Ministerstvo kultury
V Praze dne 27. 1.2006
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče vydává toto
r o z h o d n u t í :
I. Ministerstvo kultury p r o h l a š u j e podle § 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, část souboru věcí parního mlýna a pekáren Odkolek čp. 256 v ulicích Pod pekárnami a Ke Klíěovu v Praze 9 - Vysočanech, který je tvořen administrativní budovou (na pozemku parcelní číslo 1244/8) a pozemkem parcelní číslo 1244/8, k.ú. Vysočany, za kulturní památku.
II. Ministerstvo kultury n e p r o h l a š u j e podle § 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, část souboru věcí parního mlýna a pekáren Odkolek čp. 256 v ulicích Pod pekárnami a Ke Klíěovu v Praze 9 - Vysočanech, který je tvořen budovou mlýna (na pozemku parcelní číslo 1244/5) a pozemkem parcelní číslo 1244/5, k.ú. Vysočany, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury na základě podnětů Městské části Praha 9 a Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v hl. m. Praze, Národní třída 37, 110 00 Praha 1, zahájilo řízení o prohlášení souboru věcí parního mlýna a pekáren Odkolek čp. 256 v Praze 9 - Vysočanech za kulturní památku. Národní památkový ústav ve svém podání uvedl, že areál pekáren a mlýna a jeho původní budovy představují vynikající doklad industriální stavby jedné z předních českých firem v tomto odvětví, aplikovaný na stavbě industriálního určení s výrazovým rozlišením jednotlivých funkčních části budov, dochovaný včetně stavebních a truhlářských prvků. Díky po léta nepřerušené výrobě je celý komplex zároveň dokladem tradice a kontinuity výrobního toku včetně technologických a výrobních zařízení a jejich vývoje.
Jde o raný příklad architektonické modemy, vynikající dílo jednoho z nejvýznamnějších žáků Otto Wagnera, českého rodáka Huberta Gessnera, působícího převážně ve Vídni. Slohově zcela souběžné s dílem dalšího Wagnerova žáka B. Hůbschmanna (Akciový mlýn v Holešovicích, 1909-10). Jednotlivé části, uplatňující architektonické formy s ohledem na vlastní funkce jednotlivých budov, tvoří architektonicky i funkčně ojediněle dochovaný celek jednoho z nej významnějších industriálních areálů na území Vysočan i celého hlavního města Prahy.
V řízení se vyjádřil, na základě § 3 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 3. 2. 2004, č.j. MHMP 177913/2003/Vin, uvedl, že doporučuje prohlášení předmětného souboru věcí za kulturní památku, když uvedl, že objekty jsou vynikajícím dílem architektonické modemy a hodnotným ojediněle dochovaným dokladem industriální architektury. Objekty byly postaveny v letech 1910 až 1911 podle plánu architekta Huberta Gessnera. V interiéru mlýna a pekáren je zachováno strojní vybavení včetně mladších technologických doplňků, správní budova má dochované vnější truhlářské prvky. Objekty tvoří architektonicky i funkčně ojediněle dochovaný celek jednoho z nej významnějších industriálních areálů na území Vysočan i celé Prahy.
Podle § 3 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, byl v řízení vyrozuměn dopisem ze dne 2. 12. 2003, č.j. 17193/2003, tehdejší vlastník věci, Odkolek, a.s., Ke Klíčovu 56, 190 00 Praha 9, a bylo mu umožněno vyjádřit se k podanému návrhu.
Odkolek, a.s. ve svém stanovisku ze dne 23. 12. 2003 vyjádřil nesouhlas s prohlášením předmětného souboru věcí za kulturní památku a uvedl, že mlýn jako takový prošel v letech 1975 -1983 celkovou rekonstrukcí. V rámci této rekonstrukce byla všechna strojní a technologická zařízení vyměněna a nahrazena novými. Nej starší strojní a technologické zařízení pochází z konce 70. let, přičemž do provozu byla uvedena dokonce až v roce 1983.
Modernizaci strojního a technologického vybavení mlýna muselo být přizpůsobeno i jeho celé vnitřní uspořádání, které v důsledku této skutečnosti bylo zásadním způsobem změněno. Byly zbourány původní příčky a prostupy, zlikvidovány veškeré truhlářské konstrukce, včetně dřevěných zásobníků na obilí a mouku a nahrazeny novými. Žádný doklad tradice a kontinuity původní výroby již tedy mlýn neposkytuje. Z historického hlediska je naprosto bezcenný. Co se týče současného fyzického stavu budovy mlýna, došlo v roce 2002 k vážné poruše jeho statiky, která měla za následek odtržení celé přední stěny budovy směrem k ulici Ke Klíčovu od zbytku budovy. Stav byl statikem označen jako havarijní. Dle znaleckého posudku tkví příčina tohoto stavu v nekvalitním provedení původních základů budovy, kdy místo cementové malty byla použita vápenná, málo vazná, stlačitelná malta a v tom, že nebyla provedena dilatační spára a dále v tom, že dochází k pohybu podloží v důsledku změn hladiny podzemních vod. I když k odvrácení okamžitého zřícení byly provedeny opravy spočívající ve stažení budovy ocelovými kleštinami, jedná se pouze o provizorní řešení, které neumožňuje další nerizikový provoz těžkých strojních zařízení mlýna se značnými vibracemi. V důsledku tohoto kritického stavu, byla proto výroba v současné době zcela zastavena. Administrativní budova rovněž není zachována v původním stavu. Již před druhou světovou válkou byl proveden výrazný zásah do vnitřní konstrukce budovy tím, že pro lepší přístup do 3.nadzemního podlaží bylo prodlouženo původní točité schodiště vedené pouze do 2.nadzemního podlaží. Tato úprava, která je viditelná i pohledem zvenčí, byla necitlivě provedena ocelovou nosnou konstrukcí s dřevěnými schodišťovými stupni, aniž by respektovala fasádu, takže schodiště je vedeno přes okna, která v důsledku toho ani nelze otevírat. Dalším významným zásahem byla v 50. letech vestavba kanceláří v podkroví budovy, kdy došlo k výraznému zásahu do konstrukce krovu a k zásadní změně vnějšího vzhledu budovy. Ve vnitřním uspořádání budovy byly prakticky průběžně prováděny úpravy vnitřních prostoru, a to tak, že se měnilo umístění příček, byly vyměňovány dveře, dlažby, instalováno ústřední topení apod. Jakékoli vnitřní uspořádání, stavební prvky, strojní a technologické zařízení jak budovy mlýna, tak administrativní budovy, již nejsou původní. Ze stavebních prvků zbylo již jen obvodové zdivo a fasáda budov, která je provedena z vápenopískových cihel, podezdívka částečně z opuky. Oba stavební prvky jsou vzhledem ke svému stáří silně zvětralé a poškozené atmosférickými vlivy. Vzhledem k tomu, že se nejedná o omítku, ale o režné zdivo, kdy lícové cihly jsou propojeny s nosným zdivém, je oprava fasády prakticky nemožná. Je proto jen otázkou času, kdy i ona svými vypadávajícími částmi začne ohrožovat bezpečnost okolí. Odkolek, a.s dále ve svém stanovisku ze dne 25. 10. 2004 doložil havarijní stav budovy mlýna, když přiložil dva materiály týkající se statického posouzení této budovy. Jedná se o 1) „Statické posouzení trhlin - Technická zpráva“ ( dále jen „Technická zpráva“) vypracované projekční kanceláří Ing. Hana Zástěrová, Přemyšlenská 83, Praha 8, které bylo společností Odkolek, a.s. vyžádáno po povodních v roce 2002 z důvodu vážného ohrožení stability tohoto objektu. Z této Technické zprávy vyplývá, že stav budovy mlýna byl již v roce 2002 havarijní. Bylo konstatováno, že od 1. patra výše dochází po celé délce k rozevírání trhlin a roztržení zdivá a říms. Tento stav vyplývá jednak ze skutečnosti, že v 5. patře nebyla při stavbě budovy vůbec provedena dilatační spára, v důsledku čehož se obvodová stěna v této úrovni směrem do ulice pohybuje volně a trhá zdivo v rozích 4. patra, ale důvodem je též nejen stáří objektu, ale zejména použitý materiál konstrukce a základů, způsob založení a působení pohybu hladiny spodní vody. 2) „Statický posudek stability a použitelnosti průmyslového objektu Mlýn Vysočany“( dále jen „Statický posudek“), zpracovaný s dvouletým časovým odstupem Ing. Ctiborem Francem, Křižíkova 139/47, Praha 8, autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. I z tohoto Statického posudku jednoznačně vyplývá, že se objekt nachází v havarijním stavu, neboť statika a stabilita obvodového zděného pláště je značně narušena. Z důvodu bezpečnosti vyúsťuje závěr tohoto posudku dokonce v doporučení objekt odstranit.
Za účelem prověření skutečného stavu věci proběhlo dne 3.3. 2004 šetření na místě za účasti zástupců vlastníka souboru věcí a Ministerstva kultury.
Podle § 33 odst. 2 zákona ě. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, byla účastníku řízení dána možnost se před vydáním rozhodnutí vyjádřit k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění, případně navrhnout jejich doplnění. Odkolek, a.s. na jednání, které se uskutečnilo dne 24. 3. 2004, sdělil, že trvá na svých předchozích vyjádřeních, která dále doplní do 31. 5. 2004.
Dopisem ze dne 24. 5. 2005 bylo Ministerstvu kultury sděleno, že společnost Odkolek, a.s. vložila do společnosti Unimills, a.s. (kromě jiného) pozemek parcelní číslo 1244/5 a nemovitost na ní stojící, proto Ministerstvo kultury podle § 3 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, tento subjekt dopisem ze dne 30. 5. 2005, č.j. 17193/2003, vyrozumělo o podaném návrhu a umožnilo mu vyjádřit se k podanému návrhu. Akciová společnost Unimills ve svých dopisech ze dne 6. 6. 2005 a ze dne 20. 6. 2005 informovalo o dalších záměrech majetkových převodů dotčených věcí, když za dalšího vlastníka věcí označilo firmu FIM Development, s.r.o., Salvátorská 1092/10, 110 00 Praha 1. Podle § 3 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, byl tedy v řízení vyrozuměn dopisem ze dne 27. 6. 2005, ě.j. 17193/2003, vlastník věci, FIM Development, s.r.o., a bylo mu umožněno vyjádřit se k podanému návrhu. Firma FIM Development, s.r.o. plnou mocí ze dne 21.7. 2005 pověřila k dalšímu jednání ve věci společnost AB ANTE, s.r.o.
Zplnomocněnému zástupci vlastníka, společnosti AB ANTE, s.r.o. bylo umožněno ve smyslu § 33 odst. 2 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, se před vydáním rozhodnutí vyjádřit kjeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění. Zástupce vlastníka doplnil spis o návrh koncepčního řešení projektu zástavby dotčeného území ze dne 5. 9. 2005, ref.: 05/084/MT. Zástupce vlastníka dále požádal o možnost doplnění spisového materiálu o další vyjádření dotčených orgánů a organizací a o další podkladové materiály, a to v termínu do 30. 9. 2005. Ministerstvo kultury podle ustanovení § 29 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, na základě žádosti AB ANTE, s.r.o., Perucká 61/13, 120 00 Praha 2, o přerušení řízení ve věci řízení o prohlášení souboru věcí parního mlýna a pekáren Odkolek čp. 256 v ulicích Pod pekárnami a Ke Klíčovu v Praze 9 - Vysočanech za kulturní památku, zmíněné řízení rozhodnutími ze dne 9. 9. 2005, 22. 11. 2005 a ze dne 17. 10. 2005, vše k č.j. 17193/2003, přerušilo na dobu 90 dnů. Dne 2. 1. 2006 obdrželo Ministerstvo kultury materiál „Úvodní studie lokality Odkolek“, Ref.: 06/001/MT.
Ministerstvo kultury také obdrželo vyjádření Národního památkového ústavu - ústředního pracoviště ze dne 23. 5. 2005, značka 7834/2004, kde se uvádí, že se jedná o jeden z velmi výrazných pražských areálů potravinářského průmyslu charakteristický pro průmyslovou zástavbu ve Vysočanech. Celý areál se skládá z řady více a méně hodnotných objektů postavených dle potřeby výroby. Zejména objekty vybudované v druhé polovině 20. století nejsou z hlediska památkové péče významné. Jádro areálu tvoří původní objekty mlýna a administrativní budovy postavené vletech 1911 - 1913 podle projektu významného architekta Huberta Gessnera. Toto jádro průmyslového komplexu bylo již při předběžných průzkumech zaměřených na poznání industriálního dědictví v hlavním městě Praze vytipováno jako jeden z velmi hodnotných komplexů dokládající rozvoj potravinářské výroby na počátku 20.století. Z hlediska architektonického patří oba navržené objekty k dílům pražské architektonické modemy, jejíž zásady byly formulovány mezi lety 1906 - 1911.
Důraz byl kladen na čistou konstrukci doplněnou výtvarně geometrickým dekorem, někdy se užíval pro toto období i termín geometrická moderna. Charakteristický vzhled těchto staveb spočíval v odkryté tektonice a kontrastu s neomítaným režným zdivém, přesně účelně rozmístěnými okny. Doplňující sochařská výzdoba byla potlačena na úroveň výtvarného vyjádření pomocí geometrických těles (koule, kužel, krychle). Autor staveb se řadí mezi pražské německy mluvící architekty, jejichž dílu se dnes velmi po dlouhé době dostalo oprávněně značného ocenění. Vzhledem k situaci, kdy tento architektonický styl byl velmi brzy nahrazen funkcionalismem, jsou stavby v duchu geometrické modemy velmi vzácné.
Také firma ODKOLEK patří mezi nejznámější tradiční podnikatelské rodiny a současná akciová společnost její jméno používá. Budova mlýna je šestipodlažní postavená na obdélném půdoryse s odlišeným členěním dispozic schodišť a dalších výrobních prostor. Schodiště jsou umístěna na obou stranách budovy. Po konstrukční stránce se jedná o železobetonový skelet s cihelnými vyzdívkami. Objekt byl v 70.letech 20.století modernizován včetně provedení nové mlýnské technologie, která se dochovala jen torzovitě. Technologické vybavení není z hlediska památkové péče hodnotné. Okenní prvky jsou téměř všechny původní až na otvory, které musely být kvůli přílišnému hluku zazděny. Dveřní prvky jsou poplatné době modernizace. Také jedno ze schodišť bylo modernizováno. Původní zábradlí se dochovalo pouze na zadním schodišti. Provoz nové technologie zejména vibrace mlýnských stolic způsobily statickou poruchu průčelní obvodové stěny, která byla zabezpečena pomocí instalace ocelových táhel v podkroví budovy. Druhý navržený objekt, administrativní budova, je ve své hmotě drobnější, nicméně velmi reprezentativní dům. V jeho architektonické ztvárnění nalézáme stejné prvky jako na výrobním objektu. Opět se jedná o objekt postavený na obdélném půdoryse se zdůrazněným oblým ukončením průčelní stěny. Po dispoziční stránce je řešen pro kancelářský provoz opět z dvojicí schodišť s dochovaným zábradlím. Okenní i dveřní výplně jsou původní, i když do značné míry poškozené. Poškození není tak rozsáhlé a prvky jsou opravitelné. Dochovány jsou i drobná kování, částečně i terasové podlahové povrchy. Velmi kvalitní jsou masivní dubové vstupní dveře. V patře jsou dochována i původní svítidla. Po statické stránce tento objekt je zcela v pořádku. Jediným odstranitelným znehodnocením je druhotné využití podkroví, pro které byly vybudovány pultové vikýře s novodobými okny. Komplex budov úzce souvisí s původní urbanistickou strukturou Vysočan a pro historii místa zůstane jediným dokladem původní zástavby.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení a neprohlášení souboru věcí parního mlýna a pekáren Odkolek čp. 256 v Praze 9 - Vysočanech za kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Ministerstvo kultury při posuzování věci postupovalo ve dvou základních plánech, a to vyhodnocení památkové hodnoty věci a možnost zachování těchto hodnot v souladu s obecnými zásadami péče o kulturní památky.
Na základě výše uvedeného Ministerstvo kultury konstatuje, že areál pekáren a mlýna a jeho původní budovy představují hodnotný doklad industriální stavby jedné z předních českých firem v tomto odvětví, aplikovaný na stavbě industriálního určení s výrazovým rozlišením jednotlivých funkčních části budov. Jde o raný příklad architektonické moderny, vynikající dílo jednoho z nejvýznamnějších žáků Otto Wagnera, českého rodáka Huberta Gessnera, působícího převážně ve Vídni. Slohově zcela souběžné s dílem dalšího Wagnerova žáka B. Hübschmanna (Akciový mlýn v Holešovicích, 1909-10). Jednotlivé části, uplatňující architektonické formy s ohledem na vlastní funkce jednotlivých budov, tvoří architektonicky i funkčně ojediněle dochovaný celek jednoho z nej významnějších industriálních areálů na území Vysočan i celého hlavního města Prahy.
Ministerstvo kultury však dále dospělo k závěru, že budova mlýna jako taková prošla v letech 1975 -1983 celkovou rekonstrukcí. V rámci této rekonstrukce byla všechna strojní a technologická zařízení vyměněna a nahrazena novými. Nej starší strojní a technologické zařízení pochází z konce 70. let, přičemž do provozu byla uvedena dokonce až v roce 1983.
Modernizaci strojního a technologického vybavení mlýna muselo být přizpůsobeno i jeho celé vnitřní uspořádání, které v důsledku této skutečnosti bylo zásadním způsobem změněno. Byly zbourány původní příčky a prostupy, zlikvidovány veškeré truhlářské konstrukce, včetně dřevěných zásobníků na obilí a mouku a nahrazeny novými, přičemž již se nemůže jednat o doklad tradice a kontinuity původní výroby. Dále bylo zjištěno, že v roce 2002 došlo k vážné poruše statiky budovy mlýna, která měla za následek odtržení celé přední stěny budovy směrem k ulici Ke Klíčovu od zbytku budovy. Stav byl statikem označen jako havarijní. Dle znaleckého posudku tkví příčina tohoto stavu v nekvalitním provedení původních základů budovy, kdy místo cementové malty byla použita vápenná, málo vazná, stlačitelná malta a vtom, že nebyla provedena dilatační spára a dále v tom, že dochází k pohybu podloží v důsledku změn hladiny podzemních vod.
Z uvedených skutečností vyplývá, že při nezbytné rekonstrukci nemůže budova mlýna zůstat zachována v autentické hmotné podstatě věci. Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že do budoucna není možné zachovat památkové hodnoty věci tak, aby splňovala kritéria kulturní památky.
Mgr. Petra Ulbrichová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
