 20 q obilí. Žito i pšenice se mohly mlet současně.
          Vysévací stroje: dvoudílný, jednoskříňový rovinný vysévač Prokop, model Df 212, 1 300 x 800 mm pro pšeničné vysévání se 2 x 12 síty, hranolový vysévač Prokop 4 000 x 1 000 mm pro žitné vysévání, reforma Appl 2 500 x 500 mm.
          Pomocné stroje: aspirace Prokop se 2 hadicemi, prašná komora napojena na loupačku a tarár, autokap za reformou, válcová míchačka Prokop s válcem o délce 2 000 mm a o obsahu 40 q.
          Dochovaný
          • pila
          Pila při mlýně je dodnes v provozu.
          • rybník
          Voda se nadržovala v rybníku (dosud zachván) asi 500 m nad mlýnem, odtud vedl náhon nad mlýn na kolo (později turbínu) a odtokový kanál vedl vodu zpět do potoka.
          Výška vody před stavidlem dosahovala 50 cm, průměr přívodního potrubí byl 35 cm, spád 6, 48 m a výkon kolísal mezi 2 a 8, 7 KS.
          Typturbína Bánki
          StavZaniklý
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          PopisMlýn poháněla turbína Duplex Prokop s průtokem 130 l/s, 230 obr/min a výkonem 8,7 HP.
          Typturbína Bánki
          StavZaniklý
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          PopisMlýn poháněla turbína Duplex Prokop s průtokem 130 l/s, 230 obr/min a výkonem 8,7 HP.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly
          Popis
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          VýrobceVáclav Suchý, Čtyřkoly
          Popis
          Historické technologické prvky
          AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
          NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
          Další upřesněníDP
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
          NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
          Další upřesněníDP
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fondu
          Název archiválieVodní kniha – Okresní úřad Žamberk
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signaturakn. č. 3
          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fondu
          Název archiválieVodní kniha – Okresní úřad Žamberk
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signaturakn. č. 3
          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fonduMezifondová sbírka kronik
          Název archiválieObecní kronika České Libchavy
          Evidenční jednotka567
          Inventární číslo, signatura
          Místo uloženíNA Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka370
          Inventární číslo, signaturasign. 3872

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Vytvořeno

          26.5.2013 20:42 uživatelem Hana Klimešová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.10.2020 17:50