Mlynáři a pekaři nekradou, člověk jim sám nosí.
(německé přísloví)

Koštický, Ortův mlýn

Koštický, Ortův mlýn
33
57
Koštice
439 21
Louny
Koštice
50° 24' 5.0'', 13° 56' 25.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn doložený k roku 1436, do dnešní podoby přestavěný na přelomu devatenáctého a dvacátého století se secesní částí obytných budov.
mlýn v obci na břehu řeky
Ohře
nepřístupný

Obecná historie:

Manželé Jan a Anna Ortových kupují mlýn i přilehlý dům od Josefa Johna za 30000 zlatých.  Ti předtím prodali svůj mlýn v Matrovicích u Mladé Boleslavi Albrechtu Kounicovi a zakoupili mlýn koštický. Měli čtyři děti: Josefa Karla, budoucího majitele mlýna, Annu, Boženu a Jaroslava. Ortovi mlýn r. 1886 předali synovi Josefu Ortovi  s manželkou Antonií roz. Kopšovou, mlynářskou dcerou z Horek u Mladé Boleslavi. Josef později vedl spor o věno s jejím otcem.

Mlynář Josef Karel Ort byl podnikavý člověk Pustil se do přestavby mlýna. Finanční krizi, zaviněnou překotným investováním, řešil odjezdem za výdělkem do Ameriky. Nebyl schopen splácet půjčky, jeho tchán mu odmítl pomoci a Josef před věřiteli doslova utekl. Původně pomýšlel v Americe zůstat a povolat tam i svoji rodinu. Jeho manželka však nakonec dlužné peníze dala dohromady, dluhy vyrovnala a Ort se vrátil do koštického mlýna. Po návratu modernizaci mlýna dokončil a ten se stal prvním českým automatickým mlýnem. Nahradil pohon  šesti vodními koly turbínami, instaloval parní stroj, na světové výstavě v Paříži nakoupil moderní mlecí stroje, provozoval elektrárnu i pekárnu, které sloužily i potřebám obce Koštice. Od r.1902 mlýn poháněla jedna Francisova turbína, od r.1915 turbíny dvě.  Koštická elektrocentrála poháněla nejen mlýn, ale zřídilo se i pouliční osvětlení v celých Košticích, mlýn dodával také elektřinu do domácností. Výpadky turbín později zajišťoval parní stroj.

V roce 1919 koštický mlýn vyhořel.

Po smrti mlynáře Josefa Orta 8. 4. 1927  majetek spravovala jeho žena Antonie. Poslední rekonstrukci koštického mlýna provedla v roce 1947 vnučka Josefa Orta Marie Loupalová nar. 1912  se svým manželem Josefem M. Blížencem.

Mlýn byl v roce 1948 znárodněn, majitelé i s dvěma dětmi vyhnáni. Majetek v Košticích převzaly nejprve Severočeské mlýny n.p., pak JZD Koštice, které mlýn změnilo ve sklady. Po roce 1989 byly zdevastované objekty vráceny restituentům, kteří je prodali současnému majiteli, ten s rodinou obnovil vodní elektrárnu a postupně objekty rekonstruuje.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

13.4.1436 Jan Nenáhlo z Koštic svědčil, že bratři Jan a Duchek, mlynáři, jsou bratří dílní dědictví svého otce Klementa

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1574-82 Svatuš Pakosta, poddaný Fridricha z Lobkovic na Peruci

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1654 Čermák

1698 Jan Čermák

1713 Kryštof Vaigl

1748 Václav a Anna Johnovi

1765-66 František John

1770 Josef John emfyteuticky zakoupil mlýn se šesti koly za 5.000 zl. (2.500 zl. si vypůjčil od bratra Františka, splatil 1871-90)

1802 za 4.000 zl. převzal Václav John

1837 syn Václav John ml.

1844 Josef John s manž. Annou

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1864 založeno

1882 a 30.000 zl. koupil Jan Ort s manž. Annou

Josef (+8.4.1928) a Antonín Ortovi, každý 1/2

1902 instalována turbína

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1915 instalována 2. turbína

1930, 1936 Josef K. Ort, 1. český automatický mlýn a elektrocentrála

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ort
  • John
  • Čermák
  • Vaigl

Historie mlýna také obsahuje:

před 1436 Klement

1436 Jan a Duchek

1654 Čermák

1698 Jan Čermák

1713 Kryštof Vaigl

1748 Václav John

1765-66 František John

1770 Josef John 

1802 Václav John

1837 Václav John ml.

1844 Josef John

1864 Josef John

1882 Jan Ort 

Josef  a Antonín Ortovi

1930-1939 - Josef Karel Ort (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • secesní
    zděná
    vícepodlažní
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • komín
      • zcela bez technologie aj.
      První energetické využití toku řeky Ohře bylo pomocí mlýnského kola v náhonu, které spolu s dalšími koly pohánělo celý mlýn. Na jejich hřídele bylo napojeno dynamo k výrobě stejnosměrného proudu. Velkým pokrokem bylo nahrazení mlýnských kol dvěma Francisovými turbínami, které poháněly mohutná dynama. Celý mlýn se elektrifikoval. Na návrh mladého Karla Orta byla zřízena v elektrárně akumulátorovna. Elektrické články (60 kusů) byly nabíjeny přímo dynamem o napětí 120 V. Tato napěťová záloha sloužila při velkých a malých vodách, kdy musely být turbíny odstaveny.

      Dnes mlýn předělán na výrobu elektřiny.
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1930: mlýn a elektrárna
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • turbínový domek
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis1902 instalována turbína
      1915 instalována 2. turbína
      1930: 2 turbíny Francis, hltnost 6,25 a 6,617 m3/s, spád obou 1,4 m, celk. výkon 180,5 HP
      V roce 2002 přicházejí do zcela zdevastovaného mlýna břežanští Kindlovi jako noví majitelé. Rozhodli se, že vykopou přes sto let staré Francisovy turbíny. To se jim podařilo. Mohli pokračovat ve svých plánech použít původní turbíny k pohonu střídavých generátorů budoucí malé vodní elektrárny v původní lokalitě.
      Práce pokračovaly a první turbína s generátorem byla spouštěna v listopadu 2003 a druhá v roce 2004. Čistý spád při maximálním průtoku turbínami je 1,4 m. Maximální dosažitelný výkon je 145 kW. Obsluha je plně automatická. Výtok vody je do upraveného ostrovem odděleného odpadního kanálu. Připravuje se výstavba rybochodu.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis1902 instalována turbína
      1915 instalována 2. turbína
      1930: 2 turbíny Francis, hltnost 6,25 a 6,617 m3/s, spád obou 1,4 m, celk. výkon 180,5 HP
      V roce 2002 přicházejí do zcela zdevastovaného mlýna břežanští Kindlovi jako noví majitelé. Rozhodli se, že vykopou přes sto let staré Francisovy turbíny. To se jim podařilo. Mohli pokračovat ve svých plánech použít původní turbíny k pohonu střídavých generátorů budoucí malé vodní elektrárny v původní lokalitě.
      Práce pokračovaly a první turbína s generátorem byla spouštěna v listopadu 2003 a druhá v roce 2004. Čistý spád při maximálním průtoku turbínami je 1,4 m. Maximální dosažitelný výkon je 145 kW. Obsluha je plně automatická. Výtok vody je do upraveného ostrovem odděleného odpadního kanálu. Připravuje se výstavba rybochodu.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis1770: 6 kol
      1902 nahrazena turbínou
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Historické technologické prvky
      AutorIrena Hellerová
      NázevMlýn č.33 a přilehlý dům č.57
      Rok vydání2014
      Místo vydáníKoštice
      Další upřesněníčlánek z internetu
      Odkazhttp://mesta.obce.cz/kostice/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7098&id=25842&p1=1099
      Datum citace internetového zdroje25.2.2015
      AutorIrena Hellerová
      NázevMlýn č.33 a přilehlý dům č.57
      Rok vydání2014
      Místo vydáníKoštice
      Další upřesněníčlánek z internetu
      Odkazhttp://mesta.obce.cz/kostice/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7098&id=25842&p1=1099
      Datum citace internetového zdroje25.2.2015
      AutorAntonín Glanc
      NázevMinulost a budoucnost vodní elektrárny v Libochovicích IV. část
      Rok vydání0
      Místo vydáníLibochovice
      Další upřesněníčlánek z internetu
      Odkazhttp://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1363
      Datum citace internetového zdroje25.2.2015
      AutorKotrbová Martina
      NázevMlýn starý 440 let byl zcela zdevastovaný. Josef Kindl mu vrátil život
      Rok vydání2018
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttps://bydleni.idnes.cz/rekonstrukce-mlyn-zachrana-mlyna-vodni-mlyn-vodni-elektrarna-pamatka-1ek-/rekonstrukce.aspx?c=A180627_112904_rekonstrukce_web
      Datum citace internetového zdroje1.7.2018
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 23
      AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
      NázevČeskoslovenské mlynářství
      Rok vydání1936
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 217
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 110-111

      Místo uložení
      Název fondu
      Název archiválie
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura
      Místo uložení
      Název fondu
      Název archiválie
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      25.2.2015 19:23 uživatelem Cesty František

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 9.5.2023 12:46
      Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 18:26
      doxa (Jan Škoda) 6.8.2024 22:35