Kořenská papírna, Hejtmanský mlýn; Papier-, Hauptmansmühl

Mlýn existoval již v 1. po. 18. stol., patrně uveden v Tereziánském katastru, na mapě 1. vojenského mapování jako Hauptmansmuhl.

1768 postavena stará papírenská budova

1769 1. papírenský mistr Karel Seidler

1771 Jan Kryštof Theimer

1781: 1 mistr a 1 učedník

1787 Ludvík Liebl (Lübl) oo Terezie Křepelková z Týnce u Klatov

1787-1790 mistr s tovaryšem a 2 pomocníky

1791 Jan Michal Schunk prodal papírnu Ondřeji Ossendorfovi, ten jí obratem prodal Ludvíku Leidlovi

1807 5 zaměstnanců, roční produlce 132 balíků papíru

1819 Šimon Liebl oo Anna Marie Schillerová

1821 Jiří Suttner, syn Onřeje Suttnera, tesaře z Plané, manž. Kateřina Schramová, dcera Antonína Burgharta, papírníka z Karlových Varů

1839 Jiří Suttner

1844 převzal syn Karel Suttner (*1822), produkce 1500 rysů papíru

Karel Suttner ml. (1853-1927), 1888 oo Aloisie, dc. Františlka Josefa Zeibiga, mlynáře z Českého mlýna u Bezdružic

1864 postavena mlýnice

1910 posatven tzv. nový dům

k mlýnu patřilo 2,24 ha polí, 2,41 ha luk a pastvin a 3,33 ha lesa

1916 ukončena výroba papíru

1916 syn Oswald Suttner padl na frontě

Alfréd Suttner (*1899), m. Markéta Völklová z Křínova (*1897)

1928 u mlýna postaven pilový rám

1929 vybudován nový katr, zednický mistr Josef Schwarzmeier z Plané

1930 Alfréd Suttner, mlýn

zima 1944/45 ve mlýně ukrýván František Vec ze Žirovnice na Slovensku, uprchlý z pochodu smrti z koncentračního tábora Flossenbürg

léto 1945 František Vec s rodinou mlýn osídlil, žili zde pohromadě se Suttnerovými

únor 1946 Suttnerovi odsunuti

1948 mlýn znárodněn, František Vec národním správcem

1952 František Vec ml. utrpěl na katru těžký úraz

1965 František Vec st. zemřel, provoz ukončen, katr demontován

1978 zakoupili manželé Švimberovi, žilo zde pak 9 studentů z Prahy na způsob hippies, nakonec zde však zůstal jen Pavel Vampola, který pásl krávy a vyráběl biče

1983 zakoupili 2 zájemci k zřízení MVE, pro velké náklady nerealizováno

1987 zakoupil Miroslav Mareš, chová zde ovce