Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Panský semínský mlýn byl zbudován na Opatovickém kanále krátce po dokončení tohoto vodního díla v roce 1521. (RR)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Původně byl dřevěný, v 50. letech 16. století však vyhořel. V roce 1558 byl vystavěn znovu a téhož roku 1558 byl pronajat mlynáři Lexovi za 52 kop míšeňských grošů.
U mlýna stávala pila i hamr. Zajímavou praktikou dřívějších dob bylo, že majitel panství nasadil do všech mlýnů na svém území prasata na výkrm. Prasata se krmila převážně moučným prachem z podlahy a půdy mlýnice. (RR)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Soupis mlýn§ z roku 1704 uvádí dvě [vodní] kola mlýnská, jednu jahelku a jedno kolo se stoupou. (RUr)
Roku 1773 byl semínský mlýn se čtyřmi složeními pronajat mlynáři Čermákovi za 4.500 zlatých a každý rok ještě 61 zlatý a čtvrt krejcaru úroku k tomu. (RR)
1883 - majitel J. Rejholec (RR)
Na počátku 20. století prodává jeho majitel František Korec mlýn se všemi pozemky za 92.000 zlatých c.k. dvornímu velkostatku v Kladrubech, který provedl v roce 1903 celkovou rekonstrukci. (RR)
První světová válka (1914–1918)
Nedlouho po vzniku Československa, v dubnu 1919, vzniká v Přelouči mlýnské družstvo s názvem "Rolnický družstevní mlýn" za účelem pronájmu semínského mlýna. Prvním předsedou se stal František Kučera, rolník ze Sopřeče. Později byli do družstva přijati také semínští rolníci, pánové Mazal a Zeman.
V roce 1922 provedlo družstvo další modernizaci mlýna. Namontována byla nová turbína od firmy Josef Porket, strojírny Růženina Huť ze Skuhrova nad Bělou.
Jednalo se o Francisovu turbínu číslo 1, průměr 85 cm, spád vodního toku je 3,88 metru, průtok 2,2 krychlových metrů za vteřinu. Užitečný výkon turbíny byl 0,78 HP a výkon 88,7 HP. (RR)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Zmodernizovaný mlýn sloužil nepřetržitě, s určitými částečnými úpravami, až do roku 1964. Toho roku bylo v semínském mlýně ukončeno mletí obilí. Objekt byl Státním plemenářským ústavem v Kladrubech nad Labem využíván jako výrobna šrotu a sklad. V 70. letech minulého století mlynářská činnost definitivně ustala. (RR)
Zdroj: http://www.seminuprelouce.cz
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
