Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Historie tohoto místa na řece Mži, pár minut chůze od historického jádra města Plzně, sahá až do roku 1409.
Zmiňován 1409, 1418 a 1427.
za husitských válek náležel bohaté plzeňské rodině Pabiánků
1462 Jan Petlič
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1585-91 Šebestián Kříž
16. stol. rodina Kalikova
rod Stehlíků
rod Pecháčků
1860-1875 mlynářský magnát František Hýra (1875 zkrachoval)
Po staletí se zde zpracovávalo obilí a vyráběla kvalitní mouka. V průběhu mnoha let se zde vystřídala velká řádka majitelů a mlynářů a časy byly dobré i zlé. Snad nejtěžší období zažil Kalikovský mlýn v roce 1883, kdy celou budovu zachvátil mohutný požár a zcela ji zničil. Na spáleništi zbyly pouze ohořelé obvodové zdi. Roku 1886 koupil celý objekt pan Hermann Kussi se synem a vše zrekonstruoval a zmodernizoval.
Mlýn vyhořel v roce 1883 a znovu 1913
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna H. Kussi, syn
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V dalších letech byly přistavovány další části až do dnešní podoby. Kalikovský mlýn plnil svou funkci až do roku 2003, kdy už ovšem sloužil pouze jako sklad mouky.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kussi
- Pabiánek
- Petlič
- Stehlík
- Pecháček
- Hýra
- Kříž
- Kalik
Historie mlýna také obsahuje:
1425 rodina Pabiánků
1462 Jan Petlič
1585-91 Šebestián Kříž
rod Stehlíků
rod Pecháčků
1860-1875 František Hýra
1886-1939 - Hermann Kussi a syn (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Podle pověsti "Straka z domu Zlaté slunce", uvedené ve sbírce Pověsti plzeňského kraje od K. Drhovského, se u Kalikovského mlýna utopila služebná Mařenka, která byla neprávem nařčena paní z domu Zlaté slunce v Plzni z krádeže zlatého prstýnku. Přestože paní prohledala všechny Mařenčiny věci a nic nenašla, Mařenku vyhnala. Ta běžela ik Kalikovskému mlýnu a tam se utopila. Po Mařenčině pohřbu kominík čistil komíny v okolních domech u domu Zlaté slunce a našel ve stračím hnízdě ten zlatý prstýnek, kvůli kterému se Mařenka utopil. Zlá paní se odstěhovala do Klatov, kde zanedlouho zemřela, prý ji terfil šlak. (HŠ)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- plomba na pytel