Ne vždycky rak na mlýně,
někdy také žába se nahodí.
(české přísloví)

mlýn Haškov, mlýn v Roztokách

mlýn Haškov, mlýn v Roztokách
1, 23, 32
K Pískovně
Veselá
295 01
Mladá Boleslav
Veselá u Mnichova Hradiště
50° 30' 27.3'', 14° 57' 54.5''
Mlýniště bez mlýna
Bývalý mlýn stojí na levém břehu náhonu z Jizery v průmyslovém areálu Škoda Mnichovo Hradiště.
Mlýn zbořen po roce 2018. (RŠ)
1926 na pravém konci hlavního jezu na Jizeře cca 500 m sz od býv. mlýna vybudována MVE
Na předměstí v průmyslovém areálu
Jizera
nepřístupný

Obecná historie:

1874 koupil vídeňský podnikatel Bujjati mlýn na Jizeře a na jeho místě vybudoval textilní továrnu. V r. 1860 byla zbudována barvírna a tiskárna, r. 1875 tkalcovna. Dokončení areálu v 1892, kdy zaměstnával kolem 400 dělníků. Po krachu Bujjatiho využíván areál strojírnou J. Šimona, přestěhovanou z Ptýrova. Ve 30. l. 20. st. zde vznikla továrna na štumpy a klobouky. Po r. 1948 vznikla v areálu továrny pobočka AVIA Letňany, která se v r. 1953 stala pobočkou Libereckých automobilových závodů (LIAZ)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je poprvé zmiňovaný v listině ze dne 23. 8. 1345 jako součást hradišťského kláštera: „...z nichž jeden mlýn je v Bakově pod Veselou, běžně se nazývá v Roztokách...“. V roce 1400 je první zmínka o dvoru zemana Haška, podle něhož se jmenuje dnešní část Mnichova Hradiště.

poč. 16. stol. patřil pod hradišťské panství a nazýval se mlýnem Divišovým, mlynář odváděl 80 korců žitné mouky a měl vykrmit 8 vepřů pro panství.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1556 byl dvůr s mlýnem připojen k zvířetickému panství.

konec 17. stol. Jan Korselt, mlýn měl 4 složení na spodní vodu, jahelku a 3 stoupy. U mlýna soukenická valcha a malé hospodářství na 3 věrtele staré pražské míry.

syn Karel Korselt (+1718), 1711 mu František Josef z Valdštejna a Vartenberka emfyteuticky odprodal mlýn za 1.000 kop gr. míš., splatil závdavek 200 kop, zbytek splácel po 40 kopách ročně. Ze mlýna platí činži 310 zl. ročně a náhradu za vykrmení 15 prasat do sádla po 5 zl., celkem tedy 75 zl. Stanoveno měřičné jedna čtvrtce ze strychu obilí k semletí (cca 6%).Povinně přimlýněni poddaní z města Mnichova Hradiště, Hrubého a Malého Ptýrova, Mánkovic, Zadního Habru, Lhotic, Haškova, Bud a Dobré Vody. Valchu u mlýna si vrchnost ponechala. Jelikož byl mlýn ve špatném stavu, dostal mlynář na opravu trámy z 12 kmenů, 15 vyschlých prken, 50 kop nových šindelů, 1 kopu a 30 ks falcovaných prken a 2000 hřebíků do šindelů. Vrchnost nadále platí vykroužení a zajišťuje dopravu kamenů, dodává dlouhé dříví na hřídele a na vantroky a na každé složení 1 fůru bukového dřeva. Opravy jezů zajišťuje vrchnost s pomocí mlynáře.

Karel Korselt přistavěl k mlýnu 1 složení, 2 komory, 2 světničky s kanceláří, nové chlévy a maštale a vyklučil pole mezi vodami na 1 strych výsevku, což vrchnost ocenila na 600 kop gr.miš., čímž cena mlýna stoupla na 1.600 kop gr. míš.

1718 zůstala vdova se 7 sirotky, znovu se provdala za Jiříka Čáslavského, který koupil mlýn za 1.600 kop gr.míš. na 12 let, 1719 přijat za mistra do cechu mlynářského, pekařského a perníkařského v Mnichově Hradišti.

1731 koupil mlýn Jan Korselt (1708-1745, syn Karla Korselta, manž. Kateřina) za 1.754 kop, složil závdavek 400 kop, zbytek splácel po 50 kopách. Jelikož musel převzít mleče z Bakova a Koprníku za tamní dočasně zničené mlýny, postavil na druhé starně ještě jeden menší mlýn na 2 složení.

1743 vyhořely maštale a přilehlá stodola, téhož roku opět postaveno.

1746 vdova Kateřina znovu provdána za Františka Hallu, koupil mlýn na 12 let. Mlýn ohodnotili dle rozhodnutí bakovských konšelů Samuel Korselt, mlynář chocnějovský a František Ziegelheim, z mlýna kněžmostského na 3.094 kop gr.míš., Halla splatil hotově polovinu a zbytek splácel po 50 kopách. Vrchnostenská činže zvýšena na 373 zl.

1754 syn Jan Korselt ml. dospěl, oženil se s Terezií a převzali mlýn za 2.420 kop gr.míš., hotově splatil 1.122 kop, čímž spaltil všechny dluhy a zbytek splácel po 40 kopách ročně. Pod pokutou 6 kr. z každého strychu nesměl přijímat cizí mleče. 

1760 od hraběte Vincence z Valdštejna a Vartenberka přikoupil 3 ks pole na ostrově a u staré Jizery celkem na 28 str. 3 věrtele (cca 8 ha)výsevku a louku u Jizery, vše za 2.300 zl. rýn. Z  přikoupených pozemků odvádí 20 zl. gruntovní činže a poplatek extra ordinarium dalších 10 zl. ve 2 splátkách na sv. Jiří a sv. Havla.

1765 Jan a Terezie Korseltovi mlýn s rolnickým hospodářstvím a loukou na 3 věrtele výsevku staré pražské míry  prodali za 2.800 zl. Josefu Horáčkovi z loukoveckého panství a sami se přestěhovali na loukovecké panství. Horáček musel ještě zvlášť zaplatit 2.300 zl. za pozemky, koupené v roce 1760 Korseltovými a hradil též náklady za jejich výhost na loukovecké panství ve výši 30 zl. 45 kr. Ze smlouvy rovněž vyplývalo, že již k mlýnu není přimlýněno celé město Mnichovo Hradiště, nýbrž jen "od Jindřicha Frunzla až k Pavla Junka domku, též vprostřed rynku s sedmi stojícíma domky".

1775-1821 Jindřich Vavruška s manž. Viktorinou

1821 převzal syn František Vavruška s manž. Annou roz. Hallovou za 25.100 zl. víd.č.

1841 vrchnost stavěla nový velký jez

1842 František Vavruška

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1852 vyvazení z poddanství, roční povinnost vůči vrchnosti vyhodnocena na 51 zl. 27 kr., mlynář odvedl do vyvazovacího fondu náhradu za 20 let, tedy 1.029 zl.

převzal syn František Vavruška ml.

1871 velká voda protrhla jez, opravu již hradil mlynář

1873 Fr. Vavruška prodal mlýn s 3 složeními a jahelkou Františku Bujattimu a odstěhoval se do Podbukoviny

František Bujatti pronajal mlýn Janu Ryplovi ze mlýna v Trenčíně a na pravé starně náhonu postavil tiskárnu a barevnu hedvábí.

1878 mlýn přestavěn na mechanickou přádelnu na vodní pohon, vodní kola nahradil Girardovou turbínou

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1921 A.s. pro průmysl hedvábnický, dř. František Bujatti, firma Laurin & Klement vypracovala projekt elektrárny na jezu v Ptýrově o výkonu 600 HP, od A.s. pro prům. hedvábnický převezme vodní právo na 3 m3/s, 0,5 m3/s se ponechá na proplachování koryta, za 2,5 m3/s jí bude dodávat elektrickou energii. Udržování jezu přejde na firmu L&K.

1926 elektrárna s 2 turbínami 331 kW a 183 kW  spuštěna

1928 Laurin & Klement prodala elektrárnu Družstevním závodům Dražice

V roce 1930 jsou uváděny jako majitel objektu Družstevní závody Dražice, které v něm provozovaly tkalcovnu a elektrárnu

Po 2. světové válce byl objekt bývalého mlýna začleněn do průmyslového areálu automobilového závodu LIAZ a později Škoda Mnichovo Hradiště.

1951 elektrárna znárodněna pod n.p. Liberecké energetické a rozvodné závody

nakonec začleněna do STE Mladá Boleslav

1994 Fond národního majetku elektrárnu odprodal MHMVE a.s. Ptýrov, zahájena rekonstrukce a modernizace. Postavena nová rozvodna 6,3/22 kV a ovládaní elektrárny převedeno na poloautomatický provoz se zabezpečovací automatikou. Regulace průtoku turbín prováděna stálou obsluhou.

2011 oprava betonových konstrukcí pilířů a odlehčovací propusti

 

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vavruška
  • Diviš
  • Korselt
  • Čáslavský
  • Halla
  • Horáček
  • Bujatti
  • Rypl

Historie mlýna také obsahuje:

1700 Jan Korselt

1711-1718 Karel Korselt 

1718-1731 Jiřík Čáslavský

1731-1745 Jan Korselt

1746-1754 František Halla

1754-1765 Jan Korselt ml.

1765-1775 Josef Horáček

1775-1821 Jindřich Vavruška 

1821-1852 František Vavruška

-1873 František Vavruška ml.

1873-1878 František Bujatti

1873- Jan Rypl (nájemce)

1921 A.s. pro průmysl hedvábnický, dř. František Bujatti

1921-1928 Laurin & Klement

1928-1951 - Družstevní závody Dražice

1951 Liberecké energetické a rozvodné závody

-1994 STE Mladá Boleslav

1994- MHMVE a.s. Ptýrov

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
12 2020
    vrchnostenský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice bez obytné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    Na štítu mlýna pod střechou je zachován vlys. Na okrajích střechy ve štítě jsou stylizované vázy.
    V suterénu sklepy a turbinové kašny. V přízemí je strojovna, v níž se nacházejí kozlíky obou turbín s příslušnými převody, dvěma olejovými regulátory a 2 generátory na střídavý proud.
    K vlastní strojovně přiléhá jednopatrový přístavek, který v přízemí obsahuje předsíň a jeden byt, jakož i umývárnu, záchody a skladiště. V prvním patře se nachází druhý byt.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • zcela bez technologie aj.
    Žádná položka není vyplněna
    1700: 4 složení, jahelka a 3 stoupy
    1873: 3 složení a jahelka
    Zaniklý
    • stoupa
    • jahelka
    • tkalcovna
    • přádelna
    • valcha
    • jiné
    Nezjištěn
    • výroba elektrické energie
    1700 jahelka a 3 stoupy, u mlýna valcha
    1873 jahelka
    1873 tiskárna a barevna hedvábí
    1878 mechanická přádelna
    1921 schválen projekt elektrárny na jezu v Ptýrově, 1926 elektrárna spuštěna
    V roce 1930 byla ve mlýně tkalcovna a elektrárna.
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    Ke mlýnu je voda přiváděna dlouhým náhonem z Jizery, pod areálem se náhon vlévá do potoka Veselka.
    1841 postaven nový velký jez
    1871 jez protržen, opraven
    1873: 2 žlaby, v každém z nich 2 kola, u mlýna malý jez, který sloužil jako odlehčovací zařízení při velkých vodních průtocích
    Jez je 67 m dlouhý a na pravé straně na něj navazuje v roce 1957 postavená odlehčovací propusť šířky 10 m, hrazená ocelovou dutou klapkou. Pohybový mechanismu klapky tvoří elektromotor s cévovou tyčí, umístěný na pravém pilíři. Před česlem je norná stěna, která odvádí nečistoty z povrchu hladiny do odlehčovací propustě. Za nornou stěnou následuje jalové stavidlo. Za česlemi vně objektu elektrárny jsou umístěna stavidla turbín, ovládaná elektrohydraulicky.
    1925: Těsně na turbínové kašny přiléhá krátký jalový žlab o šířce 2 m, který je usměrňovacím pilířem oddělen od vlastního pevného jezu. Polohou úplně shodného se starým jezem firmy Akciové společnosti pro průmysl hedvábnický, dříve František Bujatti, stávajícího v těchto místech na základě starších, dříve nabytých práv. Záplava pevného jezu je 67,05 m dlouhá. V pokračování tohoto pevného jezu se nachází za středním 1,7 m širokým pilířkem jez poklopový o průtočné šířce 15 m se hřbetem a základy zavázanými do levého pobřežního pilíře, dříve zde stávajícího a tvořícího současně pobřežní pilíř náhonu firmy Bujatti. Vztyčení a sklápění poklopu děje se vodou protékající obtoky středního a pobřežního pilíře s horní vodou do komory pod poklopy, nebo z té do vody spodní. Průtok vody v obtocích řídí se u ústředního pilíře jedním, u pobřežního pilíře dvěma stavidly, zařízenými na ruční klikový pohon.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1878 namísto vodních kol instalována Girardova turbína s hltností 2,5 m3/s
    V roce 1930 byla v tkalcovně 1 Girardova turbína, hltnost 2,997 m3/s, spád 1,60 m, výkon 48 HP.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1878 namísto vodních kol instalována Girardova turbína s hltností 2,5 m3/s
    V roce 1930 byla v tkalcovně 1 Girardova turbína, hltnost 2,997 m3/s, spád 1,60 m, výkon 48 HP.
    Typturbína Francisova
    StavNezjištěn
    VýrobceJosefa Prokopa synové Pardubice
    Popis1926 instalovány 2 vertikání Francisovy turbíny
    1930 v elektrárně:
    2 turbíny Francis
    1) hltnost 8 m3/s, spád 2,9 m, výkon 242 HP (183 kW), prům. oběžného kola 1800 mm, 28 rozváděcích lopatek, výška rozváděcích lopatek 630 mm
    2) hltnost 14,5 m3/s, spád 2,9 m, výkon 438 HP (331 kW), prům. oběžného kola 2100 mm, 30 rozváděcích lopatek, výška rozváděcích lopatek 980 mm
    obě 49 ot/min
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Popis1700: 4 kola na spodní vodu
    1873: 4 kola na spodní vodu o prům. 5,16 m
    Typdynamo
    StavDochovaný
    VýrobceČeskomoravské energetické závody Fr. Křižík a.s. Praha
    Popisnapětí 6.300 V
    otáčky turbíny převáděny ocelovým kolem se šikmým ozubením a pastorkem na 427 ot/min
    Typdynamo
    StavDochovaný
    VýrobceČeskomoravské energetické závody Fr. Křižík a.s. Praha
    Popisnapětí 6.300 V
    otáčky turbíny převáděny ocelovým kolem se šikmým ozubením a pastorkem na 427 ot/min
    Historické technologické prvky
    AutorInternet
    NázevHaškov (Mnichovo Hradiště, Česko)
    Rok vydání0
    Místo vydání
    Další upřesnění
    Odkazhttp://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0318524-Haskov-Mnichovo-Hradiste-cesko/
    Datum citace internetového zdroje24.3.2014
    AutorInternet
    NázevHaškov (Mnichovo Hradiště, Česko)
    Rok vydání0
    Místo vydání
    Další upřesnění
    Odkazhttp://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0318524-Haskov-Mnichovo-Hradiste-cesko/
    Datum citace internetového zdroje24.3.2014
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam vodních děl Republiky československé
    Rok vydání1930
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněníJičín, str. 24, 25
    AutorJosef Emler
    NázevRegesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae
    Rok vydání1892
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněníČtvrtý díl (1334–1346), str. 808
    Odkazhttps://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=8&bookid=196&page=808&action_button=%F0%9F%93%96%EF%B8%81
    Datum citace internetového zdroje20.7.2021
    AutorVáclav Šolc
    NázevMlýny a elektrárny na dolním toku Jizery
    Rok vydání2024
    Místo vydáníTurnov
    Další upřesněnís. 44-52
    AutorJiří Chmelenský
    NázevElektrárny firmy Laurin & Klement a elektrifikace Středního Pojizeří
    Rok vydání2015
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnírigorózní práce FFUK, s. 90-109
    Odkazhttps://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/1219/150035541.pdf?sequence=1&isAllowed=y
    Datum citace internetového zdroje12 2024

    Žádná položka není vyplněna

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - vodní dílo

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

    Vytvořeno

    24.3.2014 22:31 uživatelem Helena Špůrová

    Majitel nemovitosti

    Není vyplněn

    Spoluautoři

    Uživatel Poslední změna
    Rudolf (Rudolf Šimek) 14.12.2021 20:48
    Jiřík 18.5.2014 16:29
    doxa (Jan Škoda) 15.12.2024 16:40
    Jiří Smitka (Jiří Smitka) 20.7.2021 14:59