Jdi do tvarohového mlýna do Buxtehude.
(německé rčení)

Sovovy, Odkolkovy mlýny

Sovovy, Odkolkovy mlýny
503/2
503,504,527-III.
U Sovových mlýnů
Praha - Malá Strana
118 00
Hlavní město Praha
Malá Strana
50° 5' 1.9'', 14° 24' 31.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Na místě Sovových mlýnů je uváděn první pražský mlýn ze 14. století v gotickém slohu, později přestavován renezančně. V roce 1855 se jednalo o komplex tří mlýnů. Současná podoba historické budovy je z 2. poloviny 19. století, kdy byl mlýn přebudován z mlýna vodního na mlýn parní. Po nedávné rekonstrukci je v Sovových mlýnech umístěna galerie moderního umění.
Uprostřed města
Vltava
39549 / 1-877
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Název mlýna je podle Václava Sovy, který mlýn koupil v roce 1478. Ten zde vystavěl dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozovny. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady.

V. V. Tomek píše, že naproti nynějšímu ostrovu Střeleckému stály na malostranském břehu mlýny poplatné mělnickému proboštství. Koupí od starších poplatníků nabyli je pro sebe již někdy na začátku XIV. stol. (před rokem 1325) „rytíři Svatojanští od chrámu Panny Marie konec mostu", avšak prodali je zas pod plat r. 1393 Augustinu Apothekáři, měštanu staroměstskému. A v témže díle Tomkových „Dějin" se píše, že r. 1393 mlýny ty, které se později nazývaly Sovovy (čp. 111-503) náležely klášteru sv. Jiří. (RR)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Dále se majitelé střídali. Podle nich byl mlýn nazýván Severínovský, Kosořský.

* * *

Po husitských válkách se mlýnů těch zmocnila obec, avšak propadly r. 1547 konfiskaci za odboj Pražanů proti Ferdinandu I. Z Čelakovského se dovidáme, že po r. 1561 byly skoro všechny mlýny obcím Pražským vráceny a zůstaly v držení obecnim pak skoro po dvě století. Staré Město však r. 1574 vedle nabyté držby mlýnů přikoupilo ještě k vůli Staroměstské vodárně mlýny Sovovské na Malé Straně, jež byly zřízeny r. 1478 se svolením obce Staroměstské a obdržely jmeno po držiteli Václavovi Sovovi z Libichova. Obec nadále mlýny pronajímala. Od r. 1562 se mlýny nazývaly Severinovy. (RR)

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Ve mlýně se narodil významný hudebník Josef Mysliveček. Více viz

V roce 1795 koupil mlýny Vojtěch Vavřík. Jeho dcera Barbora se provdala za roudnického mlynáře Františka Trödla. Mlýn dědí jeho sestra Marie Trödlová. Roku 1840 přišel do Sovovského mlýna nový mlynářský František Serafín Odkolek, za něhož se Marie Trödlová provdala. Nastává rychlý rozvoj mlýna, přikupuje se další budova a provádějí se přestavby a nástavby.

* * *

Pozdější zprávy o Sovových mlýnech se datují z r. 1675 u příležitosti, kdy rada Menšího Města Pražského žádala Staroměstské, aby jí postoupili „mlejny Sovovské s oné strany řeky na gruntech staroměstských k vyzdviženi vodárny". Avšak Staroměstští to odepřeli, pravíce, že se to nemůže stát pro podstatné příčiny, protože „ty mlejny Sovovské tak nyní řečené, kdežto předešle toliko sama huť byla a Venclikovská slula, od předkův našich k tomu konci koupené jsou, poněvač času letního pro sucho a malé vody, ležíce z oné strany řeky, voda takměř všechna zmizela, a vodárna Staroměstská jíti a vodu do Starého Města hnáti nemohla." „Proto vystavili naši předkové," dokládali Staroměstští, „ty mlejny s velkým nákladem, mezi nimiž jez také se nachází, aby časem letním, když malé vody jsou, ty Sovovské zastavili a sem na tuto stranu k vodárně naší voda se hnáti mohla; kdež časem týž mlynář Sovovský několik pořád téhodnův jak s pilou, tak i se mlejny státi musí a vodu k vodárně naši naháněti, a kdyby, což se státi nemůže, tam vodárna a zde zase druhá na jednom jeze byla postavena, musilo by Staré Město Pražské letního času, kdež se nebezpečenství ohně jest obávati, býti bez vody, čehož oni páni Pražané Menšího Města Pražského dobrým svědomím žádati nemohou." Na to, že by mohla Malá Strana bez vody být ohrožena ohněm, se ovšem Staroměstšti neohlíželi. Dále se v listu tom praví: „Kteréžto také mlejny před dvěma sty lety i více páni křižovníci Maltézští míti chtěli, a o ně předkové naši těžký a na leta se vztahující soud trpěti musili; avšak přece při soudu zemském větším to, že na gruntech staroměstských jsou a leží a bez nich pro vodárnu svou býti nemohou, právi zůstali, takže ti od jurisdikce Starého Města Pražského dependující břehové a na nich mlejny i domové s oné druhé strany řeky i sama také řeka od ouřadu mostu Pražského odcizovati se nedá, neb per consequens i k řece purkmistr a rada Menšího Města Pražského by sobě právo potomné přivlastňovati chtěli, k čemuž my na místě obce žádným způ sobem povoliti nemůžeme."(RR)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1850 je založena firma "František Odkolek". V této době se mlýnu říkalo Odkolkovský.

1855 majitelé:

čp. 503 a 527/III.  Trodler František, dědicové, resp. Odkolek

čp. 504/III. Legler Jindřich

V roce 1865 F. Odkolek přikupuje další dům, ve kterém zřizuje pekárnu. Mlýn nechal novogoticky přestavět a vybavil ho moderním parním mlýnem.

Budova v r. 1896 částečně vyhořela. (30. ledna 1896 - RR).

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Od roku 2001 je zde galerie moderního umění.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sova
  • Vavřík
  • Trödl
  • Odkolek
  • Mysliveček
  • Trodler
  • Legler

Historie mlýna také obsahuje:

1478 - Václav Sova

1795 - Vojtěch Vavřík

František Trödl

1840 - František Serafín Odkolek

1855:

čp. 503 a 527/III.  Trodler František, dědicové, resp. Odkolek

čp. 504/III. Legler Jindřich

2001 - galerie moderního umění.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2008
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      V 90. letech 20. století byl mlýn zrekonstruován pro potřeby galerie
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1855 celkem 7 mlecích složení.
        503 a 527/III. 5 složení
        504/III. 2 složení, z toho 1 přistrkávací
        Zaniklý
        • pila
        1855 1 střídavá pila v čp. 504/III.
        • jez
        1855 2 vodní žlaby
        čp. 503 a 527/III. 2 vlastní žlaby
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1855 celkem 6 kol
        503 a 527/III. 4 kola
        504/III. 2 kola
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1855 celkem 6 kol
        503 a 527/III. 4 kola
        504/III. 2 kola
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorInternet
          NázevKampa
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kampa
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          AutorInternet
          NázevKampa
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kampa
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          AutorInternet
          NázevFr. Odkolek - Historie
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.odkolek.cz/historie.html
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          AutorInternet
          NázevSovovy mlýny
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.praguecityline.cz/pamatky/sovovy-mlyny
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          Autorkol.
          NázevPamátný spis o udržování vltavských jezů v příčině vyvazení emfiteutických mlýnů Pražských
          Rok vydání1855
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorkol.
          NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 280-281
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          28.9.2012 21:59 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 15.3.2019 09:18
          Radomír Roup 3.7.2018 20:38
          doxa (Jan Škoda) 24.1.2022 10:54