Všichni jdou se svým pytlem do mlýna.
(benátské přísloví o smrti)

Jechův, Slabův mlýn, Bergrův mlýn U Zlaté kotvy

Jechův, Slabův mlýn, Bergrův mlýn U Zlaté kotvy
122
Vyšehrádek
Jistebnice
391 33
Tábor
Jistebnice
49° 29' 5.3'', 14° 31' 16.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
V západní části městyse Jistebnice stojí velká dvouposchoďová budova Bergerova mlýna U Zlaté kotvy. Mlýn je bez technologie a Francisovy turbíny bez vody, mlýnský náhon vedoucí zástavbou byl zčásti zasypán. Prvním zvámým mlynářem byl v r.1538 Šimon Sosna. Mlýn byl později uváděn jako Jechův mlýn. Vilém Berger v třicátých letech minulého století přestavěl mlýn do současné podoby.
Západně od středu městyse.
Smutná
přístupný po domluvě

Obecná historie:

JUDr. Rudolf Slaba: Staré mlýny jistebnické

Mlýn Jechův patřící nyní manželům Vilému a Marii Bergerovým. Mlýn ten patřil rodině Sosnově a nazýván odtud mlýnem Sosnovským. Až do r. 1550 patřil mlynáři Šimonu Sosnovi. V pondělí po sv. Lukáši r. 1550 porovnala se pozůstalá vdova Kateřina s dětmi Janem, Václavem a Eliškou o mlýn v ten způsob, že mlýna se ujal syn Jan v 98 kopách míšeňských. Závdavku složiti měl 14 kop při sv. Martině nejprve příštím. O movitosti rozdělili se druzí sourozenci. Za dodržení smlouvy zaručili se Jan Šrámek, Jíra Vopatů, Jan Vavřinec a Jan Holejch. Eliška provdána byla za Jošta, jinak Gedeona. R. 1562 měl Václav Sosna mlýn již úplně vyplacený. R. 1597 hospodařil zde již syn Mikuláš Sosna, neboť tohoto roku vyplatil dědický podíl z téhož mlýna svému bratru Václavovi. Před tím hospodařila zde vdova po Václavu Sosnovi jménam Voršila, neboť r. 1594 přijala 4 kopy míšeňské, ve kterých držela v zástavě louku v „Chotovech“ od Doroty Papouškovy. R. 1596 vyplatila zúplna svého druhého syna Václava, jemuž dala 50 kop míšeňských, jalovici a prase, k tomu polovici pole u Křenovské cesty, které koupila od Jakuba Pachty a „tu dolejší mez až do pole Pachtova“. Téhož roku vyplatila také dceru Anýžku, provdanou za Martina Vladyku. Miluláš Sosna koupil v neděli smrtelnou r. 1601 od Adama Lovčího kus pole „Za cerkví u studánky“ s osením za 40 kop míšeňských. V pondělí po dni sv. Jiří r. 1606 od Anýžky Zelenkové a jejího syna Petra pole „Nade mlejnem Sosnovým i s loukou k tomu poli náležitou“ za 40 kop míšeňských. Ouroku vrchnosti platilo se z nich 5 grošů, desátku faráři 10 snopů. R. 1624 drží mlýn Bartoloměj, neb Bárta Bočan, zvaný po mlýně též Sosna. R. 1635 byl též purkmistram města Jistebnice. Po jeho smrti odevzdal úřad purkmistrovský mlýn Sosnovský v pátek po Hromnicích 6. února jeho synu, Václavu Bočanovi, jinak Sosnovi se vším příslušenstvím, rolemi a lukami a vším právem, což k němu od starodávna přináleželo za sumu hlavní 375 kop míšeňských. Závdavkem položil při zápisu 50 kop. Z toho závdavku přijala Voršila, matka jeho 10 kop, Jiřík Slavíček po Anně 10 kop, Matěj Slaba, vdovec po Juditě 10 kop a bratr Jan Bočan 10 kop. Vejrunky byly po 10 kopách každoročně, počínaje r. 1653. Tehdy byl mlýn velice zpustlý a velikého nákladu potřebný. Pro matku Voršilu vyhraženo bylo zaopatření ve mlýně až do její smrti. Smlouva uzavřena před purkmistrem Janem Lovčím. Avšak Bočan prodal mlýn Sosnovský již 23.2.1666 manželům Janu a Kateřině Jechovým za 370 kop míšeňských. Ještě tehdy byl mlýn velice zpustošený a pobořeny. Byl o 2 složeních. Z nízké symy odhadní vidíme nejlépe jak léta válečná usedlost tuto zpustošila, nebo r. 1623 šacován byl z nařízení vrchnosti skrze Zdenka Lva, hraběte Libštejnského z Kolovrat a Pavla Drahnětického z Veinsenburku, hejtmana panství Chlumeckého a Jistebnického za 900 kop míšeňských. Byly ovšem ve mlýně tehdy 4 krávy, 2 jalovice, 1 klisna, 1 hříbě, 6 kusů dobytka sviňského, pokolení, 1 vůz kovaný, 1 pluh, 1 rádlo a železné brány. Do jedné strany polí osívalo se 8 strychů žita, do strany druhé 9 a půl strycha, do třetí strany též půl strycha, k tomu louka jedna pod 4 vozy sena. R. 1677 byl Jan Jech již mrtev a vejrunky skládala vdova Kateřina Jechova. V posledním pořízení r. 1628 odkázala Kateřina mlýn synu Janu a jeho manželce Polyxeně proti zaplacení podílů sourozencům Václavu, Melicharovi, Mikuláši, Jindřichovi, Janovi, Matějovi a Jakubu po 40 kopách 51 groších. Po smrti jeho r. 1727 přešel mlýn do rukou syna Jana Jecha, který tu hospodařil ještě r. 1770. Po něm drží mlýn opět syn Jan Jech, jenž jest v seznamu cechu mlynářského na rok 1813 jako mistr zapsán.(pep)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zprávy o dvou řemeslech v Jistebnici čerpáme ze známého urbáře rožmberského z r. 1379, totiž o mlynářích a krčmářích. V této době stával tu panský mlýn na potoce pod trvzí, k němuž vrchnost jisté pozemky přidělila a mlýn pachtýřům pronajímala. Vedle toho byli tu další tři mlýny rustikální. První mlýn pod rybníky u města, druhý pod městem – nyní u „Zlaté kotvy“, třetí u něhož panská valcha stávala.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Držitele však známe teprve od r. 1538, kdy panství Jistebnické přešlo trhem na město Tábor. První mlýn pod rybníky u města – nyní nedávno zrušený mlýn čp. 64 – kdysi Vychytilovský zvaný, patřil Matouši Rouskovi, druhý pod městem – nyní u „Zlaté kotvy“ Marii Bergrové – náležel Šimonu Sosnovi a třetí – nyní čp. 130 – u něhož panská valcha stávala, byl vlastnictvím Matěje Zuzků. Za panství rožmberského platili rustikální mlynáři vrchnosti na činži po půl kopě ročně. Pachtýř mlýna dominikálního platil faráři pololetně 7 gr., robotoval tři dny ve žně a o vánocích odváděl dvě slepice...

Vznikl patrně již v 16. století a majitelé Bergrovi ho vlastnili několik staletí. 

1666 Jan Jech koupil mlýn od města za 370 kop míš.

1830 Josef Soukup

V roce 1904 se na mlýn přiženil Jan Reitinger a jeho rodina zde zůstala až do roku 1946.

V roce 1905 byl mlýn vybaven francouzskou válcovací stolicí 500/300 mm, hranolovými vysévači a další technikou.

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930

1930 Vilém Berger

 

 

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1292

Jméno majitele mlýna a bydliště: Bergerová Marie, Jistebnice 122

Přidělení politických obcí: Jistebnice, Božejovice bez osady Jezviny, Drahnětice, Padařov, Vlásenice, Pikov vyjma osady Pechova a Chomoutova Lhota patřící pol.obci Makov a z pol. Okr. Sedlčany pol.obec Orlov

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: pondělí/čtvrtek

 

V Obesní kronice je zápis mající vztah k tomuto mlýnu:

"Kontrola u Bergrů. V roce 1943 byla provedena na udání náhlá kontrola mlýna u Bergrů, z něhož každý kdo potřeboval, obdržel za slušnou cenu mouku. Mlýn byl cílem spotřebitelů ze širokého okolí. Byli, ale takoví hrabivci, že kakto získanou mouku prodávali 1kg za 50K v sousední vsi. Němci přišli bohužel na soukromé záznamy mlýna o obchodech pro lid a aby byl proces jednoduší vzal veškerou odpovědnost na sebe Štěpán Berger, který 2 léta nezaslouženě ztrávil v "Burzen" u Drážďan. Po příchodu Rudé armády se šťstně vrátil v květnu 1945. Udání bylo podle doznání V. Štěpánkem majitele mlýna v Sedlecké ulici, který byl po revoluci lidovým soudem v Táboře odsouzen k doživotnímu žaláři."

Roku 1944 se přestalo mlít a později bylo mlýnské zařízení zdemolováno.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 9. července 1952 bylo poslednímu mlynáři na Bergerově Mlýně v Jistebnici čp. 122 Štěpánu Bergrovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost. Následně Štěpán Berger mlynář v Jistebnici zaslal živnostenskému referátu ONV Tábor toto oznámení:
„Oznamuji, že v důsledku zapojení mého mlýna do Hospodářského družstva v Táboře přestal jsem býti od 31.8.1951 soukromým podnikatelem.“

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po revoluci byl mlýn vrácen synovi původního majitele, který tam dnes bydlí a provozuje stavebniny 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sosna
  • Jech
  • Soukup
  • Slaba
  • Berger

Historie mlýna také obsahuje:

Šimon Sosna mlynář do r.1550

Jan (Václav) Sosna mlynář od r.1550

Mikoláš Sosna mlynář v r.1597

Bartoloměj neb Bárta Bočan jinak Sosna mlynář v r.1624

Václav Bočan mlynář od 6.2.1652 do 23.2.1666

Jan Jech od 23.2.1666

Jan Jech mlynář od r.1727

František Slaba od r.1792

Josef Soukup od 1827-1830

Václav Soukup 1869

František Slaba od r. 1890

Vilém Berger od r.1922

Štěpán Berger od r.1937

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Tábor
Název toku: Jistebnický potok
Obec, čp. : Jistebnice 122
Podnikatel: Vil. Berger
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 2 Francisovy turbíny
Normální výkon v ks: 18


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
        • existující torzo uměleckého složení
        zachovaná část vnitřního vybavení, včetně turbíny, dnes už nefunkční a torza plynového motoru,
        který sloužil také k pohonu mlýna.
        Žádná položka není vyplněna
        V roce 1905 byl mlýn vybaven francouzskou válcovací stolicí 500/300 mm, hranolovými vysévači a další technikou.
        1925: 2 válcové stolice s příslušenstvím a loupačkou
        • náhon
        Vodní kniha OÚ Tábor, p.č.vl.144
        -zápis z 14.6.1929:
        "Voda se přivádí k náhonu z potoka Cedron asi ve vzdálenosti 400m zájezem 3,25m kameným valem. Vodu hradí se dřevěnnou fošnou na ležato vysokou 45 cm... Přes cestu (Milevskou ulici) poutrubím."
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisVodní kolo v roce 1929 před instalací turbíny mělo tyto parametry - průměr 3,75m, šířku 1,02m, na vrchní vodu.

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisVodní kolo v roce 1929 před instalací turbíny mělo tyto parametry - průměr 3,75m, šířku 1,02m, na vrchní vodu.

        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
        PopisV roce 1930 kolaudována Francisova dvojitá regulační turbína s vodorovnou hřídelí na konstatní spád 5m
        1930: 2 turbíny Francis
        1) hltnost 0,14 m3/s, spád 5 m, výkon 7,2 HP
        2) hltnost 0,21 m3/s, spád 5 m, výkon 10,8 HP
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        Popis
        Typnaftový motor
        StavNezjištěn
        Popis
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popispo roce 1948
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Odkazstr.122
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Odkazstr.122
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevMatriky FÚ Jistebnice
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=4520
        Datum citace internetového zdroje23.11.2015
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevObecní kronika
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1kkojif&id=826
        Datum citace internetového zdroje23.11.2015
        AutorJUDr. Rudolf Slaba
        NázevStaré mlýny jistebnické
        Rok vydání1924
        Místo vydáníTábor
        Další upřesněníČESKÝ JIH, roč.52/1924, čís. 4, 5, 7, 8
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje5.8.2019
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevSčítání lidu pro čp.122 města Jistebnice
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_tabor-1880-soudni_okres_tabor-j-jistebnice
        Datum citace internetového zdroje5.8.2019
        AutorMinisterstvo veřejných prací
        NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 12, s. 35
        Datum citace internetového zdroje5.8.2019
        AutorČeněk Habart
        NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
        Rok vydání1925
        Místo vydáníSedlčany
        Další upřesněníDíl. I. - s. 255

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        21.11.2015 17:36 uživatelem pepino

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 23.11.2015 20:58
        doxa (Jan Škoda) 24.9.2024 22:49