Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jakub Hruška (22 let), manželka Markéta (18), syn Mikoláš (2), všichni poddaní a katolíci
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Písecký Bičiště Červinka Vácek Zemek Bílek Hruška Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jakub Hruška
V r. 1930 a 1939 vlastnila mlýn Žofie Bílková.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
1808, 1823 zm. Jan Písecký, mlynář 6.5.1839 umírá věk 63
1824 -1834 Antonín Berger (*1802 z Boharyně - 1. Manželka Marie dcera Jana Píseckého mlynáře z Dolních Černůtek 32, 2. Manželka Rosalia dcera Antonína Riegera mlynáře z Řehče 13) (MH)
Dle Marcely Hladké doplnil RŠ
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
