Odkolkovy mlýny ve Vysočanech, ohrožená průmyslová stavba
Firmu Odkolek založil František Serafín Odkolek v Sovových mlýnech na Kampě roku 1850. Roku 1912 se stala akciovou
společností a jejím generálním ředitelem byl jmenován Alexander Schück. Právě on firmu orientoval na skutečně průmyslovou centralizovanou výrobu pečiva v novém továrním komplexu postaveném v sousedství Freyova cukrovaru ve Vysočanech. Seřazení budov odpovídá technologickému toku: Z vysokého sila proudilo obilí do přiléhající mlýnice poháněné ze strojovny s parními kotli a komínem při její severní straně. Mouka putovala technologickým můstkem do sousedního objektu pekárny, ve kterém se nacházely i mechanické mísiče těsta a přípravna pečiva. Před mlýnici je situována administrativní budova, spojená s ní krytým mostem nad tratí železniční vlečky. Uměleckým řešením staveb pověřil ředitel Schück Huberta Gessnera, vídeňského architekta původem z Valašských Klobúk, který byl v té době na stavby pekáren již uznávaným odborníkem. Jak zdůrazňuje Markus Kristian, autor poslední Gessnerovy monografie, architekta k zájmu o průmyslové stavby nepřivedlo jen studium u průkopníka moderní architektury Otto Wagnera, ale i jeho politické smýšlení. Gessner byl angažovaným sociálním demokratem, přesvědčeným o „právu dělníků na krásu“, jak je prosazoval zakladatel a vůdce rakouskésociálnědemokratické strany Victor Adler.
Gessnerova snaha postihnout důstojnost práce vedla k tomu, že jeho továrny mají často monumentálnější výraz než obytné
domy. O tom, že Alexander Schück si byl dobře vědom kvality architektovy práce, svědčí i to, že návrh budovy mlýnice a sila zadal hned dvakrát – poprvé roku 1912, kdy architekt navrhl celý areál, a znovu pak ihned poté, co mlýn roku 1918 vyhořel.
Tehdy také Gessner velkolepou fasádu mlýnice ze světlých cihel završil svým charakteristickým stupňovitým štítem. Poté byly budovy jen drobně upravovány a dostavovány při modernizacích provozu a dodnes jsou v dobrém technickém stavu.
Objekty Huberta Gessnera jsou i v současné době vysoce ceněny. Stavba, která návrhu Odkolkovy továrny v jeho díle předcházela, tedy pekárna vídeňského konzumního družstva na Ottakringu z let 1908–1910, na níž pracoval se svým bratrem Franzem, je od 90. let chráněna rakouským státem a v roce 1999 ji architektonické studio Herrmann & Valentini konvertovalo pro bydlení. U nás je jako kulturní památka chráněna i méně známá dělnická družstevní pekárna v Liberci, postavená podle návrhu Huberta a Franze Gessnerových roku 1911. Památková ochrana vysočanského komplexu, jenž svým významem obě zmíněné stavby převyšuje, se v roce 2006 vzdor doporučení odborného pracoviště Památkového ústavu omezila pouze na zmíněnou drobnou administrativní budovu.
Továrna, která svou lokací, konstrukcí, architekturou i technickým (a hygienickým) stavem představuje skvělé východisko projektu nového využití, je dnes ohrožena. Nový vlastník již loni na svých webových stránkách představil projekt obytného souboru, který hodlá postavit na jejím místě (k projektu viz http://www.fim.bz/).
Lukáš Beran, beran@vc.cvut.cz, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, http://vcpd.cvut.cz/
