Stans mola, surda nola, sterilis vola, et schola sola,
quatuor haec dominis non placuere suis.
(latinské přísloví)

Šturmův, Mukařovský mlýn

Šturmův, Mukařovský mlýn
29, 31
16
Mukařov
295 01
Mladá Boleslav
Mukařov u Jiviny
50° 34' 6.5'', 14° 56' 1.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Cestou z Mukařova na Vicmanov můžete narazit na bývalý Šturmův, dnešní Mukařovský mlýn. Stojí v místech, kde se říká „Na bahnech“. Dnešní podobě vděčí svým nynějším majitelům. Ze zařízení mlýna ani z náhonu se bohužel nic nedochovalo. Bývalý náhon mlýna je z velké části zanesen. Zachoval se pouze otvor po turbíně, kde je dnes studna. Bývala zde Francisova turbína. Nedávno zde byl vytvořen rybník a vybagrovaná hlína byla použita na zvýšení okolního terénu přibližně o 20 cm.
V současné době je budova rozdělena mezi dva majitele a má tudíž i dvě popisná čísla - 29 a 31.
okraj vesnice naproti sádkám
Zábrdka
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Na přelomu 16. a 17. století došlo k opětovnému osídlení Mukařova. Na nedalekém potoce v dolních Končinách byl zřízen malý panský mlýn.

 

Mlýn vznikl pravděpodobně až po roce 1842. Není vyobrazen na historických katastrálních mapách.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V urbáři kláštera v Klášteře Hradiště nad Jizerou z doby kol. 1400 je uveden mlýn u obce Mukařov, z něhož se platí 30 grošů úroku při sv. Jiří a sv. Havlu a odvádějí poctou dvě slepice. Jiná zmínka o tomto mlýně již není a rovněž jeho přesná poloha není známa.

Dle stabilního katastru vlastnil nemovitost a okolní pozemky v roce 1843 Josef Hyka. Usedlost měla tehdy čp. 16.

Dle zápisu ve vodní knize z pol. 19. st. vydaly úřady povolení ke zřízení mlýna k této usedlosti dne 15. 9. 1865. Normování vodního díly se uskutečnilo 15 října 1867. Mlýn tehdy sestával z jednoho složení a jednoho špičáku.  Vodní kolo na spodní vodu mělo průměr 6,8 m, šířku 1,16 m a šířku hřídele 60 cm. Majitelem mlýna je v zápise ve vodní knize uveden František Jireš z Jiviny čp. 28, manž. Kateřina Šťastná, 1861 se jim zde narodila dcera Marie. (MH)

 Pravděpodobně v roce 1908 nahradila vodní kolo horizontální Francisova turbína Kohout. V roce 1912 přistavěl mlynář k budově mlýna (dnešní čp. 31) novou obytnou patrovou část na místě původní přízemní budovy (dnešní čp. 29). (MH)

V 1. pol. 20. let 20. století je ve mlýně jmenován mlynář František Štěpán. Ke konci 20. let 20. Století ho vlastnil Václav Šturma s manželkou Kateřinou, koupili jej od Josefa a Marie Vaňkových z Jiviny. Václav a Kateřina Šturmovi původně provozovali pekařství v Ledčicích na okrese Roudnice nad Labem. Jako mlynář je uváděn Jaroslav Šturma, živnostenský list mu vydal Okresní úřad v Mnichově Hradišti 19. 6. 1929.

1930 Jaroslav Šturm

V roce 1933 proběhla revize vodního díla. Mlýn Jaroslava Šturmy mlel pro okolní obce Prosíčka, Okna, Jabloneček, Jezová, Horní a Dolní Krupá, Horní a Dolní Rokyta. Zákazníkům dodával kromě mlýnských výrobků také chléb z pekárny na mlýně. V době kolem obsazování pohraničí musel mlýn od 20. 9. do 20. 10. 1938 přerušit provoz. Následkem ztráty odbytiště mouky v zabraném pohraničí se obrat mlýna snížil o 80 %. (MH)

Na přelomu let 1939 a 1940 Jaroslav Šturma mlýn pronajal. Dne 15. 9. 1939 ho převzal do nájmu Josef Odnoha, který provozoval mlynářskou živnost do 15. 9. 1940. Poté zase pokračoval v podnikání Jaroslav Šturma. Od 1. 9. 1943 byl mlýn s okamžitou platností zastaven. Za obnovení jeho provozu v červenci 1945 se postavil Okresní národní výbor v Mnichově Hradišti a také Místní národní výbor v Mukařově. Jaroslav Šturma byl v té době ve velmi tíživé situaci. Musel se starat o rodinu (manželku a 3 děti), plnit závazky z podmínek výměnku pro bývalé majitele mlýna, dlužil peníze své matce a splácel hypotéku. Navíc byl postižen těžkou oční vadou, na jedno oko neviděl vůbec a na druhé málo. Mlýn se mu nakonec podařilo znovu zprovoznit. Svědčí o tom schválená žádost Jaroslava Šturmy z prosince 1945, dle které zamýšlel provést výměnu některých strojů v čistírně. Není známo, zda tuto obnovu provedl a v jakém rozsahu. (MH)

1939 se zde semlelo 350 q pšenice a 2.960 q žita. Sešrotováno 150 kg obilí.

Později Jaroslav Šturma odešel, jeho manželka zůstala sama a část domu, ve které fungoval mlýn, prodala (čp. 31). (MH)

V současné době je protáhlá budova bývalého mlýna rozdělena mezi 2 majitele a má 2 čísla popisná – 29 a 31. Bývalou obytnou část s čp. 29 vlastní potomci mlynáře. Strojní vybavení se nedochovalo. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jireš
  • Štěpán
  • Šturma
  • Šturm

Historie mlýna také obsahuje:

1930-1939 - Jaroslav Šturma (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        vícepodlažní
        1867 seskupení 3 dřevěných budov, mlýn vznikl přestavbou té nejblíže toku Zábrdky.
        Mlýnská budova (dnešní čp. 31) má délku 14 m, šířku 7 m a výšku po hřeben 10 m. Je jednopatrová s podstřeším. V části přízemí se nacházela turbína, transmise, loupačka a dynamo, ve zbylé části přízemí kuchyň, pekárna a předsíň. V 1. patře byla mlýnice, plocha na skladování mouky a šalanda. V podstřeší byla čistírna obilí. Na mlýnskou budovu navazovala vpředu 12 m dlouhá novější obytná budova (dnešní čp. 29), v jejím přízemí se nacházel krám a skladiště, pec, síň a pokoj, v I. patře 4 obytné pokoje, v podstřeší sýpka, do níž směřoval kapsový výtah. (MH)\n

         V roce 1908 byla instalována nová horizontální Francisova Turbína, která nahradila dosavadní vodní kolo.
        V roce 1912 byla ke mlýnu přistavěna na místě nízké přízemní budovy navazující vpředu na patrovou mlýnici nová patrová obytná budova. (MH)

            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1867: 1 složení a 1 špičák
            1933: 1 špičák, loupačka s čisticím zařízením, žitná stolice, porculánová stolice, vysévače a čištění krupic.
            Dle popisu pro mlynářské ústředí ze zač. 40. let 20. st.: V čistírně byl prachový hranolový vysévač 1800 x 850 mm, koukolník neznámé výroby 2000 x 500 mm, prachová loupačka s pláštěm 600 x 550 mm a klíčkový hranolový vysévač 1800 x 850 mm. Pro společné mletí pšenice a žita sloužila dvouválcová rýhovaná stolice Kohout 500 x 300 mm a dvouválcová porcelánová stolice Wegman 400 x 300 mm, k vysévání hranolový třídící vysévač 2000 x 800 mm, hranolový moučný vysévač 3500 x 800 mm a hranolový dunstový vysévač 3000 x 800 mm, pro čištění krupic a dunstů jednoduchá reforma Kohout 400 mm. Dále zde byla míchačka neznámé výroby s válcem 1400 mm na obsah 40 q. Šrotování se provádělo v klasickém složení pískovcových kamenů o průměru 800 mm, na kterém se zároveň provádělo špicování. (MH)
            prosinec 1945: Jaroslav Šturma podal žádost o výměnu některých strojů v čistírně: Dosavadní prachový vysévač 1800 x 850 mm a průchodová louopačka Kohout 600 x 550 mm měly být odstraněny a nahrazeny jednoduchým aspiratérem Prokop 450 mm a petiodickou loupačkou Prokop-Delta 500 x 600 mm. (Není známo, zda bylo realizováno.)

            Dochovaný
            • pekárna
            Za mlynáře Jaroslava Šturmy byla ve mlýně pekárna. (MH)
            • stavidlo
            • náhon
            • odtokový kanál
            Náhon vedl podél stavení a dále souběžně s dnešním plotem.

            Náhon z potoka byl vyhlouben v místě, kde Zábrdka vytvářela velký oblouk. Kromě vody ze Zábrdky proudila do náhonu pro posílení ještě voda z pramene nad mlýnem. K vodnímu kolu přiváděly vodu vantroky dlouhé 6 sáhů a 3 stopy (12,2 m) a 4 stopy (1,16 m) široké.
            1933: Vodu k turbíně přiváděl náhon o délce 195 m a spádu 2,15 % opatřený betonovou zdí a hrázkou o délce 100 m a šířce 1 m. Betonové vantroky měly šířku 3 metry.
            Turbínové stavidlo mělo šířku 110 cm a šířku 80 cm. Jalové stavidlo bylo 60 cm široké a 113 cm vysoké, při plném otevření průtok 1,13 m3/s.
            Zdýmací a současně přepadové stavidlo mělo šířku 189 cm a výšku 84 cm, odpad od něj byl zděný a měl délku 12 m, průtočnou šířku 190 cm a napojoval se zpět na koryto potoka.
            Nad stavidlem se nacházela nádrž o objemu 112 m3 k vyrovnávání přítoku. Vpouštěcím zařízením bylo stavidlo o šířce 185 cm a výšce 138 cm s jedním oknem. Odpad od mlýna měl délku 30 m.(MH)
            Normováno 15.10.1867
            Zachována pouze turbínová kašna a části turbíny, vpouštěcí stavidlo do náhonu a několik metrů částečně zasypaného náhonu.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
            Popispovolena 8.7.1907
            instalována 1908
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,297 m3/s, spád 1,67 m, výkon 5 HP
            1933: Francisiva turbína s vertikální hřídelí o vnějším průměry 650 mm s 15 lopatkami. Rozváděcí kolo mělo 17 lopatek výšky 160 mm a světlé šířky 36 mm. Efektivní spád 1,82 m, absolutní spád 1,91 m. Výkon pro střední roční průtok 0,315 m3 činil 5,86 HP. Turbína konstruována na průtok 0,4 m3/s měla při spádu 2 m užitečný výkon 8 HP.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
            Popispovolena 8.7.1907
            instalována 1908
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,297 m3/s, spád 1,67 m, výkon 5 HP
            1933: Francisiva turbína s vertikální hřídelí o vnějším průměry 650 mm s 15 lopatkami. Rozváděcí kolo mělo 17 lopatek výšky 160 mm a světlé šířky 36 mm. Efektivní spád 1,82 m, absolutní spád 1,91 m. Výkon pro střední roční průtok 0,315 m3 činil 5,86 HP. Turbína konstruována na průtok 0,4 m3/s měla při spádu 2 m užitečný výkon 8 HP.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1867: vodní kolo na spodní vodu, prům. 3 sáhy a 4 stopy (6,8 m), šířka 4 stopy (1,16 m), prům. hřídele 2 stopy (60 cm)
            1908 kolo nahrazeno turbínou
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popis1933: výkon 1 HP
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popis1933: výkon 1 HP
            Historické technologické prvky
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 242-243
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 242-243
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            18.9.2013 11:52 uživatelem Přírodní škola

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2013 18:41
            Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 09:44
            doxa (Jan Škoda) 14.5.2024 16:24
            cestovatelka 13.12.2016 14:00