Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původně panský mlýn, příslušenství velkostaku Vranov v majetku Colloredo-Mansfeldů
před 1838 Václav Kinský, manž. Anna Součková z Podolí
poté přešel na rod Fryntů
1828 mlynář Frinta, vypuštěn a vysušen velký rybník nad mlýnem, voda přiváděna k mlýnu náhonem
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1879 od Fryntů koupili Václav a Anna Jarkovský z Blešna
převzal zeť Adolf Vyskočil z Uhřetic u Chrudimi
1908 instalována turbína, tři válcové stolice od Prokopa a elektrárna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1924 převzal syn Adolf Vyskočil ml., mlýn modernizoval, instaloval turbínu a zakoupil nové stroje
1925 mlýn zaplaven povodní
1930 Adolf Vyskočil
od 30. let do roku 1946 provozoval František Svoboda (1907-1966)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1949 znárodněno, mlýn zařazen pod Východočeské mlýny Předměřice
1958 ukončen provoz
24. ledna 1963 zemřel Adolf Vyskočil ml., mlýn zůstal neobydlen
v hospodářském stavení žili staří manželé Patočkovi a Anna Pařízková, dlouholetá služka u Vyskočilů (zemřela 1974)
25.5.1984 zchátralý mlýn zachvátil požár, zničena bývalá mlýnice
(historii doplnil jšk)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
2006 mlýn zakoupili manželé Langrovi z Hradce Králové, zahájeny rozsáhlé opravy
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Frynta
- Jarkovský
- Vyskočil
- Frinta
- Kinský
- Svoboda
Historie mlýna také obsahuje:
Václav Kinský
1825 - 1879 Fryntovi (Frintovi)
1879 - Václav Jarkovský
1930-1939 - Adolf Vyskočil (RR)
Adolf Vyskočil ml.
1935-1946 František Svoboda
Můj dědeček František Svoboda 1907-1966 provozoval mlýn pro majitele ve 30. letech až do roku 1946. S rodinou žil na Vysokém Újezdu. Odstěhoval se do Svinar a následně do Třebechovic. Manželka Růžena, rozená Králíčková byla z rodu Jarkovských, stejně jako majitel mlýna.
Miloslav Svoboda
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Vypravuje se historka, kterak mlýnská chasa za deště připevnila na hlavu vola, s kterým přijel jeden z mlečů, starodávný pestrobarevný deštník a vůl se splašil.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
