Historie
Obecná historie:
Archeologický výzkum zaniklého mlýna Valcha
Naši kolegové Lukáš Baloun a Milan Kukla se podílí za Ústav archeologické památkové péče středních Čech na interním vědeckém projektu 'Archeologický výzkum v prostoru zaniklého mlýna Valcha' (lokalita Podolanka-Cvrčovice/Dřevčice, okr. Praha-východ) ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.
Jedná se o drobný archeologický výzkum zaniklého mlýna, který leží na Vinořském potoce. Dochází k částečnému odstranění náletových dřevin a položením sond k odkrytí půdorysu mlýna a předpokládaných přidružených hospodářských či obytných staveb. Následovat bude kompletní geodetické zaměření archeologického výzkumu a pořízení fotogrammetrického plánu nadzemních zděných konstrukcí. Brandýské muzeum má na starosti především písemné prameny.
Mlýn vznikl pravděpodobně nejpozději ve 2. polovině 17. století, poprvé je písemně zmiňován v roce 1682. Z technické vybavenosti mlýna prameny uvádějí jedno hnací kolo, které pohánělo stoupu a mlecí kameny. Na přelomu 18. a 19. století je mlýn uváděný již jako pustý. Do dnešních dnů se zachovala pouze část západní a severní stěny mlýnice do výšky přibližně 4-5m. Na jižní a východní straně je stěna budovy silně destruována a výška dosahuje maximálně 1m. Na starých mapách doplňuje zděnou mlýnici ještě další samostatně stojící hospodářská či obytná budova. Po této stavbě se nedochovaly žádné viditelné nadzemní konstrukce.
Snahou výkopových prací je získání dílčích informací vedoucí k objasnění stavebně-historických otázek a prostorových souvislostí, účelového využití jednotlivých částí staveb a v neposlední řadě k získání keramického materiálu vhodného k datování odkrytých archeologických situací. Dosud nalezený materiál se datuje přibližně do 18. století.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl pravděpodobně nejpozději ve 2. polovině 17. století, poprvé je písemně zmiňován v roce 1682.
Na přelomu 18. a 19. století je mlýn uváděný již jako pustý.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Silaba
- Všetečka
- Bozkovský
- Sůra
- Ulrich
- Černín
Historie mlýna také obsahuje:
-
1747 - Matěj Syllaba
-
Josef Syllaba
-
1760 František Všetečka
-
1785 František Všetečka, mlynář
-
1807 Václav Bozkovský
-
1810 Josef Urban
-
1822 Josef Hanžlík
-
1841 Ludmila Sůrová, mlynářka
-
1843 Antonín a Marie Ulrychovi (koupě od Josefa Brejchy)
-
1865 Marie Ulrichová
-
1869 Václav Ulrich
-
1881 Otakar Černín
-
1888 Děpold Černín
-
1897 Otakar Černín
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
-
1713 mlýn s 1 kolem, 4 stoupy
-
1716 mlýn s 1 kolem, 2 stoupy
-
16.10.1747 Matěj Sylaba (panskej mlejn s jedním složením a jednou stoupou, též se vším se při něm nacházejícím stavením a kusem stromama vysázené zahrádky hned u mlejna pod hrází téhož rybníka za 400 zl.r. dědičně prodán) Přitom také kupující zaručen bude, aby on rybník nikdy vícej než jak míra patrně sebou nese, pod uvarováním velkého trestu od vody nestahoval, neméně jak od panské čeledi, a mlatcův tak všech jiných lidí, buď on kdo buď, své domácí nepřijímal, a s nima žádné podezřelé zlé srozumění neměl, a nobrž všechno co by proti vrchnostenskýmu užitku jemu povinen bylo y hned tu kde patří přednésti hleděl, kdyby pak on ten poslušně zachovati neměl, a v tom přesvědčen byl nejenom bezevšechny milosti mlejna zbaven , ale taky to všechno co by na něj byl vyplatil tratit má.
-
24.4.1760 Franc Všetečka po Josefovi Sylabovi (Matěj Syllaba napotom jej svýmu synu Josefovi dědičně odevzdal – mezi tím se přihodilo, že se svej Mil. Vrchnosti spronevěřil tak tehdy ten mlejn Valchovský s jedním složením a jednou stoupou, že svejm švakrem Všetečkou který co mlynář na mlejně pozůstával ohandlovati musel) Varování: aby vodu držel jak má a jí nestahoval a nebral od nikoho kradené obilí, v panským revíru s flintou, aby nikde spatřen nebyl jakož i také lapání ryb všelikýma nastrojema v rybníce, aby se varoval. Sice kdyby obovích případnostech chycen neb prožalovan bejti měl, nejenom potrestan, ale z toho mlejna zbaven bejti má.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
