ČESKÝ JIH,
Roč.V, číslo 52 z 28.9.1877
SokA Tábor, inv.č. 854/V, sign. E2 1876/1877
Jan Zelenka: ČERNOVICE
...Melivo vozí se do šesti mlýnů ležících na dvou potocích. Z těch větší přitéká ode Lhotky a naplňuje nejprve rybník u mlýna na Vackově. Vackov je skupení jedenácti chalup kolem mlýna čtvrt hodiny cesty k východu od Černovic. Mlýn ten patříval před časy k Svatavě, ale r. 1596 k žádosti mlynáře Václava připojen jest od Petra Voka z Rozemberka k Černovicům. Blíže městu pod Vackovem protéká potok rybník u mlýna „Ťápalova“, kdež i pila se nalézá. Na SV. pod Moudrovem vzniká potok druhý, naplňuje rybníky „Hořejší“ a „Dolejší“ při mlýnech týchž jmen, ležících u samého městečka, odtud teče Předměstím a Pršínem, kdež je most kamenný se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. V8clava a při západní straně města běží do obory, kdež se spojuje s potokem prve dotčeným. Část vody shražená žene pod oborou mlýn „Šelichův“ a ještě dpleji naplňuje rybník hluboký s koupadlem u mlýna Louckých. V létech suchých potoky tak málo vody rybníkům dodávají, že jen po přestávkách, vždy až se rybník naplní, mlýti se může... (pep)
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový a kontrolní úřad Kamenice nad Lipou
Název toku: Vackovský rybník
Obec, čp. : Vackov1
Podnikatel: Ludvík Pařízek
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 3,98
František Pěnka: Rod Pařízků na Vackově
Staré a nové letopisy táborské, roč.1930, seš.20
(opis - upraveno)
Vackov je vzdálen od Černovic čtvrt hodiny cesty k východu. Asi dvě stě kroků dlouhá cesta spojuje jej na silnici, která tu stoupá ke Svatavě. Stulen pod stráň pahorku sbíhajícího sem od horského uzlu svatého Eustacha, v lučinatém údolí utvořeném jednak tímto pahorkem, jednak hřbetem kopce, který sem od Křížova vrchu 683 m vysokého se svažuje. Přehradou tohoto údolí vytvořen tady nevelký rybník, napájený částečně prameny tu po lukách pod Bohutínskými lesy ze země vyvěrajícími, částečně přebytečnou vodou, která sem je vedena strouhou z většího panského rybníku Váberova pode Lhotkou.
Vedle mlýna je tu celkem dvanácte chaloupek, z nichž „dolejších“ sedm slepeno je v souvislý čtverec o společném dvorku, do něhož jediný vjezd mezi domky Fialovými a Bártovými lze se dostati. Toť bývalá soukenická „fabrika“ na niž dnes upomíná toliko název „u soukeníků“, který podržel jeden z domků náležící nyní Josefu Petrů. U Cihlářů, u Vyhnálků, Smutných a Jiráků říká se čtyřem zbývajícím.
„Hořejší“ chalupy: Sládkova, zvaná „u Vencků“, Chlupáčova, Koželuhova zv. „u Lešků“, Dvořákova a Čekalova („ u Kudrnů“) jsou v řadě u cesty, která vede vzhůru Příhonem ke Stružkám. Jejich zahrádky sahají až k rybníku.
Pod hrází rybníku je mlýn, jednopatrová budova, která s budovami hospodářskými, stodolou, chlévy a kolnou uzavírá nepravidelný čtverhran, do něhož vedou dvoje vrata; jedna od silnice, druhá od dolejších chalup. Ke stavením přiléhají dvě zahrádky vroubené živým plotem smrkovým, vysázené ovocnými stromy. První je pod hrází, druhá doleji u potoka.
Mlýn je majetkem rodiny Pařízkovy od 31. srpna 1758, kteréhožto dne a roku koupil jej za 350 zl. rýn. Novomlýnský mlynář Vít Pařízek od Josefa hraběte Kinského. Vrchnost prodala Vítu Pařízkovi, mlynáři tehdy Novomlýnskému, člověku svobodnému, panský mlýn s jedním složením a krupní stoupou a půllánem orních polí, lukami a lískovou porostlinou nad Starým Stupníkem za 350 zl. rejnských a roční nájemné 17 zl. r. a 4 strychy žita čistého, mimo gruntovního ouroku ročního 2 zl. 25 kr., 2 věrtele žita, 2 věrtele ovsa a 4 libry lnu.
Po Vítu Pařízkovi převzal mlýn syn jeho Matěj. Měl za ženu Alžbětu roz. Polákovou z Černovic, s níž měl šest dítek: Jana Vojtěcha, Matěje, Janu, Růženu, Josefa a Annu.
Z těchto dětí Matěj narozený r. 1794 byl od 2. října 1821 knězem u sv. Štěpána ve Vídni a Jana se provdala za mlynáře Hrubanta v Nové Cerekvi.
Smlouvou ze dne 23. července 1808 postoupil Matěj Pařízek mlýn synu Janu Vojtěchovi Pařízkovi. Dne 9. července 1814 však Jan Pařízek otci svému Matěji mlýn zpět postoupil za odstupné 2000 zl. víd. m., ale poněvadž otec v čas určitý tuto sumu jemu nezaplatil, povstala mezi nimi rozepře, která skončila smírem ze dne 31. května 1840 (?). Otec Matěj postoupil mlýn opětně svému synu rovněž za odstupné 2000 zl. v. m. neb 800 zl. stříbra a za řádnou výminku s tou výhradou, aby se mu po zaplacení zmíněného odstupného z mlýna vystěhoval. Rok smíru jejž čerpal jsem z rodinných listin1) Pařízků, je nesporně chybný, neboť odporuje roku úmrtí Matěje Pařízka.
Okolo r. 1830 nabídl kníže Ed. Schönburg oběma mlynářům, Matěji Pařízkovi a Janu Louckému, aby pro okrášlení krajiny a svůj užitek tu stráň mezi jich mlýny se prostírající lesem vysázeli. Matěj Pařízek tomu přivolil. Loucký ještě v roce 1851 tak neučinil.
Matěj Pařízek zemřel dne 8. března 1836 v 70. roce věku.
Syn Jan Vojtěch narozený 3. dubna 1789 pojal za manželku Němku, zámeckou komornou Magdalenu Fritschlovou. Měl 10 dítek: Josefku, Matěje, Antonii, Annu, Josefa, Jana, Josefa, Alžbětu, Jana a Marii. Pět jich záhy ještě v dětském věku zemřelo. Z těch, které dospěly, dcera Anna provdala se do Černovic za pekaře Matiáška, Alžběta vzala sobě za muže truhláře Františka Matiáška ve Svatavské ulici, Marii vzal si za ženu Jan Hromadník na Pršíně č.171, syn pak Jan přiženil se na Šelihův mlýn, pojav za manželku Marii Kopeckou.
Mlynář Jan Vojtěch Pařízek skonal dne 19. března 1859, přeživ svou manželku o sedmnácte měsíců.
V držení Vackovského mlýna uvázal se již dne 3. ledna 1851 syn Josef narozený dne 17. března 1826, když byl otci svému splatil umluvenou cenu 2700 zl. konv. mince. Byl dvakráte ženat. S první manželkou, Františkou rozenou Buřičovou z Černovic č.18, neměl dítek žádných. Když pak mu dne 14. května 1862 zemřela, provdal za něho Černovský děkan Jiří Souček svoji neteř Antonii, dceru Hynka Součka, pekaře dříve v Žirovnici, potom v Telči, a jeho manželky Kláry, dav jí věnem své pozemky „Bezemky“. Ona povila mu pět dítek: Ludvíka Josefa (4.7.1863), Marii Antonii (18.4.1865), Jana Jiřího (16.5.1867) a konečně dvojčata Josefa a Františka (28.9.1870). Z těchto dvojčat zemřel František za dva měsíce po svém narození, totiž 20. listopadu 1870. V té době již mlynář Josef Pařízek byl upoután na lůžko plicní nemocí, kteráž potom dne 3. března 1871 životu jeho konec učinila. Vdova po něm Antonie na podzim téhož roku opět se provdala a to za Josefa Parmu, mlynáře z Turovce, s nímž měla čtyři dítky: Ludvíka (18.8.1872), Antonii (8.5.1875), Emila a Ludmilu. Tyto poslední dvě brzy po narození skonaly.
Na mlýně soudně připsaném nezletilému Janu Pařízkovi hospodařil jako dobrý hopodář mlynář Parma Josef po 14 let až do své smrti, jež nastala dne 28. února 1885.
Starost o veškerý majetek spočinula na bedrách vdovy, jíž ve mlýně vypomáhal dle sil svých synek Josef, nedávno mlynářem vyučený. Po pěti letech, 24. srpna 1890 skonala náhle i ona.
Za měsíc po její smrti, vrátiv se z vojenské služby, uvázal se v dědictví po otci Jan Jiří Pařízek a oženil se s Petrou, dcerou Zíky Františka, rolníka v Dobré Vodě u Kámena. Věren příkladu svého jmenovce a děda Jana Pařízka měl také dest dítek: Marii, Ludvíka, Jaroslava, Josefa Janu, Ludmilu, Boženu, Ladislava, Ottu a Františka. Prostřed pečlivé starosti o své dítky zemřel dne 8. ledna 1923, odkázav mlýn své ženě.
Bratr Josef předešel ho na věčnost dne 15. ledna 1918, podlehnuv ve válce světové jako vojín útrapám válečným ve vojenské nemocnici na Hradčanech v Praze.
Nevlastní bratr jeho Ludvík Parma nar. 18. srpna 1972 vystudoval nižší gymnasium v Táboře a vyšší v Č. Budějovicích. Byl úředníkem tabákové režie. Jako místoředitel tabákové továrny v Č. Budějovicích ochuravěl zákeřnou nemocí rakovinou střev a zemřel u svých přátel v Táboře 6. června 1925. Za manželku měl Antonii, dceru Jana Tůmy, barvíře z Černovic. Zanechal tu syna Ladislava, naroz. 10. května 1904.
Ze sester Jana Jiřího Pařízka Marie provdala se za pisatele tohoto článku, Antonie byla hospodyní nejprve na faře Těmické, potom v Ouběnicích u Votic.
Vdova Petra Pařízková skonala dne 15. srpna 1925, odkázavši hospodářství synu svému Ludvíku Pařízkovi nar. r. 1894. Ten v měsíci říjnu 1926 pojal za ženu Marii Křiklánovou, dceru rolníka v Rodínově u Kamenice nad Lipou.
Ze sourozenců sestra Marie provdala se dne 22. října 1912 za Jana Vlčka, obchodníka v Opavě, Ludmila pak dne 16. prosince 1926 za učitele Fr. Borovičku z Černovic. Bratr Josef, technický úředník v Praze, oženil se 1. května 1924 se Žofií Borovičkovou, dcerou obchodníka v Černovicích.Druhý bratr Josef narozený 1896 vystudoval obchodní akademii v Praze, prodělal jako důstojník válku světovou, stal se účetním hospodářského družstva ve Frýdku ve Slezsku a dne 4. června 1925 byl nalezen mrtev na trati železné dráhy Kojetín – Český Těšín nedaleko stanice Čeladné, kdež také na tichém hřbitůvku na úpatí Beskyd byl pochován, aniž bylo vneseno žádoucí světlo do záludného tajemství jeho neblahého skonu.(pep)
Přehled mlynářů ve mlýně čp. 152/1
(opis ze studie – Rudolf Melichar: Hospodářské dějiny Černovic, Kniha IX „Mlynáři“, Praha 1985
Rok Jméno Příjmení */+ Manželka
a.1596 Václav Vacek a,1615 ?
1615 Řehoř Vacek Markyta Křížová
1654 Jiřík Vacek 1580/1660 Kateřina
1660 Jan Vacek -/1677 Voršila
p.1721 Tomáš Pařízek 1665/1757 Anna
Dorota
1758 Vít Pařízek -/p.1796 Marie Matyášková
1796 Matěj Pařízek 1768/1847 Alžbězta Poláková
1808 Jan Pařízek 1789/1859 Magdalena Fritschová
1851 Josef Pařízek 1826/1871 Františka Buřičová
Eva Vihnalková
Antonie Součková
1872 Josef Parma -/a.1890 Antonie Pařízková
1890 Jan Pařízek 1867/1923 Petronila Ziková
1923 Ludvík Pařízek 1894/1952 Marie Křiklánová (pep)
