Historie
Obecná historie:
Mlýn stával na pravém břehu řeky Dyje. Poprvé je zmíněn v listině markraběte Přemysla Otakara (datována 6.6.1252) ve které stvrzuje křížovníkům na Hradišti ( u Znojma) veškeré okolní statky a výsady, mimo Čekanovský mlýn. Šlo zřejmě o mlýn svobodný protože není uváděn ani v majetku Louckého kláštera. Později je v listinách uveden pod jménem Trawznycht a to r. 1409. Citace: Anna Šanova bere na spolek muže svého Kunáčka z Luzné na mlýn řečený „Trawznycht", ( quod situm est super flumine Dygye ). Dále je zmíněn roku 1418 v královských listinách a to jako pustý. Mlýn byl obnoven snad až v 17. století a provozován až do počátku století 20. V té době zde byla i výletní restaurace. V roce 1931 byl objekt přestavěn na vodní elektrárnu. Byla zde instalována moderní kaplanova turbína o výkonu 1 MW. V letech 1962 až 1966 došlo v tomto údolí k výstavbě vyrovnávací vodní nádrže Znojmo. Mlýn byl zbořen a zatopen.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je poprvé připomínán v listině markraběte Přemysla Otakara již 6. 6. 1252. Jednalo se zřejmě o svobodný mlýn, neboť v této listině je přímo vyloučen z majetku křížovníků na Hradišti u Znojma a není uváděn ani v majetkou Louckého kláštera.
Znovu se v listinách objevuje roku 1409 pod jménem Trawznycht.
Jako pustý je mlýn uváděn roku 1418 v královských listinách.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
K obnovení mlýna došlo až v 17. století.
Účtování probošta Gerharda von Schlesin z r. 1629: roční úroky z Trausnického mlýna obnášely 3,24 zlatých, za další dva mlýny dohromady jen 4,40 zlatých. Navíc musely oba mlýny vykrmovat pro proboštství ročně vždy po jednom vepři, zatímco Trausnický mlynář dva kusy.
První světová válka (1914–1918)
V 1. pol. 20. stol. fungovala při mlýně výletní restaurace.
V roce 1930 byl majitelem mlýna František Graf. (LR)
V roce 1931 byl mlýn přestavěn na vodní elektrárnu, kterou poháněla kaplanova turbína o výkonu 1 MW.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V letech 1962 - 1966 došlo k výstavbě vodního díla Znojma, mlýn býl demolován a zatopen.
zdroj historie: Zdeněk Pechar
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Graf
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
